Miloš Bondy

27.únor 1895, Praha - srpen 1943 Plotzensee ?

Československý podnikatel, sportovec a odbojář.

Narodil se v Praze v roce 1895 do rodiny mohovitého židovského podnikatele. Jeho rodiče – otec Leon Bondy (26. 7. 1860 Praha – 12. 10. 1923 Praha) a matka Marie „Mici“ Bondyová rozená Krulišová – měli tři syny. Nejstarší Vladimír se narodil v roce 1892, Karel v roce 1894 (7. 11. 1894 Praha – 14. 5. 1965 Praha) a Miloš jako třetí, nejmladší. Jeho otec Leon Bondy, absolvent pražské techniky se zasloužil o vznik České průmyslové banky (1898) a byl mj. předsedou výkonného výboru jubilejní výstavy (1908), člen správní rady rakouského Lloydu (od roku 1908), místopředsedou Obchodní a živnostenské komory v Praze (1910–1923), předsedou nebo čelným funkcionářem celé řady hospodářských korporací, majitel železářských podniků Ferra (dříve L. G. Bondy) a také mecenášem umění.

Manželství Miloš Bondy uzavřel s Olgou Krulišovou (nar. 24. října 1895 v Praze) a v květnu 1921 se jim narodil syn Miloš Micha Bondy (21. května 1921 Praha – 21. dubna 1986 Kidron, Izrael).

Po ukončení studií Miloš Otto Bondy začal podnikat. Jako pražský velkoobchodník se v roce 1920 stal na ustavující valné hromadě členem správní rady Autodopravní akciové společnosti (1919–1923). Tato společnost byla založena JUDr. Karlem Baxou (starosta hl. města Prahy) a Čechoameričanem kpt. Emanuelem Viktorem Voskou jako prezidentem Československé obchodní společnosti americké (Czechoslovak Commercia Corporation of America). Autodopravní společnost však po krátké době končí úpadkem, protože společnost po nákupu 52 osobních vozů (taxi), 10 luxusních automobilů, 19 autobusů (městská doprava) a 18 nákladních automobilů (spedice) nebyla schopna dostát svým závazkům. V roce 1923 byla smlouva města s Autodopravní akciovou společností v Praze rozvázána. V roce 1925 Autodopravní akciovou společnost nákupem akcií na burze ovládla skupina akcionářů blízká Českomoravské Kolben-Daněk.

Mnohem významnější byla jeho kapitálová účast a vlastnictví společnosti Miloš Bondy a spol., továrna na letadla (Avia, 1921–1928). Zástupci pražských oddílů stolního tenisu se sešli 20. února 1925 v restauraci Carlton s Provaznické ulici a ustavili přípravný výbor, který měl za úkol vypracovat stanovy České tabletennisové asociace (ČsTTA). Už o měsíc později 18. března v bubenečské vile Bondyů na Zátorce (nyní Romaina Rollanda 392/4, v majetku Ruské federace) delegáti devíti klubů zvolili Miloše Bondyho předsedou ČsTTA a položili tímto základní kámen k organizovanému stolnímu tenisu v českých zemích a na Slovensku. V roce 1927 byl na valné hromadě zvolen členem správní rady Středostavovské záložny v Praze. V roce 1928 ve dvoraně jeho domu Na Poříčí 30 směrem k Florenci začal stavět moderní víceposchoďový hotel s garážemi až pro 400 vozů (tři podzemní patra a sedm nadzemních). Podle projektu berlínského architekta Müllera stavbu vedl český architekt Václav Pilc. Nový hotel AXA (Na Poříčí 1051/40), jehož majitelem se stal Václav Pilc, byl postaven v letech 1930–1932 jako polyfunkční funkcionalistická řadová trojkřídlá budova. V roce 1929 se kapitálově podílel na vzniku motocyklu MAT ing. F. Votroubka, který byl vyroben v jeho podniku MB-Miloš Bondy. Motocykl MAT z konce dvacátých let byl vyráběn v limitované sérii. Stroj byl osazen řadovým čtyřválcem o objemu 498 cm³ a nebyl poháněn obvyklým řetězem, ale kardanovým hřídelem.

Miloš O. Bondy v době propuknutí II. světové války obchodně pobýval v Paříži. Za pomoci majora Goyi (důstojníka zpravodajského oddělení francouzské armády) se snažil získat vzhledem ke svému židovskému původu francouzské občanství. Byl odmítnut, ale zároveň dostal nabídku spolupráce s francouzskou zpravodajskou službou. Nabídku zpravodajské služby přijal. Tak začala Bondyho spolupráce pro tuto zpravodajskou službu, která jej přemístila do Budapešti. Bondymu, který se prokazoval francouzským pasem, bylo přiděleno z bezpečnostních důvodů nové jméno, Michel Bonis. V Budapešti začal budovat výzvědnou síť a spojení s Protektorátem. Pro prchající z Protektorátu bylo vybudování mezistanice v Budapešti přínosné a napomohlo k vyřizování povolení k výjezdu do Jugoslávie a jiných zemí. V Praze se na jeho podnět vytvořila zpravodajská buňka kolem jeho syna Miloše Michy, Aloise Pacolda a Vladimíra Černého navazující především na již fungující styky s Obranou národa. Skupinu v Praze tvořili většinou bývalí vojenští piloti z ilegálního vedení Svazu letců RČs, kteří sbírali z území protektorátu cenné informace o zbrojním průmyslu, vojenských přesunech, průmyslové výrobě apod. Zprávy přiváželi do Budapešti pomocí rozsáhlé kurýrní sítě zaměstnanci jídelních a lůžkových vlaků firmy Mitropa.

Do této dobře rozvinuté zpravodajské sítě však zasáhla německá kontrašpionáž a Bondy byl 19. února 1940 zatčen. V jeho obžalobě se mimo jiné uvádělo, že v době od poloviny prosince 1939 do poloviny února 1940 prošlo Budapeští více než 850 československých uprchlíků, kteří „chtěli vstoupit do cizinecké legie a převážně to byli důstojníci, piloti, mechanici a technici“. V srpnu 1942 byl Miloš O. Bondy obviněn a odsouzen ze „zemězrady, napomáhání nepříteli a přípravy k velezradě“. Byl označen za zvláště nebezpečného nepřítele Říše, odsouzen k trestu smrti a popraven.