Jaroslav Papoušek

Z Valašský odbojový spolek
Verze z 23. 12. 2021, 23:42, kterou vytvořil DanielGargulak (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „náhled|PhDr.Jaroslav Papoušek <nowiki>*</nowiki>27. června 1890, Praha– †18. ledna 1945, Suben, Rakousk…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
PhDr.Jaroslav Papoušek

*27. června 1890, Praha– †18. ledna 1945, Suben, Rakousko  

Československý legionář, diplomat, historik, archivář a publicista. Zabýval se moderními dějinami a vznikem Československa, mezinárodní politikou, česko-ruskými vztahy a překladatelstvím (překladatel z ruštiny a do ruštiny).

Jaroslav Papoušek absolvoval gymnazijní studia. Po maturitě studoval historii na Filozofické fakultě české univerzity a později i ve Vídni.Titul PhDr. získal v roce 1930. Externí postgraduální studium na vídeňském Institutu pro rakouský dějezpyt (IÖG) dokončil v roce 1931.

Po vypuknutí první světové války narukoval v srpnu 1914 k rakousko-uherské armádě k 15. pěšímu pluku. Na ruské frontě (v hodnosti praporčík, kadet) byl (27. listopadu 1914) zajat. Do československých legií v Rusku se přihlásil v červnu roku 1915 (Tara, Tjumeň) a nastoupil k záložnímu pluku. Jaroslav Papoušek se stal tzv. důvěrníkem československých spolků na Rusi. Později sloužil u doplňovací roty 1. československého střeleckého pluku. Nakonec vykonával funkci úředníka Svazu československých spolků na Rusi. Při svém působení v Moskvě, kde pracoval jako tajemník T. G. Masaryka (v květnu 1918, ještě před Čeljabinským incidentem, byl spolu dalšími členy odbočky ČSNR na Rusi zatčen) , se Jaroslav Papoušek seznámil se svou budoucí manželkou Naděždou Melnikovou a v roce 1919 se přestěhovali oba do Prahy. Československé legie opustil Jaroslav Papoušek v hodnosti kapitána. (Definitivně byl demobilizován dne 28. února 1920.)

Počátkem roku 1920 byl (po návratu do Československa) přijat na Ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Tady začal pracovat nejprve ve zpravodajské sekci a následně v právě založeném archivu MZV.Současně s touto prací se Jaroslav Papoušek začal systematicky věnovat studiu moderních československo-ruských vztahů a historii československých legií v Rusku.

Krátce po německé okupaci dne 15. března 1939 byl profesor PhDr. Jaroslav Papoušek poslán na nucenou dovolenou s "čekatelným". Posléze byl k 17. březnu 1941 formálně odeslán do trvalé výslužby.Jaroslav Papoušek patřil k zakladatelům protiněmeckého odboje v Protektorátu Čechy a Morava.  Velmi brzy se zapojil do zpravodajské spolupráce se sovětským rezidentem - majorem letectva RNDr. Josefem Jedličkou, který fungoval jako spojka na sovětský konzulát v Praze. Jedlička spolupracoval úzce nejen s vojenskou zpravodajskou službou SSSR (GRU) ale také s domácím vojenským odbojem (s plukovníkem Josefem Churavým, podplukovníkem Josefem Balabánem, podplukovníkem Josefem Mašínem a štábním kapitánem Václavem Morávkem). Do ilegální odbojové činnosti (jako spojka) byla zapojena i Papouškova manželka - historička kultury profesorka Naděžda Melniková-Papoušková (* 23. listopadu 1891 v ruském Petrohradě – † 10. července 1978 v Praze) - autorka mnoha studií o výtvarném umění.

PhDr. Jaroslav Papoušek byl zatčen (v souvislosti s jinou odbojovou činností) v prosinci roku 1941. Dne 18. ledna 1945 podlehl následkům mučení v koncentračním táboře. Jeho manželka Naděžda Melniková - Papoušková byla (po zatčení Josefa Jedličky 9. října 1941 a po zatčení manžela) odvlečena do koncentračního tábora v Ravensbrücku. Tady se po celou dobu války o osudu svého manžela prakticky nic nedozvěděla. Věznění nakonec přežila a v roce 1945 se vrátila do osvobozeného Československa.