Karel Wahl

*22. 1. 1895 Smíchov – †3. 7. 1942 Praha Kobylisy (zastřelen)

Československý právník a odbojář, celým jménem Karel Bohumil Ferdinand Wahl.

Narodil se v Praze na Smíchově v rodině Karla Wahla a Marie Wahlové, rozené Gottfriedové. Měl o čtyři roky staršího bratra Veleslava Wahla (*9. 4. 1891 – +3. 7. 1942). Otec byl úředníkem zemského výboru v Praze, zastával funkci zemského inspektora stravoven.

V letech 1905 až 1913 studoval na C. k. českém reálném gymnázium na Smíchově, které zakončil složením maturity 14. července 1913. Hned po dokončení gymnázia zahájil v zimním semestru 1913/1914 studium na české Právnické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, které ukončil promocí 19. července 1919.

Po absolvování vysokoškolského studia nastoupil do zaměstnání v Ringhofferových závodech a. sp. a dá se říct, že s Ringhoffery spojil celou svou pracovní kariéru. Mimochodem jeho životní cesta se pomyslně proťala s rodinou Ringhofferů již v okamžiku jeho křtu. Jako rodilý „Smíchovák“ byl pokřtěn ve stejném kostele a stejným knězem jako jeho pozdější zaměstnavatelé František a Hanuš Ringhofferové.

Přesné datum nástupu k Ringhofferům zatím neznáme, jisté však je, že 9. července 1920 byl Karel Wahl skrutátorem a ověřovatelem protokolu na deváté valné hromadě Ringhofferových závodů, ba co více je uváděn jako držitel 50 akcií společnosti a dvou hlasů.[6] O pět let později, 1925, je již tajemníkem továrny a v následujícím roce 1926 je pověřen zastupováním firmy F. Ringhoffer při jednání s  okresním finančním ředitelstvím Praha II. Od roku 1929 se stal jedním z prokuristů Ringhofferových závodů a. sp.

Na počátku třicátých let, přesně 7. srpna 1930, si vzal za manželku Jiřinu Vosáhlovou (*1. 5. 1908) z Dašic u Pardubic. Sňatek byl uzavřen v kostele u sv. Jakuba v Praze. Jedním ze svědků byl generální ředitel Ringhofferových závodů Hanuš Ringhoffer. Tento fakt by mohl ukazovat na užší přátelský vztah mezi ním a Karlem Wahlem.

V průběhu třicátých let dvacátého století pokračovala kariéra Karla Wahla u Ringhofferů dál. V době fúze Ringhofferových závodů a Závodů Tatra v roce 1936 se stal provozním ředitelem v Kopřivnici a členem správní rady Závodů Ringhoffer-Tatra a. s. Kromě toho byl členem správní rady v Elektrotechnické továrně J. Sousedík akc. spol. Jeho působení v Kopřivnici končí po Mnichovské dohodě na podzim 1938. Po arizaci podniku Rudolf Bächer v Roudnici nad Labem 31. 10. 1939 Závody Ringhoffer-Tatra byl Karel Wahl pověřen jeho vedením.

V Roudnici nad Labem zřejmě působil až do svého zatčení gestapem v období druhého stanného práva v roce 1942. Dne 3. července 1942 byl se svým starším bratrem Veleslavem popraven na Kobyliské střelnici společně s dalšími čtyřiceti pěti muži a ženami.

O důvodu zatčení a zastřelení Karla Wahla zatím nic bližšího nevíme. Můžeme pouze předložit teorii, že byl svým starším bratrem zapojen do protiněmeckého odboje. O činnosti jeho bratra Veleslava Wahla v odboji víme poněkud více, ten byl již od počátku německé okupace českých zemí zapojen do činnosti odbojové organizace Politické ústředí. Podílel se například na útěku ministra zemědělství protektorátní vlády Ladislava Feierabenda do zahraničí. Je možné, že od svého mladšího bratra Karla dostával informace o strategické výrobě v protektorátu a v říši, ke kterým měl jako člen vedení Závodů Ringhoffer-Tatra přístup. Je také možné, že gestapo o činnosti Karla Wahla vědělo, ale nemělo o ní důkaz, a proto využilo stanného práva a nechalo ho popravit. Vzhledem k tomu, že tímto způsobem gestapo postupovalo i v jiných případech, je tato možnost pravděpodobná.

Po zatčení byl ze strany kolegů Karla Wahla učiněn pokus o jeho záchranu. Technický ředitel a první obchodní ředitel smíchovské továrny Ringhoffert-Tatra Ing. Jaromír Říha a JUDr. Jan Schmid měli údajně možnost uplatit někoho na pražském gestapu, a dostat tak Karla Wahla na svobodu. Obrátili se tedy na druhého muže koncernu Ringhoffer-Tatra ředitele Friedricha Petřinu, který jim finanční pomoc z pokladny firmy přislíbil. Mezi tím však bylo třeba rychle jednat, a proto Schmid zaplatil zálohu 20 000 K, avšak přes zaplacení požadované sumy byl Karel Wahl zastřelen. Schmidtovi byla následně suma 20 000 K kompenzována se souhlasem Hanse Ringhoffera z pokladny podniku Ringhoffer-Tatra. Protože byl Karel Wahl odsouzen německým stanným soudem také k zabavení majetku, snažil se Friedrich Petřina zachránit pro jeho manželku sumu 110 000 K pocházející z prodeje akcií Závodů Ringhoffer-Tatra. Vzal peníze k sobě a následně je doručil vdově, která je mohla použít k umoření hypotéky.

Vylákání peněz ze strany členů gestapa za účelem možného „propuštění“ zatčeného patřilo po celou dobu okupace k běžné praxi. Tento popis událostí slouží tomu, aby člověk pochopil, že nešlo jen o vraždu, ale o vraždu loupežnou.

Tím však příběh rodiny Wahlů nekončí, Karel Wahl měl synovce ornitologa a právníka Veleslava Wahla (*15. 5. 1922 Praha – +16. 6. 1950 Praha), který se také, stejně jako otec a strýc, zapojil do protiněmeckého odboje. Od roku 1943 se podílel na formování skautské odbojové organizace a v květnu 1945 byl velitelem Zpravodajské brigády. V době pražského povstání byl nejmladším členem České národní rady. Po komunistickém převratu v únoru 1948 se zapojil do protikomunistického odboje. Setkal se zde s kapitánem Jaromírem Nechanským, kterého znal z doby pražského povstání. Oba dva byli zatčeni v první polovině září 1949 a v následujícím procesu odsouzení k trestu smrti. Rozsudek byl vykonán 16. června 1950.

https://ringhofferhistorie.cz/ringhofferova-zavody-a-spol/podnik-v1/