Andrej Škrábik
13. květen 1882, Rajec – 8. leden 1950, Banská Bystrica
Slovenský kněz, spolupracovník pátera Kolakoviče - Poglajena. V rodině řezníka v Rajci se v roce 1882 narodil Andrej Škrábik. Jako nadaného bohoslovce ho tehdejší nitranský biskup Imrich Bende poslal studovat do Centrálního semináře v Budapešti. V době, kdy sloužil jako osobní tajemník a ceremoniář nitrianskému biskupovi Batthanimu, ukončil doktorátem postgraduální studia na Teologické fakultě Budapešťské univerzity. Od roku 1917 vyučoval v diecézním kněžském semináři jako zastupující profesor fundamentální teologie.
Nitranský biskup Karel Kmeťko Andreje Škrábika v roce 1935 jmenoval generálním vikáře diecéze. Papež Pius XII. Škrábka o čtyři roky na to jmenoval nitranským biskupem koadjutorem. Dne 17. září 1939 přijal biskupskou vysvěcení v Nitranské katedrále z rukou biskupa Kmeťku.
Už téměř 60letý přišel Andrej Škrábik do odlišné Banské Bystrice, kam jej v roce 1941 určil papež Pius XII. jako biskupa koadjutora pro slábnoucího Mariána Blahu. Rozdíly badal v tom, že ve farnostech žili věřící v diaspoře s evangelíky, jiní byli pod vlivem komunismu otevřeně proti církvi. Církevní majetky byly zadluženy a kněžský seminář byl na tom nejhůře.
Škrábikovy názory na vztahy mezi biskupem a Božím lidem, pohled na laický apoštolát a poslání laiků byly na tu dobu novátorské.
Hned začal opravovat biskupskou kurii v Banské Bystrici, která do té doby sloužila jako pronajatá bance. Andrej Škrábik už koncem roku 1941 přestěhoval biskupský úřad do Banské Bystrice. Tím splnil požadavek Svatého stolce.
Po smrti biskupa Mariána od srpna 1943 vedl diecézi v těžkém období druhé světové války i Slovenského národního povstání a sídlil v Banské Bystrici. Pomáhal pronásledovaným, a těžce snášel odsun německy mluvících diecézníků do zahraničí po roce 1945. Po komunistickém převratu v únoru 1948 s věřícími prožíval útoky na církev.
Zemřel 8. ledna 1950 a pohřbili ho v jednoduchém hrobě na Městském hřbitově v Banské Bystrici, kde odpočívá dodnes.