Jan Vignati

* 2.7.1899 Přerov – † 26.8.1942 Berlín, Plötzensee

Československý lékař a protinacistický odbojář. Člen Obrany národa, kde stál v čele zvláštního oddělení při Zemském vojenském velitelství - věnoval se použití baktérií v odboji. Spolu se Stanislavem Janečkou organizoval i přechody vojáků a politiků na Slovensko. Byl zatčen 1. 3. 1940. Vězněn nejprve v Brně na Špilberku a v Sušilových a Kounicových kolejích. V březnu 1941 byl převezen do věznice ve Wohlau, pak vězněn ve Vratislavi, v Dietzu nad Lahnem, naposledy v Berlíně v Alt Moabitu a poté v Plötzensee, kde byl na základě rozsudku Lidového soudu ze 8. 11. 1941 popraven 26. 8. 1942.

Vstoupíme-li hlavní branou do Uherskohradišťské nemocnice, uvidíme malý pomník, který zde byl odhalen významnému lékaři zdejší nemocnice.

MUDr. Jan Vignati (1899-1942) působil v Zemské nemocnici v Uherském Hradišti v letech 1930-1940 (primář patologie).

Velké věci potřebují velké a statečné lidi, kteří dovedou nejen tvořit na díle svého umění, ale kteří dovedou v těžkých a osudových chvílích lidské společnosti a hlavně svého národa celou vahou svého já postavit se za jeho svébytnost a svobodu. Takový byl jeden z těch, kteří hned v začátcích ztráty svobody postavili se na stranu bojovníků do odbojového hnutí Obrana národa pro zemi Moravskoslezskou.

Byl to rodák z Přerova, rodina je po meči italského původu. Zakladatel moravské větve Giuseppe (Josef) Vignati se narodil roku 1806 v Miláně. Za polského povstání počátkem 30 let 19. století se dostal jako rakouský poddůstojník do Frenštátu pod Radhoštěm, kde se oženil s Annou Fialovou. Jeho syn Vilém se usadil jako obchodník v Přerově a s manželkou Marií měli pět dětí, všech pět synů. Jan Vignati se narodil jako druhý v pořadí. Vystudoval gymnazium v Přerově a Valašském Meziříčí a v letech 1919 – 1924 medicínu na Masarykově univerzitě v Brně. V letech 1924 – 1930 působil v Zemské nemocnici v Olomouci, nejprve na dermatologické klinice a potom v mikrobiologickém ústavu prof. Dr. J. Kabelíka v Olomouci. Od března 1930 byl jmenován prosektorem Zemské nemocnice v Uherském Hradišti. Zúčastnil se tříměsíční studijní cesty v Paříži, ovládal dokonale bakteorologii, serologii a další lékařské obory. O jeho erudici svědčí skutečnost, že výsledky jeho vědeckých prací za léta 1925-1940 jsou obsaženy v 35 publikacích v jazyce českém, anglickém, francouzském a německém. MUDr. Jan Vignati založil v Uherském Hradišti Spolek proti rakovině, vedl Vědecký spolek lékařský pro zemi Moravskoslezskou, byl členem Societe de biologie v Paříži a řady dalších lékařských spolků. Dr.Vignati udržoval zvláštní spojení se zahraničím, prostřednictvím svého známého ze zednářské lóže v Alžíru posílal zprávy do Francie, a ty se pak dostávaly na stránky francouzského tisku.

Již krátce po okupaci, v květnu 1939, se primář Jan Vignati zapojil do činnosti odbojové organizace Obrana národa (zemské velitelství), zatčen byl 1. března 1940. Vězněn byl nejprve v Brně na Špilberku, v Sušilových a Kounicových kolejích. V březnu 1941 byl převezen do věznice ve Wohlau, pak vězněn ve Vratislavi, v Dietzu, naposledy v Berlíně v Alt Moabitu a poté v Plötzensee, kde byl na základě rozsudku lidového soudu ze 8. listopadu 1941 odsouzen k trestu smrti jako velezrádce. Dr.Vignati přijal rozsudek klidně, neboť věděl, že jej potká stejný osud jako jeho spolubojovníky. Hrdina v práci, hrdina v boji, hrdina před smrtí! Ve svých šifrovaných dopisech před popravou píše svým drahým závěť českému národu, za který položil život.

„Umírám pro vlast a národ, pro lepší budoucnost našich dětí. nechtěl jsem, aby z nich byli germánští otroci. Náš spravedlivý boj bude úspěšný a náš národ i naše děti budou svobodně rozvíjet naši národní kulturu ve svobodomyslném národním duchu. Germánskou hrubost a jejich metodu mám v opovržení a žádný strach. Ať si vezme německý Caesar mé mrtvé tělo, můj duch mu nikdy nepatřil a nebude patřiti. Nikdy jsem od nich ničeho nežádal, nikdy se před nimi neponížil. Můj syn se nemusí za mne styděti. Dej Bůh, aby můj národ šťastně dožil se všech úspěchů. Sláva republice, sláva českému národu! Ať věčně žije a vzkvétá!“

Den před smrtí píše milované manželce: „Dnes večer budu odveden k provedení rozsudku. Ujišťuji Tě, že zůstanu hrdý a statečný muž, těším se i na smrt. Je to vysvobození z tohoto ponižujícího života.“

MUDr. Jan Vignati byl popraven 26. srpna 1942. Zemřel ve stejný den a měsíc jako Přemysl Otakar II., král železný a zlatý (26. srpna 1278) i jako český král Jan Lucemburský (26. srpna 1346), kde místem jeho smrti je bitevní pole u Crécy (Kresčaku).

Po odsouzení k trestu smrti, směli kandidáti číst knihy nebo studovat. MUDr.Vignati se rozhodl pro studium japonštiny, ostatní jazyky němčinu, angličtinu, španělštinu, italštinu totiž ovládal.

V dalším dopise píše šifrou: „Chci, abyste i vy věděli, jak se nám zde vedlo a co jsme museli od těch bestií vytrpěti, než nás povraždili. Jsou to netvorové, s nimiž není možná žádná forma lidského soužití. Tento názor se musí vštěpovat dětem již od kolébky, aby neupadly do omylu považovat Němce za lidi. To bych je počítal raději k hyenám. My s nimi nemůžeme již zúčtovati. Přenecháme pomstu Bohu a vám, až přijde doba.“

Od popravy hrdinného lékaře, humanisty a vlastence MUDr. Jana Vignatiho v srpnu uplyne 69 let. I po mnoha letech se díváme na hrdinství tohoto bojovníka s hlubokou úctou.

Zdroj: AVOS

https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=897https://www.idobryden.cz/tribuna/jan-vignati-hrdina-protinacistickeho-odboje-13050.html