Mato Braco: Porovnání verzí

Z Valašský odbojový spolek
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Mato Braco, Bratso Matys, Matěj Bajer.jpg|náhled|Matěj Bajer]]
+
<nowiki>*</nowiki>28. ledna 1924, Nová Bukovica, Jugoslávie ?
<nowiki>*</nowiki>28. ledna 1924 v Nové Bukovici, Jugoslávie - ?
 
  
Jugoslávský občan chorvatské národnosti, později člen Schutzpolizei v Holešově a po dezerci  odbojář proti nacismu a komunismu.  
+
Jugoslávský občan chorvatské národnosti, později člen Schutzpolizei v Holešově a Velkých Karlovicích. Po zběhnutí k partyzánům se stal bojovníkem 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky.
  
Český ekvivalent jeho jména je Matěj Bajer.( v archivních materiálech lze nalézt tyto formy jména - Matys Bratso, Matys Brajer nebo Bajer, Máta apod)  Narodil se do rodiny zemědělců. Po smrti matky v roce 1926 a odchodu otce do Jižní Ameriky vyrůstal v péči své babičky. Absolvoval čtyři roky obecné školy a čtyři roky školy měšťanské, poté se vyučil obchodním příručím. Po vyučení krátce pracoval v obchodě svého strýce, avšak jeho pracovní dráhu přerušilo obsazení Jugoslávie v roce 1941.
+
Matěj Bajer pocházel ze zemědělské rodiny. Po smrti matky v roce 1926 a odchodu otce do Jižní Ameriky vyrůstal u své babičky. Dle vlastních slov absolvoval čtyři roky obecné školy a čtyři roky měšťanky, následně se vyučil obchodním příručím. Po vyučení krátce pracoval v obchodě svého strýce, ale jeho kariéru přerušilo obsazení Jugoslávie v roce 1941.
  
Aby se vyhnul vojenské službě, rozhodl se přijmout alternativu v podobě nucené práce v Německu. Tam však setrval jen krátce a na jaře 1943 uprchl, aby se připojil k jugoslávským partyzánům. V listopadu téhož roku byl během bojů zraněn a převezen do Záhřebu. Za nejasných okolností byl poté nucen vstoupit do německé armády, kde byl zařazen k policejním jednotkám Schutzpolizei, se kterými byl nasazen v Holešově. V průběhu roku 1944 onemocněl tyfem a léčil se ve Zlíně, kde po uzdravení chvíli nadále předstíral nemoc a posléze zběhl do lesů k partyzánům. Nejprve přišel do Velkých Karlovic, ale zakrátko se dostává do Prlova a na Vartovnu, kde vstupuje do 1. čs. partyzánského oddílu Jana Žižky. Zde se seznamuje se ze Slovenska přišedším  Josefem Vávrou - Staříkem, Josefem Houfkem a Olgou Františákovou. Buď na Vartovně, Liptále nebo ve Vizovicích - Rakové se seznamuje s Oldřichem Pelcem (Potash). V druhé polovině prosince 1944 odchází Bajer s Olgou Františákovou a Josefem Houfkem na Kroměřížsko. Za čas se vrací na Valašsko a působí zde až do osvobození. Účastní se velkého počtu akcí a osvobozovacích bojů.  
+
Aby se vyhnul vojenské službě, rozhodl se nastoupit do nucených prací v Německu. Zde však vydržel pouze krátce a na jaře 1943 uprchl, aby se připojil k jugoslávským partyzánům. V listopadu téhož roku byl zraněn a převezen do Záhřebu. Z nejasných důvodů byl následně nucen vstoupit do německé armády, kde byl přidělen k Schutzpolizei. Tato jednotka byla nasazena nejprve v Holešově.
 +
 
 +
V roce 1944 onemocněl tyfem a léčil se ve Zlíně u MUDr. Václava Pejše, který byl od roku 1939 zapojen do protinacistického odboje. Po zotavení byl přidělen jako vojín do Velkých Karlovic, odkud brzy uprchl k partyzánům působícím v Prlově a na Vartovně. Zde se zapojil do činnosti 1. československého partyzánského oddílu Jana Žižky.
 +
 
 +
Během svého působení mezi partyzány se seznámil s dalšími odbojáři, včetně [[Josef Vávra-Stařík|Josefa Vávry-Staříka]], Josefa Houfka a Olgy Františákové, kteří přišli ze Slovenska. Na místech, jako byly Vartovna, Liptál nebo Vizovice-Raková, se setkal s Oldřichem Pelcem (krycí jméno Potash).
 +
 
 +
V druhé polovině prosince 1944 odešel společně s Olgou Františákovou a Josefem Houfkem na Kroměřížsko. Po čase se vrátil zpět na Valašsko, kde zůstal aktivní až do osvobození. Podílel se na mnoha bojových akcích a osvobozovacích operacích.
  
 
Zdroj: AVOS
 
Zdroj: AVOS

Verze z 4. 12. 2024, 21:28

*28. ledna 1924, Nová Bukovica, Jugoslávie – ?

Jugoslávský občan chorvatské národnosti, později člen Schutzpolizei v Holešově a Velkých Karlovicích. Po zběhnutí k partyzánům se stal bojovníkem 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky.

Matěj Bajer pocházel ze zemědělské rodiny. Po smrti matky v roce 1926 a odchodu otce do Jižní Ameriky vyrůstal u své babičky. Dle vlastních slov absolvoval čtyři roky obecné školy a čtyři roky měšťanky, následně se vyučil obchodním příručím. Po vyučení krátce pracoval v obchodě svého strýce, ale jeho kariéru přerušilo obsazení Jugoslávie v roce 1941.

Aby se vyhnul vojenské službě, rozhodl se nastoupit do nucených prací v Německu. Zde však vydržel pouze krátce a na jaře 1943 uprchl, aby se připojil k jugoslávským partyzánům. V listopadu téhož roku byl zraněn a převezen do Záhřebu. Z nejasných důvodů byl následně nucen vstoupit do německé armády, kde byl přidělen k Schutzpolizei. Tato jednotka byla nasazena nejprve v Holešově.

V roce 1944 onemocněl tyfem a léčil se ve Zlíně u MUDr. Václava Pejše, který byl od roku 1939 zapojen do protinacistického odboje. Po zotavení byl přidělen jako vojín do Velkých Karlovic, odkud brzy uprchl k partyzánům působícím v Prlově a na Vartovně. Zde se zapojil do činnosti 1. československého partyzánského oddílu Jana Žižky.

Během svého působení mezi partyzány se seznámil s dalšími odbojáři, včetně Josefa Vávry-Staříka, Josefa Houfka a Olgy Františákové, kteří přišli ze Slovenska. Na místech, jako byly Vartovna, Liptál nebo Vizovice-Raková, se setkal s Oldřichem Pelcem (krycí jméno Potash).

V druhé polovině prosince 1944 odešel společně s Olgou Františákovou a Josefem Houfkem na Kroměřížsko. Po čase se vrátil zpět na Valašsko, kde zůstal aktivní až do osvobození. Podílel se na mnoha bojových akcích a osvobozovacích operacích.

Zdroj: AVOS