Theodor Oberlander: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-23645-0002, Theodor Oberländer.jpg|náhled|Theodor Oberländer]] | [[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-23645-0002, Theodor Oberländer.jpg|náhled|Theodor Oberländer]] | ||
− | 1. května 1905 , Meiningen , Německá říše | + | '''1. května 1905, Meiningen, Německá říše – 4. května 1998, Bonn, Německo''' |
− | Německý politik a voják, člen NSDAP od roku 1933 . Specialista na východní Evropu. V roce 1941 | + | Německý politik a voják, člen NSDAP od roku 1933. Specialista na východní Evropu. V roce 1941 byl politickým vůdcem praporu „Nachtigall“. Po jeho rozpuštění se stal velitelem praporu zvláštního určení „Bergmann“, který operoval na severním Kavkaze. V letech 1953–1960 byl ministrem pro vysídlené osoby, uprchlíky a oběti války. V roce 1959 proti němu byla zahájena kampaň v SSSR a NDR kvůli jeho činnosti za války. Byl obviněn z válečných zločinů, včetně zločinů praporu „Nachtigall“ ve Lvově. Pod tlakem veřejného mínění opustil svou funkci v květnu 1960. |
+ | ----'''Vzdělání a profesní kariéra''' | ||
+ | Narodil se v protestantské rodině. V roce 1923 absolvoval Bernhardinum, humanitní gymnázium v Meiningenu, a vstoupil na zemědělskou fakultu Univerzity Ludwiga Maxmiliána v Mnichově. V roce 1927 získal diplom agronoma. Po roce praxe v zemědělství začal studovat ekonomii na univerzitě v Königsbergu. | ||
− | + | V roce 1929 získal titul doktora zemědělských věd v Berlíně za disertační práci ''Základy litevského zemědělství'' a o rok později titul doktora politických věd v Königsbergu za práci ''Urbanizace v Německu a opatření zemědělské politiky k jejímu předcházení''. | |
− | + | V roce 1928 strávil šest měsíců v SSSR jako zaměstnanec německo-sovětské akciové společnosti Saatbau AG. V roce 1932 opět navštívil SSSR kvůli zemědělské praxi a dále navštívil Čínu, Japonsko, Kanadu a USA. | |
− | V roce | + | V roce 1933 vedl Institut východoevropské ekonomiky na univerzitě v Königsbergu. V roce 1934 se stal mimořádným profesorem zemědělství a ředitelem Institutu pro východní Evropu v Gdaňsku. Zároveň byl jmenován Reichsleiterem Svazu německého východu. Od roku 1937 působil na univerzitě v Greifswaldu, od roku 1938 pracoval pro Abwehr. |
− | + | V roce 1940 nastoupil na katedru sociálních a politických věd Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Roku 1941 se stal děkanem Právnické fakulty a Fakulty sociálních a politických věd. | |
+ | ----'''Nacistické aktivity''' | ||
− | + | Na počátku 20. let vstoupil do „Černého Reichswehru“ a „Bund Oberland“, který tvořil jádro bavorské SA. Zúčastnil se také „Beer Hall Putsch“. | |
− | + | Byl členem Německého lidového svazu pro obranu a ofenzivu. Dne 1. května 1933 vstoupil do NSDAP. | |
+ | ----'''Za poznáním východní Evropy''' | ||
− | + | Oberländer se zaměřoval na studium východní Evropy, což bylo důležité z hlediska německé politiky obnovy ztracených východních území. Před válkou byl jedním z hlavních teoretiků „nového pořádku“ ve východní Evropě, zahrnujícího etnické čistky a ekonomickou dominanci. | |
+ | ----'''Druhá světová válka''' | ||
− | + | Během války byla jeho teorie o přelidnění používána k ospravedlnění brutálních zásahů SS a nucených přesídlení. Působil jako politický vůdce praporu „Nachtigall“ a později jako velitel „Bergmannova“ praporu. Podle sovětských historiků se podílel na válečných zločinech, včetně mučení a poprav. | |
+ | ----'''Poválečné období''' | ||
− | + | Po válce byl v letech 1945–1946 v americkém zajetí. Poté pracoval jako zemědělský dělník a manažer semenářského podniku v Bavorsku. | |
− | + | V roce 1948 vstoupil do Svobodné demokratické strany Bavorska. Byl spoluzakladatelem Svazu vyhnaných a zbavených práv a stal se jeho bavorským předsedou. | |
+ | ----'''Rezignace a pozdější život''' | ||
− | + | Kvůli obviněním z válečných zločinů, včetně vražd ve Lvově, na něj rostl tlak veřejnosti. V květnu 1960 podal rezignaci na ministerský post. | |
− | + | Ve volbách v roce 1961 neuspěl, ale v roce 1963 se do Bundestagu vrátil. V 70. letech se angažoval ve Společnosti pro svobodnou žurnalistiku a v dalších organizacích. | |
− | + | V roce 1986 mu byl udělen Bavorský řád za zásluhy. Zemřel v roce 1998 v Bonnu. | |
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D0%B1%D0%B5%D1%80%D0%BB%D0%B5%D0%BD%D0%B4%D0%B5%D1%80,_%D0%A2%D0%B5%D0%BE%D0%B4%D0%BE%D1%80 | https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D0%B1%D0%B5%D1%80%D0%BB%D0%B5%D0%BD%D0%B4%D0%B5%D1%80,_%D0%A2%D0%B5%D0%BE%D0%B4%D0%BE%D1%80 |
Aktuální verze z 15. 1. 2025, 15:28
1. května 1905, Meiningen, Německá říše – 4. května 1998, Bonn, Německo
Německý politik a voják, člen NSDAP od roku 1933. Specialista na východní Evropu. V roce 1941 byl politickým vůdcem praporu „Nachtigall“. Po jeho rozpuštění se stal velitelem praporu zvláštního určení „Bergmann“, který operoval na severním Kavkaze. V letech 1953–1960 byl ministrem pro vysídlené osoby, uprchlíky a oběti války. V roce 1959 proti němu byla zahájena kampaň v SSSR a NDR kvůli jeho činnosti za války. Byl obviněn z válečných zločinů, včetně zločinů praporu „Nachtigall“ ve Lvově. Pod tlakem veřejného mínění opustil svou funkci v květnu 1960.
Vzdělání a profesní kariéra
Narodil se v protestantské rodině. V roce 1923 absolvoval Bernhardinum, humanitní gymnázium v Meiningenu, a vstoupil na zemědělskou fakultu Univerzity Ludwiga Maxmiliána v Mnichově. V roce 1927 získal diplom agronoma. Po roce praxe v zemědělství začal studovat ekonomii na univerzitě v Königsbergu.
V roce 1929 získal titul doktora zemědělských věd v Berlíně za disertační práci Základy litevského zemědělství a o rok později titul doktora politických věd v Königsbergu za práci Urbanizace v Německu a opatření zemědělské politiky k jejímu předcházení.
V roce 1928 strávil šest měsíců v SSSR jako zaměstnanec německo-sovětské akciové společnosti Saatbau AG. V roce 1932 opět navštívil SSSR kvůli zemědělské praxi a dále navštívil Čínu, Japonsko, Kanadu a USA.
V roce 1933 vedl Institut východoevropské ekonomiky na univerzitě v Königsbergu. V roce 1934 se stal mimořádným profesorem zemědělství a ředitelem Institutu pro východní Evropu v Gdaňsku. Zároveň byl jmenován Reichsleiterem Svazu německého východu. Od roku 1937 působil na univerzitě v Greifswaldu, od roku 1938 pracoval pro Abwehr.
V roce 1940 nastoupil na katedru sociálních a politických věd Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Roku 1941 se stal děkanem Právnické fakulty a Fakulty sociálních a politických věd.
Nacistické aktivity
Na počátku 20. let vstoupil do „Černého Reichswehru“ a „Bund Oberland“, který tvořil jádro bavorské SA. Zúčastnil se také „Beer Hall Putsch“.
Byl členem Německého lidového svazu pro obranu a ofenzivu. Dne 1. května 1933 vstoupil do NSDAP.
Za poznáním východní Evropy
Oberländer se zaměřoval na studium východní Evropy, což bylo důležité z hlediska německé politiky obnovy ztracených východních území. Před válkou byl jedním z hlavních teoretiků „nového pořádku“ ve východní Evropě, zahrnujícího etnické čistky a ekonomickou dominanci.
Druhá světová válka
Během války byla jeho teorie o přelidnění používána k ospravedlnění brutálních zásahů SS a nucených přesídlení. Působil jako politický vůdce praporu „Nachtigall“ a později jako velitel „Bergmannova“ praporu. Podle sovětských historiků se podílel na válečných zločinech, včetně mučení a poprav.
Poválečné období
Po válce byl v letech 1945–1946 v americkém zajetí. Poté pracoval jako zemědělský dělník a manažer semenářského podniku v Bavorsku.
V roce 1948 vstoupil do Svobodné demokratické strany Bavorska. Byl spoluzakladatelem Svazu vyhnaných a zbavených práv a stal se jeho bavorským předsedou.
Rezignace a pozdější život
Kvůli obviněním z válečných zločinů, včetně vražd ve Lvově, na něj rostl tlak veřejnosti. V květnu 1960 podal rezignaci na ministerský post.
Ve volbách v roce 1961 neuspěl, ale v roce 1963 se do Bundestagu vrátil. V 70. letech se angažoval ve Společnosti pro svobodnou žurnalistiku a v dalších organizacích.
V roce 1986 mu byl udělen Bavorský řád za zásluhy. Zemřel v roce 1998 v Bonnu.