Stanislav Koza: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<nowiki>*</nowiki>31.3.1910 Pustiměř, okr. Vyškov -†15.1.1945 Brno. | <nowiki>*</nowiki>31.3.1910 Pustiměř, okr. Vyškov -†15.1.1945 Brno. | ||
[[Soubor:Stanislav Koza.jpg|náhled|Stanislav Sláva Koza]] | [[Soubor:Stanislav Koza.jpg|náhled|Stanislav Sláva Koza]] | ||
| − | Československý odbojář. Dělník v kamenolomu | + | Československý odbojář. Dělník v kamenolomu.zapojil se do odbojové činnosti na Vyškovsku, účastník Slovenského národního povstání v řadách brigády Milana Rastislava Štefánika. Přešel do oddílu Jana Žižky vedeném por. Jáno Ušiakem. Velitel průzkumné čety. Při přepadu partyzánského úkrytu u Kněhyně dne 3.11.1944, byl zasažen střelou do páteře a zajat. Rota Schutzpolizei společně s příslušníky 11. roty SS policejního pluku 20 tehdy prohledávala okolí Čertova mlýna a došlo k přestřelce, při níž byli zabiti partyzáni Růžena Valentová, Boris Rabenstein a dva neznámí partyzáni a kromě zraněného Stanislava Kozy byl zajat další neznámý partyzán. Vyslýchán v Ostravě, poté převezen do Kounicových kolejív Brně, kde byl 15.1.1945 popraven zastřelením. |
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | Jedním z nejstatečnějších a nejaktivnějších partyzánů oddílu Jana Žižky, byl rodák z Pustiměře (31.březen 1910) na Vyškovsku Stanislav „Sláva“ Koza. Pracoval jako dělník v kamenolomu v Turči na Slovensku, ale po vzniku Slovenského štátu se musel přesunout zpět domů. Zapojil se do protinacistického odboje v rácmi RSI – Rudé slovanské internacionály. V roce V létě 1944 odešel na Slovensko, kde se připojil k brigádě Milana Rastislava Štefánika a později přešel k Janko Ušiakovi. Na Slovensko s ním šla i jeho partnerka s dvěma malými dětmi, Josefa Slaboňová, kterou si nestačil vzít kvůli úniku před zatčením. V oddíle Janka Ušiaka se stal velitelem průzkumu a podílel se na mnoha odvážných akcích, například i na akci s náloží do komína Velko - Karlovické školy. Výrazně přispěl i k úniku z obklíčení na Trojačce 22. října 1944. | ||
| + | |||
| + | Při přestřelce na Kněhyni, při níž byl rozprášena původní jednotky 1. čs. partyzánského oddílu Jana Žižky, byl postřelen do páteře a znehybněn. Byl převezen do Kounicových kolejí v Brně, kde byl 15. ledna 1945 zastřelen. Se svými spoluvězni se dorozumíval vyťukáváním morseovky a tím se celý jeho příběh zachován. Po Stanislavovi zůstaly dvě malé děti – jejichž příběhy je možné shlédnout na Paměti národa. My jsme od nich získali fotografii jejich otce v roce 2013 na setkání HS PBJŽ. | ||
| + | |||
| + | Čest jeho památce! | ||
| + | |||
| + | |||
| + | Zdroje: Marie Hrošová – Na každém kroku boj, Archiv VOS, SOkA Vsetín, Osobní rozhovory s panem Sedloněm a paní Hudečkovou – dětmi S.Kozy | ||
Aktuální verze z 9. 10. 2023, 05:01
*31.3.1910 Pustiměř, okr. Vyškov -†15.1.1945 Brno.
Československý odbojář. Dělník v kamenolomu.zapojil se do odbojové činnosti na Vyškovsku, účastník Slovenského národního povstání v řadách brigády Milana Rastislava Štefánika. Přešel do oddílu Jana Žižky vedeném por. Jáno Ušiakem. Velitel průzkumné čety. Při přepadu partyzánského úkrytu u Kněhyně dne 3.11.1944, byl zasažen střelou do páteře a zajat. Rota Schutzpolizei společně s příslušníky 11. roty SS policejního pluku 20 tehdy prohledávala okolí Čertova mlýna a došlo k přestřelce, při níž byli zabiti partyzáni Růžena Valentová, Boris Rabenstein a dva neznámí partyzáni a kromě zraněného Stanislava Kozy byl zajat další neznámý partyzán. Vyslýchán v Ostravě, poté převezen do Kounicových kolejív Brně, kde byl 15.1.1945 popraven zastřelením.
Jedním z nejstatečnějších a nejaktivnějších partyzánů oddílu Jana Žižky, byl rodák z Pustiměře (31.březen 1910) na Vyškovsku Stanislav „Sláva“ Koza. Pracoval jako dělník v kamenolomu v Turči na Slovensku, ale po vzniku Slovenského štátu se musel přesunout zpět domů. Zapojil se do protinacistického odboje v rácmi RSI – Rudé slovanské internacionály. V roce V létě 1944 odešel na Slovensko, kde se připojil k brigádě Milana Rastislava Štefánika a později přešel k Janko Ušiakovi. Na Slovensko s ním šla i jeho partnerka s dvěma malými dětmi, Josefa Slaboňová, kterou si nestačil vzít kvůli úniku před zatčením. V oddíle Janka Ušiaka se stal velitelem průzkumu a podílel se na mnoha odvážných akcích, například i na akci s náloží do komína Velko - Karlovické školy. Výrazně přispěl i k úniku z obklíčení na Trojačce 22. října 1944.
Při přestřelce na Kněhyni, při níž byl rozprášena původní jednotky 1. čs. partyzánského oddílu Jana Žižky, byl postřelen do páteře a znehybněn. Byl převezen do Kounicových kolejí v Brně, kde byl 15. ledna 1945 zastřelen. Se svými spoluvězni se dorozumíval vyťukáváním morseovky a tím se celý jeho příběh zachován. Po Stanislavovi zůstaly dvě malé děti – jejichž příběhy je možné shlédnout na Paměti národa. My jsme od nich získali fotografii jejich otce v roce 2013 na setkání HS PBJŽ.
Čest jeho památce!
Zdroje: Marie Hrošová – Na každém kroku boj, Archiv VOS, SOkA Vsetín, Osobní rozhovory s panem Sedloněm a paní Hudečkovou – dětmi S.Kozy