Heinz Schmalschläger

The National Archive - Hans DEHMEL

Heinz Schmalschlager

*17.01.1893 Menton - †10.06.1972 Norimberk (?)

Byl německý důstojník, který se za první světové války vypracoval v rámci bavorského jezdectva, a ve druhé světové válce sehrál významnou roli v německé vojenské zpravodajské službě – Abwehru. Po válce spolupracoval se západními zpravodajskými službami.

Vojenskou kariéru započal již v roce 1913 jako Fähnrich v Königlich Bayerisches 1. Chevaulegers-Regiment „Kaiser Nikolaus von Rußland“, kde působil jako velitel čety a později eskadrony. Po vypuknutí první světové války byl 2. srpna 1914 jmenován Offizierstellvertreter (zástupce důstojníka), následně dosáhl hodnosti Leutnant a po válce pokračoval ve vojenské službě v Reichswehru.

Do Wehrmachtu oficiálně vstoupil 11. ledna 1936 v hodnosti Rittmeister (kapitán jízdy) a začal se specializovat na oblast vojenské kontrarozvědky. V letech 1936–1938 působil v Abwehrstelle München jako specialista, následně krátce vedl oddělení III a III F (zpravodajské a kontrašpionážní) ve Fürnbergu. Od 1. dubna 1938 zastával různé posty v rámci Abwehru, přičemž byl úzce spojen s přípravou a realizací operací v Jugoslávii a Řecku. Účastnil se obsazení Athén, kde byl mezi prvními důstojníky Wehrmachtu, kteří do města vstoupili.

Dne 1. února 1939 byl povýšen na majora, v roce 1942 na oberstleutnanta a nakonec 1. ledna 1945 dosáhl hodnosti obersta (plukovníka). Mezi 25. zářím 1942 a červnem 1944 působil jako Kommandeur Leitstelle III Ost/Stab Walli III v Sulejówku poblíž Varšavy – důležitém středisku vojenské kontrarozvědky pro východní frontu.

Po skončení války se vzdal americkým jednotkám a 9. srpna 1945 byl propuštěn z amerického zajetí v Bad Aiblingu. V poválečném období spolupracoval se západními zpravodajskými agenturami, včetně CIA a tzv. Gehlenovy organizace. V amerických záznamech figuroval pod krycími jmény MALT, HELLER, AVOCET, CANDIDA a byl evidován pod číslem V-67 (dříve V-91).

Schmalschläger byl ženatý s Gertrudou Werleovou, se kterou se oženil v roce 1923. Měli dva syny – Petera a Wolfganga. Zemřel 10. června 1972, pravděpodobně v Norimberku.

Jeho životní dráha je ukázkovým příkladem důstojníka, který sloužil v císařské armádě, přestál obě světové války a ve jménu reálné politiky studené války se stal cenným zdrojem informací pro nové spojence. Jeho případ zároveň ilustruje, jak snadno se po roce 1945 z někdejšího důstojníka nacistické rozvědky mohl stát důležitý aktér zpravodajských struktur Západu.

Zdroj: NARA