Herbert Börsch: Porovnání verzí

Z Valašský odbojový spolek
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
 
Řádek 1: Řádek 1:
 
<nowiki>*</nowiki>26. duben 1913, Cheb - ?
 
<nowiki>*</nowiki>26. duben 1913, Cheb - ?
  
Herbert Walter BÖHRSCH byl od mládí aktivním stoupencem nacistického hnutí a jeho propagátorem v Československu. Pocházel z Chebska, kde byl organizován v mládežnických složkách německé agrární strany a působil jako funkcionář organizací Deutscher Turnverein a Freischar Egerländer při DNSAP v ČSR.
+
Herbert Walter BÖHRSCH se od mládí angažoval jako stoupenec nacistického hnutí a jeho propagátor v Československu. Pocházel z Chebska, kde působil v mládežnických organizacích německé agrární strany a později jako funkcionář v Deutscher Turnverein a Freischar Egerländer při DNSAP v ČSR.
  
Vysokoškolská studia absolvoval na právnické fakultě v Praze, kde se od roku 1932 pohyboval výhradně v okruhu německých nacionalisticky smýšlejících studentů. Mezi jeho blízké známé patřil Siebert SCHNEIDER, který byl v roce 1937 československými øády vyhoštěn pro podvratnou činnost a pracoval pro Generalkommando XVII v Drážďanech.
+
Vysokoškolská studia absolvoval na právnické fakultě v Praze, kde se od roku 1932 pohyboval výhradně v kruzích německých nacionalisticky orientovaných studentů. V roce 1935 bydlel v Praze na Týnské ulici 17 společně s německým studentem Kurtem BRÄUEREM. Oba udržovali spojení s Annou DIENELOVOU z Chebu, agentkou německé zpravodajské služby, která spolupracovala s pplk. Arnoštem HELMEM, šéfem zpravodajské úřadovny v Drážďanech. Mezi jeho známé patřil i Siebert SCHNEIDER, vyhoštěný v 1937 z ČSR za podvratnou činnost a později působící u Generalkommando XVII v Drážďanech.
  
V roce 1935 bydlel BÖHRSCH v Praze v Týnské ulici č. 17 společně s německým studentem Kurtem BRÄUEREM. Oba byli ve spojení s Annou DIENELOVOU z Chebu, agentkou německé zpravodajské služby a spolupracovnicí pplk. Arnošta HELMA, vedoucího úřadovny německé zpravodajské služby v Drážďanech.
+
BÖHRSCH byl dvakrát vyšetřován pro podezření z podvratné činnosti proti ČSR. Poprvé byl v zimě 1935 držen ve vazbě krajského soudu v Litoměřicích. Spolupracoval s Waltrem APPELTEM, tajemníkem SdP, a Františkem HOFFMANNEM, přes něž navazoval kontakty s německými zpravodajskými složkami. Organizoval odvoz německých vysokoškoláků na kurzy Landdienstu do Lipska, inspirované NSDAP a vedené Gerhardem WURZBACHEREM, instruktorem SA a vůdcem Svazu říšskoněmeckých studentů. Tyto kurzy sloužily k výcviku pro podvratnou činnost proti ČSR. V roce 1937 byl zahrnut do trestního oznámení podaného Státnímu zastupitelství v Plzni za účast na ilegální schůzce SdP, kterou svolal JUDr. Josef SUCHÝ (''24. 9. 1905, Tisová Hora u Kraslic''), Schulungsleiter SdP v Chebu. Cílem bylo rozdělení rolí pro případ války, včetně obsazování či ničení československých pohraničních objektů.
  
BÖHRSCH byl dvakrát vyšetřován pro podezření z podvratné činnosti proti ČSR. Poprvé byl v zimě 1935 držen ve vazbě krajského soudu v Litoměřicích. Byl také ve spojení s Waltrem APPELTEM, tajemníkem SdP, a Františkem HOFFMANNEM, s nimiž zprostředkoval kontakt s německými zpravodajskými složkami.
+
Během německé okupace byly jeho vyšetřovací spisy staženy z archivu. Podle seznamu SD v protektorátu působil jako vedoucí venkovské úřadovny SD v Chebu, přesná doba není známa. Od roku 1939 se specializoval na otázky němectví na Slovensku. Přešel k SD v Berlíně na úřad III, později byl převeden do Vídně, která díky blízkosti Bratislavy sloužila jako ideální zpravodajské centrum pro Slovensko. Z Vídně přešel v nezjištěné době do Bratislavy, kde působil jako referent při německém vyslanectví a pod SD-LA Vídeň.
  
BÖHRSCH se angažoval v organizaci německých vysokoškoláků do Lipska do kursů Landdienstu, organizovaných podle vzoru NSDAP. V této věci jednal s tehdejším vedoucím instruktorem úderných oddílů SA a vůdcem úderného oddílu ve Svazu říšskoněmeckých vysokoškolských studentů Gerhardem WURZBACHEREM. Účastníci kursu byli vyškoleni k podvratné činnosti proti ČSR.
+
V srpnu 1944, po kritickém vývoji na Slovensku, vznikla Einsatzgruppe H der Sicherheitspolizei und SD, která se v listopadu 1944 transformovala na úřadovnu velitele Sipo a SD (BdS) pod vedením SS-Standartenführera Josefa WITISKY. BÖHRSCH zde vedl oddělení III, zaměřené na veřejnou správu, německé menšiny, hospodářství a zpravodajství. Mezi jeho podřízené patřili SS-Hauptsturmführer Helmuth HOPPE, Karel BAIDER, HORN, SS-Untersturmführer SCHÖNFELD, Josef AIGNER a další. Oddělení využívalo zpravodajský materiál z Vídně a spolupracovalo s krycími firmami jako Creditreform či Hoferova úřadovna při Deutsche Partei.
  
V roce 1937 byl BÖHRSCH zahrnut do trestního oznámení podaného Státnímu zastupitelství v Plzni pro účast na ilegální poradě vybraných členů SdP. Schůzka byla svolána JUDr. Josefem SUCHÝM, nar. 24. 9. 1905 v Tisové Hoře u Kraslic, Schulungsleiterem hlavního vedení SdP v Chebu, za účelem rozdělení funkcí v případě války při obsazování nebo ničení důležitých československých pohraničních objektů.
+
BÖHRSCH navazoval kontakty s říšskými úřady i slovenskými autonomisty, ale jeho diplomatické schopnosti byly omezené. Fyzicky byl vysoký, kostnatý, s ostře řezanými rysy a velkým nosem, jeho pohyby i vystupování působily těžkopádně. Spolupracoval s SS-Obersturmbannführerem NAGELEREM, poradcem Hlinkovy gardy, a snažil se rozšířit zpravodajskou síť na Slovensku, k čemuž pověřil SS-Hauptsturmführera HORNA. Ten vybudoval autonomní síť agentů, jejichž identita zůstala neodhalena.
  
Během okupace byly spisy o jeho vyšetřování staženy z archivu okupanty. Podle seznamu orgánů SD v bývalém protektorátě, v němž není uváděna doba zařazení, byl BÖHRSCH vedoucím venkovské úřadovny SD v Chebu.
+
BÖHRSCH úzce spolupracoval s Deutsche Partei, kde zpravodajskou službu vedl HOFER pod dohledem Franze KARMAZÍNA. Informace z celého Slovenska byly analyzovány a předávány SD. Jeho činnost pokračovala až do příchodu Rudé armády. Další osud není znám.
 
 
Od roku 1939 se BÖHRSCH specializoval na otázky němectví na Slovensku. Byl přeřazen k SD do Berlína, kde se na úřadu III. ujal příslušného referátu. V první polovině války si posílení činnosti v tomto směru vyžádalo umístění odborného pracovníka úřadu III. pro Slovensko do Vídně, která svým bezprostředním sousedstvím s hlavním městem Slovenska byla nejvýhodnější pro zpravodajské účely. Tímto odborníkem byl právě BÖHRSCH.
 
 
 
SDLA Víděň byl již před jeho příchodem ve spojení se slovenskými autonomistickými osobnostmi a měl vybudovány na Slovensku krycí firmy a úřadovny (Creditreform, Hoferova úřadovna při Deutsche Partei), které do Vídně podléhaly. Zpravodajský materiál ke Slovensku, získaný SD Vídeň, byl později po vytvoření SD na Slovensku vzat za základ pro další zpracování až do zavedení běžného chodu práce.
 
 
 
Z Rakouska přešel Herbert BÖHRSCH v nezjištěné době do Bratislavy, kde působil jako referent při německém vyslanectví a služebně SD LA Vídeň. Kritický vývoj situace na Slovensku v roce 1944 si vyžádal zřízení SD přímo na Slovensku. Od svého vytvoření koncem srpna 1944 nesla název "Einsatzgruppe H der Sicherheitspolizei und SD". V listopadu 1944 byla tato skupina přeměněna na úřadovnu velitele Sipo a SD na Slovensku (Befehlshaber der Sipo und SD – zkratka BdS).
 
 
 
Vedením SD na Slovensku byl RSHA v Berlíně pověřen tehdejší SS-Obersturmführer, později SS-Standartenführer Dr. Josef WITISKA. Dr. Herbert BÖHRSCH se stal vedoucím oddělení III, přičemž základ tohoto oddělení tvořili pracovníci SD-LA Vídeň.
 
  
 
Na oddělení III byli zařazeni:
 
Na oddělení III byli zařazeni:
Řádek 41: Řádek 33:
 
Bew. HOFER a HOCHMANN
 
Bew. HOFER a HOCHMANN
  
Toto oddělení se zabývalo otázkami veřejné správy, soudnictví, zdravotnictví, kultury, německých menšin, hospodářství a provádělo společenskou a zpravodajskou službu.
+
T
 
 
Při zavádění činnosti SD na Slovensku nebylo možné postupovat podle směrnic platných pro německé území, a to vzhledem k válečné situaci, slabému obsazení služebny a nedostatečné zpravodajské síti. Hlavním úkolem bylo podchytit veškeré informace, které doba vyžadovala, podávat zprávy o vývoji politické a hospodářské situace, zavést pravidelné odborné zpravodajství pro úřad III v Berlíně a předkládat návrhy na praktická a proveditelná řešení. Dr. Herbert BÖHRSCH, vedoucí oddělení III, navázal kontakty s říšskými úřady i slovenskými vládními institucemi. Jeho cílem bylo získat důležité materiály pro zpravodajské zhodnocení a jejich případné využití k dalším operativním opatřením.
 
 
 
=== '''Archivní vztahy''' ===
 
BÖHRSCH udržoval dobré vztahy s většinou německých úřadů, avšak jeho pokusy o spolupráci se slovenskými orgány často zůstávaly neúspěšné. Přestože byl vysoce inteligentní a mimořádně houževnatý při řešení problémů, postrádal potřebné diplomatické schopnosti pro jednání s nejvyššími představiteli slovenského státu. Fyzicky byl vysoký, kostnatý, s ostře řezanými rysy obličeje a velkým nosem. Jeho chůze i pohyby působily těžkopádně, což se odráželo i v jeho duševním projevu.
 
 
 
BÖHRSCH úzce spolupracoval s německým poradcem pro Hlinkovu gardu '''SS-Obersturmbannführerem NAGELEREM''', který mu poskytoval podrobné informace o situaci a náladě uvnitř této organizace.
 
 
 
=== '''Budování zpravodajské sítě''' ===
 
BÖHRSCH si uvědomoval, že stávající zpravodajská síť byla jednostranná a zcela nedostačující. Proto pověřil '''SS-Hauptsturmführera HORNA''' jejím rozšířením mezi slovenským obyvatelstvem. HORN si k tomu účelu najal byt v Bratislavě a ve spolupráci s tlumočníkem začal budovat síť agentů. Zpočátku pracoval s vybranými členy Hlinkovy gardy pod vedením '''SLIVKY''', avšak kvůli opakovaným neshodám v pracovních postupech se později rozhodl vybudovat vlastní autonomní síť. Tento úkol se mu podařilo splnit a jeho informace byly považovány za nejspolehlivější. Žádný z jeho agentů však nebyl nikdy odhalen.
 
 
 
=== '''Napojení na Deutsche Partei''' ===
 
V úzké spolupráci s '''oddělením III SD''' působila '''zpravodajská krycí služebna''' umístěná při zemském vedení '''Deutsche Partei'''. Tuto služebnu vedl '''HOFER'''. O její skutečné činnosti věděl pouze '''Franz KARMAZÍN''', vůdce Deutsche Partei na Slovensku. Ostatní členové strany neměli tušení o jejím skutečném poslání. Prostřednictvím stranické sítě se shromažďovaly informace z celého Slovenska, které HOFER po analýze a vyhodnocení předával oddělení III SD. Tato služebna fungovala až do příchodu Rudé armády.
 
  
 
Bude doplněno.
 
Bude doplněno.
  
 
Zdroj:ABS - FOND 325
 
Zdroj:ABS - FOND 325

Aktuální verze z 7. 3. 2025, 17:46

*26. duben 1913, Cheb - ?

Herbert Walter BÖHRSCH se od mládí angažoval jako stoupenec nacistického hnutí a jeho propagátor v Československu. Pocházel z Chebska, kde působil v mládežnických organizacích německé agrární strany a později jako funkcionář v Deutscher Turnverein a Freischar Egerländer při DNSAP v ČSR.

Vysokoškolská studia absolvoval na právnické fakultě v Praze, kde se od roku 1932 pohyboval výhradně v kruzích německých nacionalisticky orientovaných studentů. V roce 1935 bydlel v Praze na Týnské ulici 17 společně s německým studentem Kurtem BRÄUEREM. Oba udržovali spojení s Annou DIENELOVOU z Chebu, agentkou německé zpravodajské služby, která spolupracovala s pplk. Arnoštem HELMEM, šéfem zpravodajské úřadovny v Drážďanech. Mezi jeho známé patřil i Siebert SCHNEIDER, vyhoštěný v 1937 z ČSR za podvratnou činnost a později působící u Generalkommando XVII v Drážďanech.

BÖHRSCH byl dvakrát vyšetřován pro podezření z podvratné činnosti proti ČSR. Poprvé byl v zimě 1935 držen ve vazbě krajského soudu v Litoměřicích. Spolupracoval s Waltrem APPELTEM, tajemníkem SdP, a Františkem HOFFMANNEM, přes něž navazoval kontakty s německými zpravodajskými složkami. Organizoval odvoz německých vysokoškoláků na kurzy Landdienstu do Lipska, inspirované NSDAP a vedené Gerhardem WURZBACHEREM, instruktorem SA a vůdcem Svazu říšskoněmeckých studentů. Tyto kurzy sloužily k výcviku pro podvratnou činnost proti ČSR. V roce 1937 byl zahrnut do trestního oznámení podaného Státnímu zastupitelství v Plzni za účast na ilegální schůzce SdP, kterou svolal JUDr. Josef SUCHÝ (24. 9. 1905, Tisová Hora u Kraslic), Schulungsleiter SdP v Chebu. Cílem bylo rozdělení rolí pro případ války, včetně obsazování či ničení československých pohraničních objektů.

Během německé okupace byly jeho vyšetřovací spisy staženy z archivu. Podle seznamu SD v protektorátu působil jako vedoucí venkovské úřadovny SD v Chebu, přesná doba není známa. Od roku 1939 se specializoval na otázky němectví na Slovensku. Přešel k SD v Berlíně na úřad III, později byl převeden do Vídně, která díky blízkosti Bratislavy sloužila jako ideální zpravodajské centrum pro Slovensko. Z Vídně přešel v nezjištěné době do Bratislavy, kde působil jako referent při německém vyslanectví a pod SD-LA Vídeň.

V srpnu 1944, po kritickém vývoji na Slovensku, vznikla Einsatzgruppe H der Sicherheitspolizei und SD, která se v listopadu 1944 transformovala na úřadovnu velitele Sipo a SD (BdS) pod vedením SS-Standartenführera Josefa WITISKY. BÖHRSCH zde vedl oddělení III, zaměřené na veřejnou správu, německé menšiny, hospodářství a zpravodajství. Mezi jeho podřízené patřili SS-Hauptsturmführer Helmuth HOPPE, Karel BAIDER, HORN, SS-Untersturmführer SCHÖNFELD, Josef AIGNER a další. Oddělení využívalo zpravodajský materiál z Vídně a spolupracovalo s krycími firmami jako Creditreform či Hoferova úřadovna při Deutsche Partei.

BÖHRSCH navazoval kontakty s říšskými úřady i slovenskými autonomisty, ale jeho diplomatické schopnosti byly omezené. Fyzicky byl vysoký, kostnatý, s ostře řezanými rysy a velkým nosem, jeho pohyby i vystupování působily těžkopádně. Spolupracoval s SS-Obersturmbannführerem NAGELEREM, poradcem Hlinkovy gardy, a snažil se rozšířit zpravodajskou síť na Slovensku, k čemuž pověřil SS-Hauptsturmführera HORNA. Ten vybudoval autonomní síť agentů, jejichž identita zůstala neodhalena.

BÖHRSCH úzce spolupracoval s Deutsche Partei, kde zpravodajskou službu vedl HOFER pod dohledem Franze KARMAZÍNA. Informace z celého Slovenska byly analyzovány a předávány SD. Jeho činnost pokračovala až do příchodu Rudé armády. Další osud není znám.

Na oddělení III byli zařazeni:

SS-Hauptsturmführer Helmuth HOPPE

SS-Hauptsturmführer Karel BAIDER

SS-Hauptsturmführer HORN

SS-Untersturmführer SCHÖNFELD

SS-Untersturmführer Josef AIGNER

SS-Oberscharführer VOGL

SS-Hauptscharführer SZALAY

Bew. HOFER a HOCHMANN

T

Bude doplněno.

Zdroj:ABS - FOND 325