Bohuslav Kohout
5. prosince 1896 , Litomyšl – 26. srpna 1942 Berlín , věznice Plötzensee
Československý armádní důstojník, vojenský autor a vychovatel. Za německé okupace člen vojenské podzemní organizace Obrana národa (ON), po vyzrazení zatčen v lednu 1940 gestapem , dva roky vězněn, postaven 7. ledna 1942 před nacistickým soudem (Volksgericht) v Berlíně, odsouzen k smrti a 26. srpna 1942 v Berlíně- Plötzensee popraven.
Narozen 5. prosince 1896 v Litomyšli do rodiny gymnazijního profesora Ignáce Kohouta, původem z Hané, a Emilie rozené Červinkové původem z Polabí. Mládí prožil ve Vysokém Mýtě, byl nadšeným propagátorem skautského hnutí a branné výchovy a zaujala ho střelba z pušky. V roce 1910 ho jako kvartána gymnázia zastihla náhlá smrt otce na zápal plic. Rodina zůstala bez finančních prostředků a Bohuslav Kohout byl nucen zvolit praktické povolání - rozhodl se tedy pro vojenskou dráhu. Přijat roku 1912 do ck rakousko- uherské kadetní školy pro pěchotu v Praze, vyřazen 15. března 1915 v hodnosti praporčíka . Byl odvelen 1. června 1915 jako velitel čety s ck pěším plukem č. 20 „Stanislavov“ na ruské bojiště v Haliči. Ustanoven 18. července 1915 velitelem 1. kulometného oddílu, pak v srpnu 1915 povýšen na poručíka. Od 18. května 1916 působil na italském bojišti jako velitel kulometné čety, v srpnu 1917 byl povýšen na nadporučíka. Na ruském bojišti byl od 1. listopadu 1917 velitelem kulometné setniny.
Do čs. armády se přihlásil 29. října 1918 u posádkového velitelství ve Vysokém Mýtě a byl ustanoven velitelem náhradní eskadrony u 2. jezdeckého střeleckého pluku, později přejmenovaného na dragounský pluk 9. U tohoto pluku sloužil a zastával různé velitelské funkce až do rozpuštění čs. armády v roce 1939. Roku 1925 byl povýšen na kapitána jezdectva, roku 1929 na štábního kapitána a roku 1937 na majora jezdectva. Navíc se stal řádným členem Vojenského vědeckého ústavu v Praze, od roku 1931 spolupracoval s ministerstvem národní obrany při zpracování služebních předpisů. Byl autorem Příručky pro vojíny vydané v roce 1933, která se stala vojenskou pomůckou při výchově vojínů základní služby a která doznala opakovaných ročních vydání až do roku 1938. Pro Vojenský Vědecký Ústav zpracoval Rukověť branné výchovy - Nižší stupeň (1934) , a Vyšší stupeň (1936) . Jeho rukopis Příručka pro vojíny jezdectva byl dokončen až v roce 1938 a tato příručka nebyla již vydána v důsledku Mnichovské dohody.
Dne 15. března 1939 obsadila republika německá vojska, byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava , a čs. armáda byla rozpuštěna. Mjr. Kohout odešel do civilu, ale jako bývalý čs. důstojník se napojil na vojenské podzemní hnutí Obrana národa (ON), které se tvořilo pod vedením generála Josefa Bílého . ON se stala hlavní domácí podzemní protinacistickou organizací, byla zaměřena na konečnou porážku německých okupantů a byla ve spojení s Československou exilovou vládou v Londýně v čele s Dr. Edvardem Benešem. Bývalý velitel posádky ve Vysokém Mýtě, plk. Předsedou se stal Ing. Bohuslav Závada byl pověřen vybudováním 1. podúseku ON v politickém okrese Vysoké Mýto, ve spolupraci s mjr. Kohoutem. Po odchodu plk. Závady z Vysokého Mýta v červnu 1939 mjr. Kohout jeho velitelskou funkci převzal.
Koncem roku 1939 gestapo proniklo do sítě organizace ON a záhy pozatýkalo většinu všech vedoucích představitelů jak v centru, tak na úrovni krajů a okresů. Mjr. Kohout, plk. Závada a pět dalších členů vysokomýtského podúseku ON byli dne 7. února 1940 zatčeni a nejvíce věznění po dobu téměř dvou let v Pardubicích, Drážďanech , Lipsku , Gollnově u Štětína a Alt- Věznice Moabit v Berlíně . Dne 7. ledna 1942 byla celá skupina postavena před nacistickým lidovým soudem (Volksgericht) v Berlíně. Mjr. Bohuslav Kohout a plk. Předsedou se stal Ing. Bohuslav Závada byli odsouzeni k trestu smrti, ostatní obžalovaní obdrželi tresty káznice trvající od tří do deseti let. Mjr. Kohout a plk. Závada byli po rozsudku přemístění do věznice v Berlíně-Plötzensee a po dalším věznění byli dne 26. srpna 1942 v časných ranních hodinách popraveni.
Zdroje: AVOS, Wiki