Ferdinand Čihánek

Z Valašský odbojový spolek
Verze z 17. 6. 2023, 14:33, kterou vytvořil DanielGargulak (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „<nowiki>*</nowiki> 3.3.1920 Střílky (okres Kroměříž) – † 19.7.2005 Marseille (Francie) Československý výsadkář, později konfident gestapa.…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

* 3.3.1920 Střílky (okres Kroměříž) – † 19.7.2005 Marseille (Francie)

Československý výsadkář, později konfident gestapa.

Po okupaci ČSR odešel do zahraničí, v červenci 1939 byl odveden v Krakově. V září 1939 při ústupu československé vojenské jednotky z poraženého Polska se dostal na území SSSR.

Po vypuknutí konfliktu sovětsko-německého vyslala sovětská vojenská rozvědka na konci srpna 1941 na území protektorátu devítičlenný výsadek, jeho členem byl i Ferdinand Čihánek. Výsadek byl rozdělený původně na tři skupiny, do akce odletěl z letiště Brovary u Kyjeva v noci z 30. na 31. 8. 1941.

Parašutisté měli zpravodajské a sabotážní úkoly. Kvůli poškození letadla protiletadlovou palbou museli seskočit neplánovaně u Varšavy a poté se přemisťovali pozemní cestou do prostoru svého nasazení. Tři z nich byli při přesunu zatčeni, ostatním se podařilo přejít hranice protektorátu a zahájit přípravu plnění svých úkolů. Jedním z nich byl Karel Hovůrka z Přerova, který se objevil ve svém rodišti. Zde získal řadu pomocníků a spolupracovníků. Z Přerova navazoval kontakty s ostatními parašutisty, společně s Josefem Vodičkou a zahájili přípravu diverzních akcí v blízkosti Přerova.

Dne 25. 9. 1941 došlo k náhodnému setkání Ferdinanda Čihánka na nádraží v Přerově s členy jiného výsadku ze SSSR s označením S-1, Františkem Braunerem a Bohuslavem Němcem. Navzájem se rámcově informovali o svých osudech a úkolech. Toto setkání mělo později tragické důsledky jak pro výsadek S-1, tak i pro některé přerovské spolupracovníky parašutistů. Po Čihánkově zradě tak získalo olomoucké gestapo pravá jména dvou parašutistů z výsadku S-1.

Po vyhlášení prvního stanného práva se Čihánek rozhodl pod dojmem rozpoutaných represí zachránit si život za cenu zrady svých kamarádů a spolupracovníků a 30. 9. 1941 se dobrovolně přihlásil v olomoucké služebně gestapa, kde vypověděl vše o okolnostech svého působení v SSSR, v protektorátu a nabídl svou pomoc při dopadení ostatních parašutistů.

Olomoucké gestapo tak získalo možnost napravit dosud ne příliš úspěšné výsledky pátrání po parašutistech, o jejichž přítomnosti vědělo. Hlavním cílem bylo zatčení parašutistů Karla Hovůrky a Josefa Vodičky.

Akci zahájili 1. 10. 1941, kdy odjela z Olomouce dvě auta s příslušníky gestapa a konfidentem Čihánkem. Na nádraží v Přerově chtěli zatknout Josefa Vodičku, který měl odtud odjet do Hodonína. Vodičky se však nedočkali, protože ten neodjel vlakem, jak se domníval Čihánek, ale jel na kole. Aby si znovu získal důvěru gestapáků, navrhl Čihánek zatknout na nádraží bratra Karla Hovůrky Jana, který zde byl zaměstnán, a bratrovi pomáhal. Jan Hovůrka byl zatčen a odvezen na přerovskou služebnu gestapa.

Pak přistoupili k akci proti Karlovi Hovůrkovi. V bytě jeho matky v přerovské ulici Ke Kapličce č. 5 nejdříve Čihánek zaklepal smluveným znamením na dveře, po otevření sem gestapo vtrhlo a zaútočilo na pokoj, kde byl Karel Hovůrka. Ten stačil ještě zranit výstřely jednoho z gestapáků na ruce, gestapáci opětovali střelbu a smrtelně zraněný Karel Hovůrka padl k zemi. Pak zahájilo přerovské gestapo podle požadavků svých olomouckých kolegů zatýkání spolupracovníků Karla Hovůrky.

Čihánek se postaral i o zatčení dalších dvou parašutistů, Jana Restla a Eduarda Janošce dne 2. 10. 1941, později vylákal a gestapu předal i Josefa Procházku. S Čihánkovou pomocí pak gestapo zasahovalo proti odbojovým skupinám, které přišly s výsadkáři do styku.