František Pavelka

29.11.1920, Lundenburg (Břeclav) – 11.1.1943

Syn poštovního dělníka je členem dělnického tělocvičného klubu Sokol. Začíná studovat na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kterou musí po invazi německých vojsk vzdát. Po studentských povstáních v listopadu 1939 jsou všechny české vysoké školy uzavřeny a řada studentů je unesena („Pražská zvláštní akce“).

František Pavelka pracoval do začátku roku 1940 v brněnské telegrafní kanceláři, kde se účastnil odbojové činnosti. Po jejich odhalení uprchl přes Slovensko, Maďarsko a Turecko do Francie a v květnu 1940 vstoupil do československé zahraniční armády. Zúčastnil se bojů ve Francii a v červenci 1940 přišel do Velké Británie, kde prošel speciálním výcvikem.

V noci na 4. října 1941 se mu podařilo seskočit z britského letadla nad českým územím. Kvůli chybě navigace přistane poblíž farmy. Tamní tři kočí ho na jednu noc ukryjí a doručí jeho zprávu jeho kontaktům. Mimo jiné má za úkol doručit exilové vládě nové šifrovací klíče a v Praze se setkává se zástupci ÚVOD (Ústřední správy odboje ve vlasti).

František Pavelka byl 25. října 1941 zatčen a 19. srpna 1942 „Lidovým soudem“ odsouzen k trestu smrti spolu s Františkem Grádem, Františkem Kalinou a Antonínem Krejčím za „napomáhání nepříteli, přípravu velezrady a nedovolené držení zbrojnice. rádiový přenosový systém“. Jeho žádost o milost pro sebe a tři kočí byla zamítnuta a čtyři muži byli zavražděni 11. ledna 1943 v Berlíně-Plötzensee.