Václav Pukl

( * 1898, Mysločovice u Holešova    † 1943, Vratislav - Polsko)

Čs. voják, odbojář.

Václav Pukl byl vedoucí hranické pobočky Obrany národa a štábní kapitán. Pocházel z rolnické rodiny a chtěl pokračovat v rodinné zemědělské tradici. Nastoupil studia na Hospodářské škole zemědělské v Přerově, ta však nedokončil, jelikož byl odveden do císařsko-královské armády jako jednoroční dobrovolník a byl vyslán do školy důstojníků pěchoty v záloze v Brně.

Později vstoupil do československé armády a v letech 1919 až 1938 se zdokonaloval v řadě kurzů důstojníků pěchoty. Své nabyté znalosti uplatnil také v ilegální protinacistické činnosti. Na Československé vojenské akademii v Hranicích působil jako štábní kapitán a cvičitel vojenského výcviku. V roce 1937 byl přidělen k janičárskému pluku v Hlučíně do funkce velitele první roty. Zde prožil dramatické období květnové i zářijové mobilizace roku 1938 i kapitulaci československé armády po mnichovském diktátu. Po rozpuštění Československé armády nacisty se vrátil do Hranic a pracoval jako učitel na Vyšší lesnické škole v Hranicích.

V dubnu roku 1939 se zúčastnil tajné schůze, která se konala u rodiny Urbanů ve Velké u Hranic. Tu zorganizoval velitel Československé vojenské akademie v Hranicích, brigádní generál Otakar Zahálka. Na schůzce byla ustanovena místní odbočka ilegální protinacistické organizace Obrana národa. Pukl převzal vedení organizace ve městě Hranicích a ujal se úkolu rozšíření této organizace ve vesnicích okresu Hranice. Když se Otakar Zahálka odstěhoval z Hranic, převzal velení Obrany národa Pukl.

Tato organizace byla jednou z nejaktivnějších na Moravě, vydávala letáky, organizovala sabotáže ve vlakových transportech a na vozidlech převážených železnicí na frontu, shromažďovala zbraně a připravovala povstání. Roku 1940 byl však Václav Pukl zatčen a několik let vězněn. V roce 1942 byl tak zvaným Lidovým soudem ve Vratislavi odsouzen k trestu smrti a 19. února 1943 byl popraven.