Mato Braco: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
Český ekvivalent jeho jména je Matěj Bajer.( v archivních materiálech lze nalézt tyto formy jména - Matys Bratso, Matys Brajer nebo Bajer, Máta apod) Narodil se do rodiny zemědělců. Po smrti matky v roce 1926 a odchodu otce do Jižní Ameriky vyrůstal v péči své babičky. Absolvoval čtyři roky obecné školy a čtyři roky školy měšťanské, poté se vyučil obchodním příručím. Po vyučení krátce pracoval v obchodě svého strýce, avšak jeho pracovní dráhu přerušilo obsazení Jugoslávie v roce 1941. | Český ekvivalent jeho jména je Matěj Bajer.( v archivních materiálech lze nalézt tyto formy jména - Matys Bratso, Matys Brajer nebo Bajer, Máta apod) Narodil se do rodiny zemědělců. Po smrti matky v roce 1926 a odchodu otce do Jižní Ameriky vyrůstal v péči své babičky. Absolvoval čtyři roky obecné školy a čtyři roky školy měšťanské, poté se vyučil obchodním příručím. Po vyučení krátce pracoval v obchodě svého strýce, avšak jeho pracovní dráhu přerušilo obsazení Jugoslávie v roce 1941. | ||
| − | Aby se vyhnul vojenské službě, rozhodl se přijmout alternativu v podobě nucené práce v Německu. Tam však setrval jen krátce a na jaře 1943 uprchl, aby se připojil k jugoslávským partyzánům. V listopadu téhož roku byl během bojů zraněn a převezen do Záhřebu. Za nejasných okolností byl poté nucen vstoupit do německé armády, kde byl zařazen k policejním jednotkám Schutzpolizei, se kterými byl nasazen v Holešově. V průběhu roku 1944 onemocněl tyfem a léčil se ve Zlíně, kde po uzdravení chvíli nadále předstíral nemoc a posléze zběhl do lesů k partyzánům. Nejprve přišel do Velkých Karlovic, ale zakrátko se dostává do Prlova a na Vartovnu, kde vstupuje do 1. čs. partyzánského oddílu Jana Žižky. Zde se seznamuje se ze Slovenska přišedším Josefem Houfkem a Olgou Františákovou. Buď na Vartovně, Liptále nebo ve Vizovicích - Rakové se seznamuje s Oldřichem Pelcem (Potash). V druhé polovině prosince 1944 odchází Bajer s Olgou Františákovou a Josefem Houfkem na Kroměřížsko. Za čas se vrací na Valašsko a působí zde až do osvobození. Účastní se velkého počtu akcí a osvobozovacích bojů. | + | Aby se vyhnul vojenské službě, rozhodl se přijmout alternativu v podobě nucené práce v Německu. Tam však setrval jen krátce a na jaře 1943 uprchl, aby se připojil k jugoslávským partyzánům. V listopadu téhož roku byl během bojů zraněn a převezen do Záhřebu. Za nejasných okolností byl poté nucen vstoupit do německé armády, kde byl zařazen k policejním jednotkám Schutzpolizei, se kterými byl nasazen v Holešově. V průběhu roku 1944 onemocněl tyfem a léčil se ve Zlíně, kde po uzdravení chvíli nadále předstíral nemoc a posléze zběhl do lesů k partyzánům. Nejprve přišel do Velkých Karlovic, ale zakrátko se dostává do Prlova a na Vartovnu, kde vstupuje do 1. čs. partyzánského oddílu Jana Žižky. Zde se seznamuje se ze Slovenska přišedším Josefem Vávrou - Staříkem, Josefem Houfkem a Olgou Františákovou. Buď na Vartovně, Liptále nebo ve Vizovicích - Rakové se seznamuje s Oldřichem Pelcem (Potash). V druhé polovině prosince 1944 odchází Bajer s Olgou Františákovou a Josefem Houfkem na Kroměřížsko. Za čas se vrací na Valašsko a působí zde až do osvobození. Účastní se velkého počtu akcí a osvobozovacích bojů. |
Zdroj: AVOS | Zdroj: AVOS | ||
Verze z 4. 12. 2024, 21:05
*28. ledna 1924 v Nové Bukovici, Jugoslávie - ?
Jugoslávský občan chorvatské národnosti, později člen Schutzpolizei v Holešově a po dezerci odbojář proti nacismu a komunismu.
Český ekvivalent jeho jména je Matěj Bajer.( v archivních materiálech lze nalézt tyto formy jména - Matys Bratso, Matys Brajer nebo Bajer, Máta apod) Narodil se do rodiny zemědělců. Po smrti matky v roce 1926 a odchodu otce do Jižní Ameriky vyrůstal v péči své babičky. Absolvoval čtyři roky obecné školy a čtyři roky školy měšťanské, poté se vyučil obchodním příručím. Po vyučení krátce pracoval v obchodě svého strýce, avšak jeho pracovní dráhu přerušilo obsazení Jugoslávie v roce 1941.
Aby se vyhnul vojenské službě, rozhodl se přijmout alternativu v podobě nucené práce v Německu. Tam však setrval jen krátce a na jaře 1943 uprchl, aby se připojil k jugoslávským partyzánům. V listopadu téhož roku byl během bojů zraněn a převezen do Záhřebu. Za nejasných okolností byl poté nucen vstoupit do německé armády, kde byl zařazen k policejním jednotkám Schutzpolizei, se kterými byl nasazen v Holešově. V průběhu roku 1944 onemocněl tyfem a léčil se ve Zlíně, kde po uzdravení chvíli nadále předstíral nemoc a posléze zběhl do lesů k partyzánům. Nejprve přišel do Velkých Karlovic, ale zakrátko se dostává do Prlova a na Vartovnu, kde vstupuje do 1. čs. partyzánského oddílu Jana Žižky. Zde se seznamuje se ze Slovenska přišedším Josefem Vávrou - Staříkem, Josefem Houfkem a Olgou Františákovou. Buď na Vartovně, Liptále nebo ve Vizovicích - Rakové se seznamuje s Oldřichem Pelcem (Potash). V druhé polovině prosince 1944 odchází Bajer s Olgou Františákovou a Josefem Houfkem na Kroměřížsko. Za čas se vrací na Valašsko a působí zde až do osvobození. Účastní se velkého počtu akcí a osvobozovacích bojů.
Zdroj: AVOS