Antonín Murka: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Antonín Murka.jpeg|náhled|Antonín Murka]] | [[Soubor:Antonín Murka.jpeg|náhled|Antonín Murka]] | ||
− | 26. duben 1923, Újezdě u Vizovic - | + | 26. duben 1923, Újezdě u Vizovic - 1989 |
Československý partyzán romského původu. | Československý partyzán romského původu. | ||
+ | |||
+ | Čechy mají svého Josefa Serinka, ale i Valašsko zná příběh statečného Roma – Antonína Murky. Narodil se 26. dubna 1923 v obci Újezd, okres Zlín, jako syn Řehoře Můrky a Aloisie, rozené Herákové. Oba jeho rodiče zahynuli v koncentračním táboře Auschwitz II-Birkenau. Vedle bratra Ludvíka měl Antonín také bratra Rudolfa, který přežil útrapy koncentračního tábora. | ||
+ | |||
+ | |||
+ | Antonín byl spolu se svou družkou 1. srpna 1942 zatčen z rasových důvodů, přestože čekali dítě. 5. srpna 1942 byli oba převezeni do tzv. Cikánského tábora Hodonín u Kunštátu (CT II-Hodonínek). Tento tábor byl během druhé světové války zřízen pro internaci osob romského původu. Mezi lety 1940–1944 prošlo táborem 1396 osob, z nichž 207 zemřelo. | ||
+ | |||
+ | |||
+ | V Hodoníně se Antonínovi a jeho družce narodil syn Antonín Herák, který však po dvou měsících, 18. prosince 1942, zemřel – údajně na zápal plic. V květnu 1943 Antonín uprchl z tábora spolu s dalšími třemi vězni během práce mimo tábor, když jim četník dovolil jít lovit ondatry. | ||
+ | |||
+ | |||
+ | Osud jeho bratra Ludvíka, který se útěku rovněž účastnil, byl tragický. Po dopadení 6. listopadu 1943 byl Ludvík 15. června 1944 popraven gilotinou na pankrácké „sekyrárně“. Na svobodě zůstal pouze Antonín, který se u Vizovic zapojil do protinacistického odboje. | ||
+ | |||
+ | |||
+ | Podle svědectví, která byla získána po válce, formoval již v létě 1944 odbojovou skupinu pod přezdívkou Tonda – Cigán. Na podzim téhož roku se stal příslušníkem 1. čs. partyzánského oddílu Jana Žižky, který operoval v oblasti Vizovic, Vsetína a Bystřice pod Hostýnem. | ||
+ | |||
+ | |||
+ | Antonín nejprve bojoval ve skupině vedené Františkem Suchánkem a Františkem Mořkovským. Obě tyto skupiny byly součástí praporu kapitána Buďka. Po těžkém zranění Františka Mořkovského převzal Antonín velení menší skupiny partyzánů. Zúčastnil se mnoha bojových akcí a podílel se na osvobozování Vizovic. | ||
+ | |||
+ | |||
+ | Antonín Murka zůstává jedním z hrdinů, na které by se nemělo zapomenout – jeho statečnost a odhodlání slouží jako příklad odvahy i v těch nejtemnějších dobách. | ||
+ | |||
+ | |||
+ | Prameny: | ||
+ | |||
+ | |||
+ | Ctibor Nečas, Nemůžeme zapomenout | ||
+ | |||
+ | Archiv Valašského odbojového spolku | ||
+ | |||
+ | Vojenský historický archiv | ||
+ | |||
+ | Soukromý archiv Rudolfa Murky (synovce Antonína Murky) |
Aktuální verze z 9. 12. 2024, 14:13
26. duben 1923, Újezdě u Vizovic - 1989
Československý partyzán romského původu.
Čechy mají svého Josefa Serinka, ale i Valašsko zná příběh statečného Roma – Antonína Murky. Narodil se 26. dubna 1923 v obci Újezd, okres Zlín, jako syn Řehoře Můrky a Aloisie, rozené Herákové. Oba jeho rodiče zahynuli v koncentračním táboře Auschwitz II-Birkenau. Vedle bratra Ludvíka měl Antonín také bratra Rudolfa, který přežil útrapy koncentračního tábora.
Antonín byl spolu se svou družkou 1. srpna 1942 zatčen z rasových důvodů, přestože čekali dítě. 5. srpna 1942 byli oba převezeni do tzv. Cikánského tábora Hodonín u Kunštátu (CT II-Hodonínek). Tento tábor byl během druhé světové války zřízen pro internaci osob romského původu. Mezi lety 1940–1944 prošlo táborem 1396 osob, z nichž 207 zemřelo.
V Hodoníně se Antonínovi a jeho družce narodil syn Antonín Herák, který však po dvou měsících, 18. prosince 1942, zemřel – údajně na zápal plic. V květnu 1943 Antonín uprchl z tábora spolu s dalšími třemi vězni během práce mimo tábor, když jim četník dovolil jít lovit ondatry.
Osud jeho bratra Ludvíka, který se útěku rovněž účastnil, byl tragický. Po dopadení 6. listopadu 1943 byl Ludvík 15. června 1944 popraven gilotinou na pankrácké „sekyrárně“. Na svobodě zůstal pouze Antonín, který se u Vizovic zapojil do protinacistického odboje.
Podle svědectví, která byla získána po válce, formoval již v létě 1944 odbojovou skupinu pod přezdívkou Tonda – Cigán. Na podzim téhož roku se stal příslušníkem 1. čs. partyzánského oddílu Jana Žižky, který operoval v oblasti Vizovic, Vsetína a Bystřice pod Hostýnem.
Antonín nejprve bojoval ve skupině vedené Františkem Suchánkem a Františkem Mořkovským. Obě tyto skupiny byly součástí praporu kapitána Buďka. Po těžkém zranění Františka Mořkovského převzal Antonín velení menší skupiny partyzánů. Zúčastnil se mnoha bojových akcí a podílel se na osvobozování Vizovic.
Antonín Murka zůstává jedním z hrdinů, na které by se nemělo zapomenout – jeho statečnost a odhodlání slouží jako příklad odvahy i v těch nejtemnějších dobách.
Prameny:
Ctibor Nečas, Nemůžeme zapomenout
Archiv Valašského odbojového spolku
Vojenský historický archiv
Soukromý archiv Rudolfa Murky (synovce Antonína Murky)