Vasil Škrach: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| + | [[Soubor:400px-Škrach Vasil Kaprálek 01 (2).jpg|náhled|Vasil Kaprálek Škrach]] | ||
<nowiki>*</nowiki>14. června 1891 v Prostějově - †28. května 1943 v Berlíně-Plötzensee (Německo) | <nowiki>*</nowiki>14. června 1891 v Prostějově - †28. května 1943 v Berlíně-Plötzensee (Německo) | ||
Československý filosof, archivář, překladatel, sociolog a odbojář. | Československý filosof, archivář, překladatel, sociolog a odbojář. | ||
| − | Maturoval na gymnáziu Prostějově a v letech 1910–14 studoval klasickou filologii a filosofii na filosofické fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzity (viz Karlova univerzita v Praze), mj. u T. G. Masaryka, jenž jej ovlivnil celoživotně. Během studií vstoupil do České strany pokrokové („realistické“), v roce 1913 předsedal její studentské organizaci. První světovou válku strávil na frontě. V letech 1919–37 působil jako osobní tajemník a archivář T. G. Masaryka, editor a vydavatel jeho spisů, 1924–31 také jako redaktor Masarykova sborníku (poslední dva svazky s titulem Vůdce generací). Byl redaktorem Studentské revue (1913–14), Služby (1919–23) a České mysli (1922–31, 1932–38 člen redakčního kruhu), přispíval i do řady populárních periodik a novin. Po Masarykově smrti byl v letech 1937–40 knihovníkem Jednoty filosofické a vrchním odborovým radou na ministerstvu zahraničí. V roce 1938 se podílel na manifestu Věrni zůstaneme!(stál u zrodu [[Petiční výbor Věrni zůstaneme|PVVZ]]), 1939 se zapojil do odboje a byl v kontaktu s londýnským exilem, | + | Maturoval na gymnáziu Prostějově a v letech 1910–14 studoval klasickou filologii a filosofii na filosofické fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzity (viz Karlova univerzita v Praze), mj. u T. G. Masaryka, jenž jej ovlivnil celoživotně. Během studií vstoupil do České strany pokrokové („realistické“), v roce 1913 předsedal její studentské organizaci. První světovou válku strávil na frontě. V letech 1919–37 působil jako osobní tajemník a archivář T. G. Masaryka, editor a vydavatel jeho spisů, 1924–31 také jako redaktor Masarykova sborníku (poslední dva svazky s titulem Vůdce generací). Byl redaktorem Studentské revue (1913–14), Služby (1919–23) a České mysli (1922–31, 1932–38 člen redakčního kruhu), přispíval i do řady populárních periodik a novin. Po Masarykově smrti byl v letech 1937–40 knihovníkem Jednoty filosofické a vrchním odborovým radou na ministerstvu zahraničí. V roce 1938 se podílel na manifestu Věrni zůstaneme!(stál u zrodu [[Petiční výbor Věrni zůstaneme|PVVZ]]), 1939 se zapojil do odboje a byl v kontaktu s londýnským exilem. Byl v kontaktu i s britskou rozvědkou - Field, Parker. V červnu 1940 byl zatčen, 1942 odsouzen k trestu smrti a následujícího roku popraven. Jméno Kaprálek přijal po své manželce, středoškolské profesorce a překladatelce Emě, roz. Kaprálkové (1891–1968). |
| − | Zdroj: AVOS, Wiki, Sociologická encyklopedie | + | Zdroj: AVOS, Wiki, Sociologická encyklopedie, ABS |
Verze z 29. 4. 2023, 19:35
.jpg)
*14. června 1891 v Prostějově - †28. května 1943 v Berlíně-Plötzensee (Německo)
Československý filosof, archivář, překladatel, sociolog a odbojář.
Maturoval na gymnáziu Prostějově a v letech 1910–14 studoval klasickou filologii a filosofii na filosofické fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzity (viz Karlova univerzita v Praze), mj. u T. G. Masaryka, jenž jej ovlivnil celoživotně. Během studií vstoupil do České strany pokrokové („realistické“), v roce 1913 předsedal její studentské organizaci. První světovou válku strávil na frontě. V letech 1919–37 působil jako osobní tajemník a archivář T. G. Masaryka, editor a vydavatel jeho spisů, 1924–31 také jako redaktor Masarykova sborníku (poslední dva svazky s titulem Vůdce generací). Byl redaktorem Studentské revue (1913–14), Služby (1919–23) a České mysli (1922–31, 1932–38 člen redakčního kruhu), přispíval i do řady populárních periodik a novin. Po Masarykově smrti byl v letech 1937–40 knihovníkem Jednoty filosofické a vrchním odborovým radou na ministerstvu zahraničí. V roce 1938 se podílel na manifestu Věrni zůstaneme!(stál u zrodu PVVZ), 1939 se zapojil do odboje a byl v kontaktu s londýnským exilem. Byl v kontaktu i s britskou rozvědkou - Field, Parker. V červnu 1940 byl zatčen, 1942 odsouzen k trestu smrti a následujícího roku popraven. Jméno Kaprálek přijal po své manželce, středoškolské profesorce a překladatelce Emě, roz. Kaprálkové (1891–1968).
Zdroj: AVOS, Wiki, Sociologická encyklopedie, ABS