Jaroslav Urbánek: Porovnání verzí

Z Valašský odbojový spolek
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
 
Řádek 2: Řádek 2:
 
<nowiki>*</nowiki>6. července 1884 Otice – †13. srpna 1964 Valašské Meziříčí
 
<nowiki>*</nowiki>6. července 1884 Otice – †13. srpna 1964 Valašské Meziříčí
  
Československý lékař a v roce 1918 krátce i poslanec Revolučního národního shromáždění za Československou stranu socialistickou.
+
Československý lékař a v roce 1918 krátce i poslanec Revolučního národního shromáždění za Československou stranu socialistickou. Existují indície, že byl příslušníkem PRNV.
  
 
Absolvoval české gymnázium v Opavě a pak studoval medicínu na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Promoval roku 1911. Praxi získal na pražských klinikách pod vedením profesorů JosefaThomayera a Švehly. Od roku 1915 pracoval v Opavě jako praktický lékař a byl aktivní v Zemské správní komisi pro Slezsko. V roce 1918 nastoupil jako lékař do [[Slezská zemská nemocnice&action=edit&redlink=1|Slezské zemské nemocnice]], kde byl od května 1920 se primářem interního ooddělení. V roce 1926 se stal prvním českým ředitelem Slezské zemské nemocnice. V roce 1931 nastoupil na post vedoucího zdravotní služby závodní nemocnice Vítkovických železáren v Ostravě. V letech 1945-1948 byl docentem interního lékařství na Karlově univerzitě a později byl členem ČSAV. Působil rovněž jako pedagog. Roku 1925 založil odbornou školu pro ošetřovatelky v Opavě.
 
Absolvoval české gymnázium v Opavě a pak studoval medicínu na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Promoval roku 1911. Praxi získal na pražských klinikách pod vedením profesorů JosefaThomayera a Švehly. Od roku 1915 pracoval v Opavě jako praktický lékař a byl aktivní v Zemské správní komisi pro Slezsko. V roce 1918 nastoupil jako lékař do [[Slezská zemská nemocnice&action=edit&redlink=1|Slezské zemské nemocnice]], kde byl od května 1920 se primářem interního ooddělení. V roce 1926 se stal prvním českým ředitelem Slezské zemské nemocnice. V roce 1931 nastoupil na post vedoucího zdravotní služby závodní nemocnice Vítkovických železáren v Ostravě. V letech 1945-1948 byl docentem interního lékařství na Karlově univerzitě a později byl členem ČSAV. Působil rovněž jako pedagog. Roku 1925 založil odbornou školu pro ošetřovatelky v Opavě.

Aktuální verze z 27. 4. 2024, 15:47

*6. července 1884 Otice – †13. srpna 1964 Valašské Meziříčí

Československý lékař a v roce 1918 krátce i poslanec Revolučního národního shromáždění za Československou stranu socialistickou. Existují indície, že byl příslušníkem PRNV.

Absolvoval české gymnázium v Opavě a pak studoval medicínu na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Promoval roku 1911. Praxi získal na pražských klinikách pod vedením profesorů JosefaThomayera a Švehly. Od roku 1915 pracoval v Opavě jako praktický lékař a byl aktivní v Zemské správní komisi pro Slezsko. V roce 1918 nastoupil jako lékař do Slezské zemské nemocnice, kde byl od května 1920 se primářem interního ooddělení. V roce 1926 se stal prvním českým ředitelem Slezské zemské nemocnice. V roce 1931 nastoupil na post vedoucího zdravotní služby závodní nemocnice Vítkovických železáren v Ostravě. V letech 1945-1948 byl docentem interního lékařství na Karlově univerzitě a později byl členem ČSAV. Působil rovněž jako pedagog. Roku 1925 založil odbornou školu pro ošetřovatelky v Opavě.

Krátce zasedal v Revolučním národním shromáždění za Československou stranu socialistickou (dříve národní sociálové, pozdější národní socialisté). Mandátu se ujal v listopadu 1918, ale ještě téhož měsíce na něj rezignoval. Byl profesí lékařem.

https://www.psp.cz/sqw/detail.sqw?id=4331&org=296