Karel Smělík

*13. března 1891, Pravčice – †7. května 1942, Koncentrační tábor Mauthausen

Karel Smělík se narodil 13. března 1891 v Pravčicích v okrese Kroměříž v rodině Františka a Anny Smělíkových. Pracoval na železnici jako průvodčí vlaků, později jako vlakmistr. Byl členem Československé sociálně demokratické strany dělnické. Po německé okupaci v březnu 1939 vstoupil do protinacistického odboje v rámci Petičního výboru Věrni zůstaneme a to ve skupině bývalého starosty Přerova Františka Lančíka. Díky své práci mohl převážet ilegální letáky z Prahy k další distribuci na Moravě, pomáhal Františkovi Lančíkovi opustit protektorát, když mu hrozilo zatčení. Společně s Růženou Stokláskovou pak skupinu vedli. Díky zradě byl Karel Smělík 16. prosince 1941 zatčen gestapem a 20. ledna 1942 stanným soudem v Brně odsouzen k trestu smrti. Následně byl převezen do koncentračního tábora Mauthausen, kde byl rozsudek 7. května 1942 vykonán.