Obrana národa

Obrana národa byla největší nekomunistickou, převážně vojenskou odbojovou organizací, zasahující nejen na území protektorátu Čechy a Morava. Jejím úkolem bylo zřídit a vést odbojové  hnutí proti nacismu.

Podnět k jejímu založení vzešel od tzv. Rady starších (tvořené generály Josefem Bílým, Sergejem Vojcechovským, Aloisem Eliášem).

V odstoupeném pohraničí, se odbojové formace, vytvářely od podzimu 1938, kdy existovalo propojení, s příhraničními vojenskými posádkami v okleštěné Druhé republice. (Obr.1 a 2)

Na území tzv. protektorátu a na Slovensku,  se  Obrana národa začala konstituovat ve druhé polovině března 1939 a dobudována byla v letních měsících téhož roku.

Za vlastní akt založení se považuje schůzka z 22.  nebo 23. března 1939, kdy se v bytě generála Bílého v Miklandské ulici č.4 , sešel generál Bílý sešel  s generály   Sergejem Ingrem a Vojcechovským a dohodli se na základních rysech a směřování vznikající organizace  .¹

Generál Sergej Vojcechovský se  od budování ON dobrovolně odpojil, kvůli svým protisovětkým postojům, jelikož ON úzce spolupracovala se zpravodajskými službami SSSR, navíc  byl stále sledován gestapem.[1]

Primární úkoly byly vytýčeny následovně:

Podchytit všechny spolehlivé osoby, připravené zúčastnit se odporu.

Organizovat propagandu, zpravodajství, sabotáže, provádět místní akce proti Němcům.

Připravit vybudování vojenské jednotky, která by reprezentovala Československo za hranicemi.

Jako konečný cíl ON, byla určena příprava povstání ve vhodný okamžik.

Ke vzniku a stabilizaci ON, výrazně přispělo Ministerstvo národní obrany v likvidaci, zejména jeho  rozmisťovací komise, která systematicky dosazovala spolehlivé důstojníky,  na místa využitelná k práci v odboji.[2]

Struktura velení

V čele ON, bylo ústřední velení se štábem a podřízená zemská velitelství ZVV. Zprvu byla vytvořena zemská velitelství pouze pro Čechy a Moravu, později bylo zřízeno i samostat­né velitelství Velká Praha. V rámci Zemských velitelství se konstituovala  krajská velitelství KVV , členící se dále na  okresní velitelství OVV. Okresy se pak dělily na

Struktura vycházela ze správního územního rozdělení z let 1938—1939. Velitelem ON byl nejprve generál Ingr, který však záhy odešel do exilu a na jeho místo nastoupil arm. gen. J. Bílý se zástupcem gen. Bedřich Neumann. (Po zatčení gen. J. Bílého se stal velitelem gen. Bedřich Homola). Náčelníkem štábu byl plk. gšt. Čeněk  Kudláček, jeho zástupcem pplk. gšt. Václav Kropáček.

plukovník Čeněk Kudláček

V čele zemského velitelství v Čechách stál v době jeho vytvoření gen. Hugo Vojta (od září 1939 plk. gšt. Josef Kohoutek), na Moravě gen. S. Ingr (od července 1939 gen. Bohuslav Všetička a od začátku léta 1940 pplk. Josef Ejem). V čele Zemského vojenského velitelství Praha byl gen. Bedřich Homola.

Základními pilíři celé stavby byly kraje, které odpovídaly pěším divizím o 3-4 plucích. Podkraje byly v místech politických okresů. A tyto se dělily na soudní okresy. V organizaci existovalo však dost výjimek podle místních podmínek. Poslední články ON sahaly až do obcí, kde vznikala družstva nebo buňky. Hnutí se vytvářelo z malých skupinek a postupně vytvářelo větší celky zasahujících do větších měst. Členy hnutí byly nejen aktivní důstojníci, ale i záložní důstojníci, poddůstojníci a vojáci, kteří bývali často aktivními činovníky branných a tělovýchovných spolků. (Sokol, Orel, DTJ, Branný svaz čs.motoristů, Svaz záložníků, Národní střelecká garda aj.)

Štáb

Štáb se členil na oddělení organizační, řízené pplk. gšt. Františkem Coufalem a mjr. gšt. B. Černohorským, zpravodajské, v čele s mjr. gšt. Jaroslavem Hájíčkem, finanční, řízené gen. Viktorem Spěváčkem a mjr. Františkem Raškou, a zásobovací, vedené plk. gšt. Bruno Sklenovským. Postupně přibývala i oddělení další —jako vnitřního radiospojení v čele s plk. gšt. Štěpánem Adlerem.

Generál Bohuslav Všetička

Hlavní pozornost byla věnována,  přípravě ozbroje­ného vystoupení proti okupantům. Vedoucí činitelé ON věřili v brzké propuknutí války a vítězství západních velmocí. V takovém případě, a za předpo­kládaného podpůrného zásahu ze zahraničí, měla  proti nacistickým okupan­tům zasáhnout i Obrana národa. Měla zabezpečit obnovu politickomocenského systému předmnichovské republiky, prostřednictvím přechodné vojensko-prezidentské diktatu­ry, která se měla ustavit bezprostředně po porážce nacistů. Členskou základnu (podle hlášení krajských velitelství z června 1939 ) tvořilo 90 000 mužů ve 200 rámcových praporech.

Velmi intenzívní bylo též organi­zování ilegálních odchodů důstojníků a vojáků bývalé čs. armády do zahraničí.  Zde se angažoval hlavně  plk.Jaroslav Vedral.

Velmi intenzívní bylo též organi­zování ilegálních odchodů důstojníků a vojáků bývalé čs. armády do zahraničí.  Mezi hlavní úkoly patřilo zpravodajství.  U jednotlivých velitelství ON byly ustavovány tajné zpravodajské orgány, k získávání informací. Údaje byly shromažďovány v ústředí a předávány buď kurýrní cestou, či prostřednictvím rádio­vého spojení (-»Spojení odboje domácího se zahraničním) představitelům čs. politické a vojenské emigrace na Západě. ON spolupracovala s dalšími nekomunistickými odbojovými organizacemi, určité kontakty především na úrovni nižších orgánů existo­valy též mezi ní a ilegální KSČ. Nedostatek konspirace mezi jednotlivými složkami ON a budování ilegální organizace podle tra­dičního vojenského schématu umožnily však gestapu brzké rozbití první garnitury.

Obecné instrukce pro celou organizaci by se daly shrnout do těchto bodů:

-             z bývalých příslušníků čsl. armády zorganizovat vojenské jednotky,

-             organizovat výcvik důstojníků, poddůstojníků a mužstva pro činnost v podzemní hnutí

-             pro jednotky opatřit všemi dostupnými prostředky zbraně a střelivo,

-             připravovat výrobu zápalných lahví a cvičit jednotky s jejich použitím,

-             opatřovat a pečlivě ukrývat střelný prach a dynamit

-             zhotovovat vysílací radiové stanice a navázat jejich prostřednictvím styk se zahraničním vedením,

-             narušovat a zabránit  očekávanou mobilizaci Čechů  pro Wehrmacht ( německou brannou moc) ,

-             zřídit v lesích vhodné skrýše a zabezpečit řádné zásobování ilegálních oddílů a pečovat o jejich rodiny,

-             organizovat peněžní sbírky pro výše uvedené úkoly a vytvářet skupiny spolehlivých českých občanů pro  použití těchto finančních prostředků,

-             vytvářet pětičlenných zpravodajských skupin,

-             vytvořit radiotelegrafickou službu,

-             v čas potřeby odzbrojit četnické stanice a zbraně dát k dispozici Obraně národa,

-             získávat spolehlivé spolupracovníky ve veřejných úřadech.

ON na jihovýchodní Moravě

V našem regionu vznikla řada aktivních středisek odboje ve Zlíně, Val. Kloboukách, Vizovicích, Vsetíně, Val. Meziříčí, Rožnově p. Radhoštěm a mnoha dalších místech.

Zlínská ON,  vznikla, tak jako většina skupin ON, krátce po okupaci Čech a Moravy, německou Třetí říší.  Na konci března se sešli zástupce Civilní protiletecké obrany npor.v.z František Bendl, bývalý velitel Branné brigády města Zlína², velitel městské policie JUC. mjr. Jaroslav Durdík, škpt. v.z Antonín Kvasnička ředitel městských úřadú a velitel Národní střelecké gardy 99,  a  také npor.v.z Vlastimila Filip – vrchchní tajemník městského úřadu a správce městských vodáren.(uváděna i hodnost kpt.)

Pro spolupráci získali stavitele Aloise Gebauera, který měl velmi dobré kontakty s firmou Baťa – stavebním oddělením. Dalšími zakladateli zlínské ON byli ing. Arch. Miroslav Lorenc a osobní tajemník  starosty Dominika Čipery, Josef Spáčil.  Ze zlínské ON se vytvořila i vizovická větev prostřednictvím  ing. Emila Ženatého a stavitele Rostislava Fojtíka. Švagrem ing. Ženatého,  byl pplk. Gustav Dufka, zástupce velitele KVV Uh. Hradiště plk. Vladimíra Štěrby. Právě pod KVV Uh. Hraniště spadalo Okresní velitelství ON ve Zlíně. Ve zlínském okrese vznikly do konce června 1939, tři rámcové prapory.

První zatýkání ochromilo zlínskou organizaci již v srpnu, při odhalení Schmoranzovy skupiny a také jako důsledek akce Albrecht der Erste. Další zatýkání proběhlo na přelomu roku 1939-40, při rozbití KVV Uh.Hradiště.

Ve Vsetínském okrese se Obrana  národa vytvořila též  krátce po 15. březnu 1939. Ovšem výraznou aktivitu na zachování státnosti, vyvíjeli zdejší vlastenci již od května 1938 a během X. všesokolského sletu. Hlavní postavou byl Josef Sousedík, který ve svých projevech stvrzoval přísahu republice za Valašský lid. Obrana národa se ve Vsetíně konstituovala ze tří skupin. Ze sociálně demokratické, komunistické a vojenské. Sociálně demokratickou zastupovali František Hrňa, František Suldovský a Alois Šimurda, komunistickou Julius Donáth a Bohumi(Bohuslav?) Klícha. Vojenskou složku a zároveň velitelskou pozici v nově vzniklé ON, reprezentoval řídící učitel kapitán v.z Vladislav Drápala.   Nejprve byla  ON Vsetín podřízena KVV Moravská Ostrava v čele s plk.Edmundem Klimkem, ale pravděpodobně vhodnější personální, administrativní a logistické vazby, vedly v srpnu k přenosu kompetencí ke KVV Uh. Hradiště plukovníka Vladimíra Štěrby.  V květnu a červnu byla díky MUC. Karlu Esteřákovi a Vl.Drápalovi, rozvinuta spolupráce se ZVV v Brně. Spojovacím článkem, ke škpt. Čestmíru Jelínkovi do štábu ZVV ON Morava, byl pplk. Gustav Dufka.

První schůzky probíhaly v hospodě „U Sušilů“ na Ohradě, později i v „Americe – U Šťastných“ v Rokytnici.  Na druhém jmenovaném místě proběhla v srpnu větší schůze zástupců ON Vsetín, Zlín a Uherské Hradiště, kde byly vytýčeny hlavní cíle – příprava podzemní armády a rozhodlo se i o výše zmíněném podřízení ON Vsetín pod KVV Uh.Hradiště.

Vizovickou skupinu, jejíž jádro tvořili  členové Sokola, vedl ing. Jan Němec kapitán v záloze - učitel ovocnářské školy a jeho zástupcem byl Rostislav Fojtík, stavební technik, který byl rovněž spojkou k ON Zlín.

Valašské Meziříčí

Rožnov

Druhá garnitura

Nejprve se vůdci druhé iterace ON snažili obnovit ji jako podzemní armádu, ale když se ukázalo, že válka bude trvat déle, než se očekávalo, opustili myšlenku mít velkou, pevně strukturovanou organizaci. Místo toho byla tato druhá iterace skupiny ve své organizaci více rozptýlená. Do čela organizace se postavil generál Bedřich Homola.

Třetí garnitura

Ještě před zatčením generál Homola vydal rozkaz generálu Novákovi, aby utlumil činnost a nenavazoval žádné další kontakty. Činnost se více aktivizovala až na sklonku roku 1943.

Tehdy se zbylé skupiny, například ON Vsetín zaktivizovat svou činnost a dosáhnout obnovy kompaktnější organizace což se podařilo až v roce 1943, ale v létě 1944 bylo velení opět rozbito, když připravovalo povstání. V r. 1940 se stala ON součástí Ústředního vedení odboje do­mácího, po zmíněných úderech nacistů však nedosáhla již svého významu z r. 1939.

Čtvrtá garnitura

Generál Slunéčko.

Tento článek není komplentí, probíhá výstavba webu.

---

[1] Působení S.Vojcechovského za protektorátu je plné bílých míst a zasloužilo by si hlubší analýzu.

[2] Velké dějiny  zemí Koruny české - ISBN: 978-80-7432-033-0.