Petr Fjodorovič Buďko: Porovnání verzí

Z Valašský odbojový spolek
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(Založena nová stránka s textem „1912 ? - ? Sovětský učitel, letec, válečný zajatec a partyzánský velitel.“)
 
Řádek 1: Řádek 1:
1912 ? - ?
+
'''*'''31. 12. 1915 ve vesnici Nizovka (Низовка, Novosibirská oblast, Rusko) -5. 3. 2000  Talovka
  
Sovětský učitelletec, válečný zajatec a partyzánský velitel.
+
Sovětský letec a partyzán bojující na území protektorátu. Dle jména má ukrajinské předky.  1. 9. 1938 nastoupil k Čuguevskému leteckému školnímu pluku (Чугуевская ВАШП), který byl umístěn ve městě Čugujev (Чугуїв, Charkovská oblast, Ukrajina).  V srpnu 1942 se jako pilot-instruktor dobrovolně přihlásil na frontu. Byl zařazen do 157. stíhacího leteckého pluku, poté k 728. stíhacímu leteckému pluku, který byl součástí 256. stíhací letecká divize. Jeho velitelem u 728. stíhacího leteckého pluku byl Ivan Fedorovič Osmakov. Dne 18. 10. 1942, v oblasti Velikiye Luki (Великих Лук), bylo jeho letadlo na předním okraji fronty sestřeleno a zřítilo se do bažiny v okolí řeky Lovať (Ловать). Petr Fjodorovič byl zraněný, ale podařilo se mu dostat z trosek letadla, ale díky tomu, že byl na území ovládané nepřítelem, byl zajat a odeslán do zajateckého tábora do Německa. Po vyléčení se pokusil třikrát o útěk, ale byl vždy chycen a brutálně zbit. Čtvrtý útěk v srpnu 1944 byl již úspěšný. V zuboženém stavu se jej ujali lidé z okolí Podhradní Lhoty a Kašavy. Po vyléčení pravděpodobně přešlel na na Slovensko, kde se dne 28. 9. 1944 připojil k partyzánskému oddílu pod velením Jána Ušiaka. O jeho osudech na Slovensku existuje jen velmi málo přímých důkazů, ale je jisté, že se v říjnu 1944 objevil na Prlovsku, kde se stal místním velitelem. Později se stal velitelem praporu 1.čs.partyzánské brigády Jana Žizky, která operovala v oblasti, Val. Klobouk, Vlárské dráhy, Zlína, Vizovic, Vsetína.  Dne 3. 10. 1945 ukončuje vojenskou službu a odchází do vesnice Talovka, kde začíná učit na místní škole.
 +
 
 +
 
 +
Za svoje chrabré činy byl dne 9. 8. 1957 dekretem prezidia Nejvyššího sovětu SSSR Petr Fjodorovič Buďko vyznamenán Řádem vlastenecké války I. stupně, 6. 4. 1985 obdržel Řád vlastenecké války II. stupně. Dále mu byly uděleny medaile: "Za osvobození Prahy", "Za vítězství nad Německem", "Československý válečný kříž 1939-45", "odznak československého partyzána" a medaile "U příležitosti 20. výročí Slovenského povstání 1944". V roce 1960 mu byla udělena naší vládou Dukelská pamětní medaili. Petr Fjodorovič je i čestným občanem obce Fryšťák.

Verze z 3. 7. 2022, 09:31

*31. 12. 1915 ve vesnici Nizovka (Низовка, Novosibirská oblast, Rusko) -5. 3. 2000 Talovka

Sovětský letec a partyzán bojující na území protektorátu. Dle jména má ukrajinské předky. 1. 9. 1938 nastoupil k Čuguevskému leteckému školnímu pluku (Чугуевская ВАШП), který byl umístěn ve městě Čugujev (Чугуїв, Charkovská oblast, Ukrajina). V srpnu 1942 se jako pilot-instruktor dobrovolně přihlásil na frontu. Byl zařazen do 157. stíhacího leteckého pluku, poté k 728. stíhacímu leteckému pluku, který byl součástí 256. stíhací letecká divize. Jeho velitelem u 728. stíhacího leteckého pluku byl Ivan Fedorovič Osmakov. Dne 18. 10. 1942, v oblasti Velikiye Luki (Великих Лук), bylo jeho letadlo na předním okraji fronty sestřeleno a zřítilo se do bažiny v okolí řeky Lovať (Ловать). Petr Fjodorovič byl zraněný, ale podařilo se mu dostat z trosek letadla, ale díky tomu, že byl na území ovládané nepřítelem, byl zajat a odeslán do zajateckého tábora do Německa. Po vyléčení se pokusil třikrát o útěk, ale byl vždy chycen a brutálně zbit. Čtvrtý útěk v srpnu 1944 byl již úspěšný. V zuboženém stavu se jej ujali lidé z okolí Podhradní Lhoty a Kašavy. Po vyléčení pravděpodobně přešlel na na Slovensko, kde se dne 28. 9. 1944 připojil k partyzánskému oddílu pod velením Jána Ušiaka. O jeho osudech na Slovensku existuje jen velmi málo přímých důkazů, ale je jisté, že se v říjnu 1944 objevil na Prlovsku, kde se stal místním velitelem. Později se stal velitelem praporu 1.čs.partyzánské brigády Jana Žizky, která operovala v oblasti, Val. Klobouk, Vlárské dráhy, Zlína, Vizovic, Vsetína. Dne 3. 10. 1945 ukončuje vojenskou službu a odchází do vesnice Talovka, kde začíná učit na místní škole.


Za svoje chrabré činy byl dne 9. 8. 1957 dekretem prezidia Nejvyššího sovětu SSSR Petr Fjodorovič Buďko vyznamenán Řádem vlastenecké války I. stupně, 6. 4. 1985 obdržel Řád vlastenecké války II. stupně. Dále mu byly uděleny medaile: "Za osvobození Prahy", "Za vítězství nad Německem", "Československý válečný kříž 1939-45", "odznak československého partyzána" a medaile "U příležitosti 20. výročí Slovenského povstání 1944". V roce 1960 mu byla udělena naší vládou Dukelská pamětní medaili. Petr Fjodorovič je i čestným občanem obce Fryšťák.