1.československá partyzánská brigáda Jana Žižky

1. čs. partyzánská brigáda Jana Žižky - nejpočetnější a nejvýznamnější partyzán­ská jednotka v českých zemích. Jejím základem byl organizátorský výsadek ze SSSR, který v celkovém počtu 21 osob seskočil ve dvou skupinách 21. srpna 1944 a v noci ze 30. na 31. srpen 1944 na základnu 1. partyzánské brigády M. R. Štefánika v prostoru Sklabině u Martina. Velitelem paraskupiny byl por. J. Ušiak, politickým komisařem A. Turský a náčel­níkem štábu kpt. Rudé armády D. B. Murzin. Jejími dalšími členy byli P. Morozov, M. Valaštiak, V. Kolomackij, A. Timochovová, lékař Latypov, V. Nikolajev, P. Kudelja, M. Dupkala, J. Kolodžej, M. Masaryk, J. Michálek, O. Melek, J. Němec, S. Petruš, F. Ralbovský, J. Segeč, J. Sčura F. Tkáč. Desant, jehož příslušníci se zúčastnili bojů s nacisty u Strečna a Vrútek, se poměrně rychle rozrůstal v početnou jednotku (Desant měl název Jan Žižka II). Asi 20. září 1944 přijal název 1. čs. partyzánský oddíl Jana Žižky. Původně měl působit na Slovensku, ale rozkazem Ukrajinského štábu partyzánského hnutí mu bylo uloženo probít se na Moravu a pomoci při rozvoji partyzánského hnutí v tomto prostoru. Po neúspěšném pokusu o přechod moravsko-slovenských hranic v noci z 21. na 22. září a zvláště 25. září 1944 bylo rozhodnuto proniknout na Mo­ravu v menších skupinách. První, asi 60členné skupině v čele s D. B. Murzinem se podařilo přejít na Moravu a dostat se k vytčenému prostoru v noci z 28. na 29. září 1944. Do poloviny října 1944 se dostaly na Moravu i další 2 větší skupiny pod vedením J. Ušiaka a O. Meleka. Postupně se probíjely i další menší útvary a jednotlivci. Přestože oddíl utrpěl v těchto střetech značné ztráty, představoval po přechodu hranic nejsilnější partyzánskou jednotku v českých zemích. Zprvu působil v prostoru Moravskoslezských Beskyd a ani sílící perzekuce nacistů (-*Tetřev) nezabránila tomu, aby se zde pod vlivem jeho činnosti nevytvořila rozsáhlá partyzánská oblast. Posléze rozšiřoval pro­stor své působnosti a rozvíjel politickou, organizátorskou, diverzní a bojovou čin­nost. Navázal spolupráci s ilegálními skupi­nami a organizacemi komunistického i nekomunistického odbojového hnutí; po­stupně se rozrůstal o české vlastence i o uprchlé sovětské válečné zajatce. Po přepadení příslušníků štábu 2. listopadu 1944 v prostoru Kněhyně nedaleko Čertova mlýna se sice nacistům podařilo velení oddílu částečně narušit, v prosinci 1944 však byl štáb organizačně přebudován. Velitelem oddílu se stal kpt. Rudé armády D. B. Murzin (dosavadní velitel J. Ušiak zahynul 3. listopadu 1944 v obklíčení nacisty v Čeladné), jeho zástupcem kpt. Rudé armády P. F. Buďko, politickým kqmisařem byl jmenován kpt. Rudé ar­mády I. P. Štěpánov a náčelníkem štábu por. Rudé armády V. Nástěnko. Původní oddíl se postupně rozrostl v brigádu, jejíž činnost zasahovala širokou oblast Morav­skoslezských Beskyd a východní Moravy. V jejím rámci se na přelomu ledna a února 1945 zformovaly 4 základní prapory. k nimž se postupně připojovaly další partyzánské skupiny. První prapor opero­val v prostoru Vsetín—Velké Karlovi­ce—^valašské Klobouky—Vizovice —Kašava; druhý bojoval v oblasti Zlín - Holešov — Bystřice pod Hostýnem - Přerov — Hranice — Valašské Meziříčí; třetí prapor rozvíjel činnost v pásmu Zlín - Napajedla — Uherské Hradiště - Uherský Brod a čtvrtý v prostoru Kroměříž — Vyškov — Slavkov u Brna. Brigáda, v jejímž rámci působilo značné množství oddílů (uvádí se až 33), se opírala o ilegální síť v oblasti její aktivity nazýva­nou Tajná vojenská civilní organizace (TVCO). V jejích řadách bojovalo s nepříte­lem včetně spolupracovníků téměř 2000 osob. Příslušníci jednotky uskutečnili celou řadu diverzních, přepadových a bojových akcí. K nejznámějším patří např. zajetí genmjr. H. von Müllera a jeho doprovodu 19. dubna 1945 na zámku v Hostících u Kroměříže, dále potom vypuštění pohon­ných hmot na nádraží v Morkovicích 26. února 1945 aj. Významnou měrou též přispěli k rozmachu - Květnového povstání českého lidu a přímo se podíleli i na osvobození některých míst na Moravě (- Květnové povstání českého lidu - přehled).

Zdroj: Český antifašismus a odboj