Viktor Kaufmann
21. srpna 1900 Praha – 26. února 1945 Neubrandenburg
Československý lékař (internista) a odbojář. Starší bratr Hedy Kaufmannové (1905–1981) – spisovatelky, překladatelky a účastnice českého protinacistického odboje. Po 15. březnu 1939 se Viktor Kaufmann zapojil (prostřednictvím prof. dr. Vojtěcha Čížka) do odboje a záhy se stal jednou z vůdčích osobností v ilegální skupině Petiční výbor Věrni zůstaneme (PVVZ). Zde působil jako jeden z hlavních organizátorů a přivedl sem i svou sestru Hedu. Aktivně pracoval i v odbojové organizaci Ústřední vedení odboje domácího (ÚVOD).
Po ukončení studia na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze pracoval na interním oddělení v Sanopsu. Kromě toho, že ovládá jedenáct jazyků byl i milovníkem klasické hudby. Původně bydlel na adrese: Ve Pštrosce 7, Praha 2 - Vinohrady (viz dále), kde měl kromě bytu i soukromou ordinaci. Po zákazu provozovat lékařskou praxi lékařům židovského původu se přestěhoval na Smíchov (ulice Na Vršku 1).
Viktor Kaufmann pracoval (již od března 1939 ) ve zpravodajské skupině profesora dr. Vojtěcha Čížka . Zde (mimo jiných) působili i doktorka Milada Horáková, docent Josef Fišer, doktor Karel Bondy, Anna Pollertová a mnozí další. Tato organizace byla počátkem jara 1940 rozbita zásahy gestapa. [8] Viktor Kaufmann pomáhal budovat strukturu Petičního výboru Věrni zůstaneme (PVVZ) a aktivní se zúčastnil přípravné demonstrace 28. října 1939. V programu "Za svobodu do nového Československa" se spolupodílel na kapitole pojednávající o veřejném zdravotnictví. Viktor Kaufmann se (společně s Annou Pollertovou) na jaře v roce 1940 zúčastnil převozu celostátně hledaného uprchlíka – odbojáře doc. dr. Josefa Fischera z nemocnice v Poličce do Prahy.
V pondělí před polednem dne 20. října 1941 se ještě stačil setkat s Dr. Karlem Bondym , ale ještě téhož dne odpoledne byl (v rámci rozsáhlého zátahu gestapa proti organizaci ÚVOD) Viktor Kaufmann zatčen gestapem. Po skončení hlavních výslechů byl vězněn na Pankráci a pak na Karlově náměstí. Jako uvězněný lékař byl pověřen, aby prováděl tzv. „marodku“, protože vězeňský lékař z Pankráce MUDr. Navarra do té doby musel do vězeňské marodky na Karlově náměstí dojíždět. Viktor Kaufmann tak získal větší možnost pohybu, snadněji se jeho prostřednictvím distribuovaly motáky (většinou ukryté v termosce ) a dostalo se k němu více jídla, čehož využil, aby poskytl nejpotřebnějším a časem i na ženské oddělení (kde byla umístěna např. i zatčená odbojářka Anna Pollertová ).
Odbojářům na svobodě se tak podařilo díky osobě Viktora Kaufmanna navázat a udržovat s některými zatčenými odbojáři pravidelné obousměrné. Heda Kaufmannová s Viktorovou ženou Irmou Kaufmannovou přebíraly motáky od Viktora Kaufmanna a předávaly dál určeným osobám. [4] Toto ilegální "spojení" bylo ukončeno v březnu 1943 , kdy "cestu" prozradil konfident gestapa Bohumil Siebert. Kaufmann spolu s doc. dr. Josefem Fischerem byli znovu vyslýcháni, následně převezeni do Malé pevnosti Terezín , kde byli šikanováni tamními dozorci.
Lidový soud v Berlíně Viktora Kaufmanna a další jeho spolupracovníky (doc. dr. Josef Fischer, JUDr. Karel Bondy , Anna Pollertová) odsoudil 14. listopadu 1944 k trestu smrti. Popraven byl 26. února 1945 v Neubrandenburgu-Gorden. Kaufmannova matka a jeho teta byly zavražděny ve vyhlazovacím táboře v Treblince .
Zdroj: AVOS, Wikipedie