Mato Braco: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | + | <nowiki>*</nowiki>28. ledna 1924, Nová Bukovica, Jugoslávie – ? | |
− | <nowiki>*</nowiki>28. ledna 1924 | ||
− | Jugoslávský občan chorvatské národnosti, později člen Schutzpolizei v Holešově a | + | Jugoslávský občan chorvatské národnosti, později člen Schutzpolizei v Holešově a Velkých Karlovicích. Po zběhnutí k partyzánům se stal bojovníkem 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky. |
− | + | Matěj Bajer pocházel ze zemědělské rodiny. Po smrti matky v roce 1926 a odchodu otce do Jižní Ameriky vyrůstal u své babičky. Dle vlastních slov absolvoval čtyři roky obecné školy a čtyři roky měšťanky, následně se vyučil obchodním příručím. Po vyučení krátce pracoval v obchodě svého strýce, ale jeho kariéru přerušilo obsazení Jugoslávie v roce 1941. | |
− | Aby se vyhnul vojenské službě, rozhodl se | + | Aby se vyhnul vojenské službě, rozhodl se nastoupit do nucených prací v Německu. Zde však vydržel pouze krátce a na jaře 1943 uprchl, aby se připojil k jugoslávským partyzánům. V listopadu téhož roku byl zraněn a převezen do Záhřebu. Z nejasných důvodů byl následně nucen vstoupit do německé armády, kde byl přidělen k Schutzpolizei. Tato jednotka byla nasazena nejprve v Holešově. |
+ | |||
+ | V roce 1944 onemocněl tyfem a léčil se ve Zlíně u MUDr. Václava Pejše, který byl od roku 1939 zapojen do protinacistického odboje. Po zotavení byl přidělen jako vojín do Velkých Karlovic, odkud brzy uprchl k partyzánům působícím v Prlově a na Vartovně. Zde se zapojil do činnosti 1. československého partyzánského oddílu Jana Žižky. | ||
+ | |||
+ | Během svého působení mezi partyzány se seznámil s dalšími odbojáři, včetně [[Josef Vávra-Stařík|Josefa Vávry-Staříka]], Josefa Houfka a Olgy Františákové, kteří přišli ze Slovenska. Na místech, jako byly Vartovna, Liptál nebo Vizovice-Raková, se setkal s Oldřichem Pelcem (krycí jméno Potash). | ||
+ | |||
+ | V druhé polovině prosince 1944 odešel společně s Olgou Františákovou a Josefem Houfkem na Kroměřížsko. Po čase se vrátil zpět na Valašsko, kde zůstal aktivní až do osvobození. Podílel se na mnoha bojových akcích a osvobozovacích operacích. | ||
Zdroj: AVOS | Zdroj: AVOS |
Verze z 4. 12. 2024, 21:28
*28. ledna 1924, Nová Bukovica, Jugoslávie – ?
Jugoslávský občan chorvatské národnosti, později člen Schutzpolizei v Holešově a Velkých Karlovicích. Po zběhnutí k partyzánům se stal bojovníkem 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky.
Matěj Bajer pocházel ze zemědělské rodiny. Po smrti matky v roce 1926 a odchodu otce do Jižní Ameriky vyrůstal u své babičky. Dle vlastních slov absolvoval čtyři roky obecné školy a čtyři roky měšťanky, následně se vyučil obchodním příručím. Po vyučení krátce pracoval v obchodě svého strýce, ale jeho kariéru přerušilo obsazení Jugoslávie v roce 1941.
Aby se vyhnul vojenské službě, rozhodl se nastoupit do nucených prací v Německu. Zde však vydržel pouze krátce a na jaře 1943 uprchl, aby se připojil k jugoslávským partyzánům. V listopadu téhož roku byl zraněn a převezen do Záhřebu. Z nejasných důvodů byl následně nucen vstoupit do německé armády, kde byl přidělen k Schutzpolizei. Tato jednotka byla nasazena nejprve v Holešově.
V roce 1944 onemocněl tyfem a léčil se ve Zlíně u MUDr. Václava Pejše, který byl od roku 1939 zapojen do protinacistického odboje. Po zotavení byl přidělen jako vojín do Velkých Karlovic, odkud brzy uprchl k partyzánům působícím v Prlově a na Vartovně. Zde se zapojil do činnosti 1. československého partyzánského oddílu Jana Žižky.
Během svého působení mezi partyzány se seznámil s dalšími odbojáři, včetně Josefa Vávry-Staříka, Josefa Houfka a Olgy Františákové, kteří přišli ze Slovenska. Na místech, jako byly Vartovna, Liptál nebo Vizovice-Raková, se setkal s Oldřichem Pelcem (krycí jméno Potash).
V druhé polovině prosince 1944 odešel společně s Olgou Františákovou a Josefem Houfkem na Kroměřížsko. Po čase se vrátil zpět na Valašsko, kde zůstal aktivní až do osvobození. Podílel se na mnoha bojových akcích a osvobozovacích operacích.
Zdroj: AVOS