Jaroslav Skryja

11.3.1895, Bochdaletz (Bohdalec) – 27.10.1942

Jaroslav Skryja vyučuje přírodní vědy na státní škole v Kanitz (Dolní Kounice) a od roku 1937 v Brně (Brno), kde žije s rodinou. Je členem Lidové strany socialistické (ČSNS) Edvarda Beneše a Tělocvičného svazu Sokol.

Po obsazení českých zemí wehrmachtem se v polovině října 1939 z iniciativy svého přítele Jana Uhera, profesora školství v Brně, připojil k civilní odbojové skupině Politische Zentrale (PÚ – Politické ústředí), která se poté sloučila. s vojenskou skupinou Obrana Národa (ON – Obrana národa).

Jaroslav Skryja se stává vedoucím městské části Brno-Land a má založit místní skupiny v městské části Eibenschütz (Ivančice) a najít k tomu vhodné lidi. Kvůli tomu přichází do kontaktu s Miroslavem Machářem.

„Skupina inteligence či profesorů“ byla odhalena a Jaroslav Skryja byl 13. prosince 1939 zatčen. „Lidový soud“ jej 9. června 1942 spolu s Janem Uherem a dalšími třemi obžalovanými odsoudil k trestu smrti za „přípravu velezrady“.

Rozsudky smrti byly vyhlášeny na pozadí pokusu o atentát na zástupce „říšského protektora“ Reinharda Heydricha „z důvodů odstrašení“. Tento svým zraněním 4. června 1942 podlehl.

Jaroslav Skryja byl zavražděn v Plötzensee 27. října 1942.