Růžena Valentová: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
Její otec měl kartonářskou dílnu. Od mládí byla nadšenou sportovkyní – stala se učitelkou gymnastiky a rytmiky na hudební škole Žerotín v Olomouci. Ročně měla kolem padesáti žáků. Byla i cvičitelkou Československé obce sokolské, sestrou Čs. svazu červeného kříže a dobrovolnou dárkyní krve. | Její otec měl kartonářskou dílnu. Od mládí byla nadšenou sportovkyní – stala se učitelkou gymnastiky a rytmiky na hudební škole Žerotín v Olomouci. Ročně měla kolem padesáti žáků. Byla i cvičitelkou Československé obce sokolské, sestrou Čs. svazu červeného kříže a dobrovolnou dárkyní krve. | ||
| − | Koncem srpna 1944 se vydala na strastiplnou cestu na Slovensko. Krátce pobyla u známých v Novém Hrozenkově a 17. září 1944 přešla hranice na Slovensko. V té době již byl partyzánský oddíl ve Štiavniku a štáb byl v Němčákově hájence. Růžena působila ve štábním Ušiakově oddílu, jako kuchařka a zdravotnice. | + | Koncem srpna 1944 se vydala na strastiplnou cestu na Slovensko. Krátce pobyla u známých v Novém Hrozenkově a 17. září 1944 přešla hranice na Slovensko. V té době již byl partyzánský oddíl ve Štiavniku a štáb byl v Němčákově hájence. Růžena působila ve štábním Ušiakově oddílu, jako kuchařka a zdravotnice. Podle nejpravděpodobnější verze zahynula 3. listopadu 1944 u bunkru na úbočí Kněhyně. Existuje i další varianta: |
Po rozbití oddílu na Kněhyni 3. listopadu, se údajně pět partyzánů – čtyři muži a jedna žena stále bránili a unikali po úbočích hory. | Po rozbití oddílu na Kněhyni 3. listopadu, se údajně pět partyzánů – čtyři muži a jedna žena stále bránili a unikali po úbočích hory. | ||
Verze z 3. 11. 2025, 16:51
*25. leden 1909 Olomouc - Pavlovice – + 3. listopadu 1944 Kněhyně (zastřelena- někdy mylně uváděno 6.)
Její otec měl kartonářskou dílnu. Od mládí byla nadšenou sportovkyní – stala se učitelkou gymnastiky a rytmiky na hudební škole Žerotín v Olomouci. Ročně měla kolem padesáti žáků. Byla i cvičitelkou Československé obce sokolské, sestrou Čs. svazu červeného kříže a dobrovolnou dárkyní krve.
Koncem srpna 1944 se vydala na strastiplnou cestu na Slovensko. Krátce pobyla u známých v Novém Hrozenkově a 17. září 1944 přešla hranice na Slovensko. V té době již byl partyzánský oddíl ve Štiavniku a štáb byl v Němčákově hájence. Růžena působila ve štábním Ušiakově oddílu, jako kuchařka a zdravotnice. Podle nejpravděpodobnější verze zahynula 3. listopadu 1944 u bunkru na úbočí Kněhyně. Existuje i další varianta:
Po rozbití oddílu na Kněhyni 3. listopadu, se údajně pět partyzánů – čtyři muži a jedna žena stále bránili a unikali po úbočích hory.
Teprve 6.listopadu byli obklíčeni a zastřeleni. Pohřbeni byli 8. listopadu 1944 na vrcholu hory Kněhyně.
Zdroj: Archiv VOS, Na každém kroku boj-M.Hrošová