Vasil Škrach
.jpg)
*14. června 1891 v Prostějově - †28. května 1943 v Berlíně-Plötzensee (Německo)
Československý filosof, archivář, překladatel, sociolog a odbojář.
Maturoval na gymnáziu Prostějově a v letech 1910–14 studoval klasickou filologii a filosofii na filosofické fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzity (viz Karlova univerzita v Praze), mj. u T. G. Masaryka, jenž jej ovlivnil celoživotně. Během studií vstoupil do České strany pokrokové („realistické“), v roce 1913 předsedal její studentské organizaci. První světovou válku strávil na frontě. V letech 1919–37 působil jako osobní tajemník a archivář T. G. Masaryka, editor a vydavatel jeho spisů, 1924–31 také jako redaktor Masarykova sborníku (poslední dva svazky s titulem Vůdce generací). Byl redaktorem Studentské revue (1913–14), Služby (1919–23) a České mysli (1922–31, 1932–38 člen redakčního kruhu), přispíval i do řady populárních periodik a novin. Po Masarykově smrti byl v letech 1937–40 knihovníkem Jednoty filosofické a vrchním odborovým radou na ministerstvu zahraničí. V roce 1938 se podílel na manifestu Věrni zůstaneme!(stál u zrodu PVVZ), 1939 se zapojil do odboje a byl v kontaktu s londýnským exilem. Byl v kontaktu i s britskou rozvědkou - Field, Parker. V červnu 1940 byl zatčen, 1942 odsouzen k trestu smrti a následujícího roku popraven. Jméno Kaprálek přijal po své manželce, středoškolské profesorce a překladatelce Emě, roz. Kaprálkové (1891–1968).
Zdroj: AVOS, Wiki, Sociologická encyklopedie, ABS
Vasil Škrach, narozen 14. června 1891 v Proßnitz (Prostějov), je český filozof, sociolog, publicista a překladatel.
V roce 1919, po vzniku Československa, se stal osobním knihovníkem a archivářem filozofa a prvního prezidenta republiky Tomáše Garrigue Masaryka. Je spoluředitelem Ústavu TG Masaryka v Praze, založeného v roce 1932, kde s rodinou žije. Ústav je po obsazení českých zemí wehrmachtem zakázán.
V lednu 1940 Vasil Škrach na žádost Jaroslavy Částkové souhlasil se sestavováním zpráv z "Protektorátu" pro britského zahraničního zpravodaje, který uprchl do Bělehradu.
V několika reportážích informuje o událostech na pražské univerzitě v listopadu 1939 ao zatčeních. V roce 1939 také posílal politické zprávy funkcionáři tajné vojenské organizace Obrana Národa (ON - obrana národa).
24. června 1940 byl zatčen. Dne 9. prosince 1942 ho „Lidový soud“ spolu s Jaroslavou Částkovou a dalšími dvěma obžalovanými odsoudil k trestu smrti za „přípravu k velezradě a vlastizrádné zvýhodňování nepřítele“.
Trest odnětí svobody na doživotí stanovený pro Vasila Škracha podle § 80 odst. 1 podle rozsudku nemohl naplnit účel trestu. Jeho žádost o milost byla zamítnuta a Vasil Škrach byl 25. května 1943 zavražděn v Plötzensee.
https://www.gedenkstaette-ploetzensee.de/totenbuch/recherche/person/skrach-vasil