Josef Babák

Z Valašský odbojový spolek
Verze z 14. 5. 2023, 13:54, kterou vytvořil DanielGargulak (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

* 9.4.1897 Blahoňov (dnes MČ obce Kuřimské Jestřabí, okres Brno-venkov) – † 6.2.1971 Pejškov (okres Brno-venkov)

Československý legionář, policejní úředník a odbojář.

V rakousko-uherské armádě svobodník jednoroční dobrovolník 3. pěšího pluku. Zajat 9. 6. 1916, Bučač. Přihlášení do legií: 27. 3. 1918. Do čs. legie v Rusku zařazen 15. 5. 1918, 5. střelecký pluk, vojín. Konec v legiích: 9. 9. 1921, poslední útvar: 7. strážní rota, poslední hodnost: četař. Demobilizován. Poznámka v databázi www.vuapraha.cz: „V legiích od 27. 3. 1918 do 13. 7. 1920.“

Od 15. 10. 1923 přidělen policejnímu ředitelství v Brně, později se stal přednostou oddělení STB a zároveň III. oddělení pro věci spolkové, pasové atd. při presidiu policejního ředitelství v Brně.

Gestapem (oddělení G II, dr. Kittel) zatčen 29. 3. 1939 a uvězněn v 19 hodin ve věznici policejního ředitelství v Brně pro „zničení spisů a sabotáž“. Dne 6. 4. 1939 předán do věznice gestapa na Špilberku, odkud byl dne 21. 5. 1940 propuštěn. Poté byl díky statečnosti přátel a zejména prof. MUDr. Miroslava Křivého „ukryt“ (alespoň právně) před orgány německé okupační správy tím způsobem, že byl od 31. 8. 1939 do 21. 5. 1940 hospitalizován pro předstíranou duševní chorobu na Klinice pro choroby duševní a nervové Masarykovy university a na základě lékařského posudku byl soudem shledán nesvéprávným.

Po propuštění z kliniky a přestěhování do Pejškova byl kontaktován bývalými spolupracovníky napojenými na odbojové hnutí. Předával jim cenné informace zejména k osobám, které se snažily do odbojových struktur napojit. V lesích u Vohančic na chatě majora Sylvestra Vody, přes něhož byl napojen na odbojovou organizaci Obrana národa, se tak setkal i s generálem Vojtěchem Borisem Lužou. Podporoval rodiny svých zatčených či uprchlých kolegů a známých.

V letech 1945–1948 stál v čele Ředitelství Národní bezpečnosti v Brně, na odpočinem odešel v roce 1950.

Pro nařčení z kolaborantství za války a z protistátní poválečné činnosti byl zatčen 27. 8. 1952, veřejný proces se konal v září 1953, dne 25. 9. 1953 byl Josef Babák odsouzen k trestu smrti. Po odvoláních byl trest změněn 21. 1. 1954 na doživotí. Trest mu pak byl v souvislosti s amnestiemi v letech 1955 a 1957 snížen nejprve na dvacet a následně sedmnáct let. Po více než jedenácti letech věznění v Brně, Leopoldově, Mírově a Iľavě je podmínečně propuštěn. V roce 1968 byl zproštěn původní obžaloby v plném rozsahu.


https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=12600