Národní střelecká garda

někdy uváděna jen jako Národní garda, byla občanská polovojenská organizace založená v roce 1935, jejímž úkolem bylo v době mobilizace či války pomáhat Československé armádě.

Těžištěm činnosti měla být strážní a pořádková služba. Členem gardy mohl být pouze československý státní občan slovanské národnosti. Místní národní garda byla ustavena, pokud se sešlo nejméně 20 osob starších 18 let s dobrým zdravotním stavem. Členy gardy se mohly stát i ženy v případě, že v ní místně fungoval ženský odbor. Mládež mohla být přijímána od 14 let. Garda měla jako polovojenská organizace zavedené i vojenské hodnosti. Členové se navzájem oslovovali bratře. Výcvik gardy probíhal pod vedením vojenských instruktorů Československé armády. V případě ohrožení republiky měla být Národní garda také vojskem vybavena zbraněmi, k čemuž skutečně došlo v období mobilizace. Jednalo se však převážně o zastaralou výzbroj ještě z dob rakousko-uherské armády. Význam Národní gardy tehdy byl zejména ve strážní službě. Po Mnichovské dohodě byla Národní garda přeměněna v Národní střeleckou gardu a po okupaci v březnu 1939 rozpuštěna. Řada gardistů se poté zapojila do odbojové činnosti. Po roce 1945 Národní garda obnovila svoji činnost pouze krátce.