Radomír Luža
* 17.10.1922 Praha – † 26.11.2009 USA
Československý historik, právník a odbojář. Syn Vojtěcha Borise Luži.
Svou první zkušenost s gestapem získal již v roce 1941, kdy v den 19. narozenin byl zatčen a předveden k výslechu. V rámci psychického nátlaku byl postaven na chodbu poblíž místnosti, kde zasedal v té době stanný soud a vynášel rozsudky smrti. Tyto minuty později Luža označil za nejhorší ve svém životě. Gestapo mu neprokázalo spojení s odbojem a byl propuštěn.
V ilegalitě žil od 23. 9. 1942, člen odbojové organizace Rada tří, zástupce velitele skupiny gen. Luži, působící na Brněnsku. Byl pověřen vykonáním trestu nad protektorátními četníky, kteří zastřelili jeho otce. Příslušníci přibyslavské četnické stanice byli popraveni 26. 10. 1944 skupinou partyzánů vedenou nadporučíkem Nikolajem Bachmutským a Radomírem Lužou.
Po únoru 1948 odešel přes Rakousko do Francie, kde působil jako spolupracovník francouzské zpravodajské služby, stál u zrodu Rady svobodného Československa či exilového Svědectví. Angažoval se také v exilové československé sociální demokracii.
https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=571