Ivan Holý

Z Valašský odbojový spolek
Verze z 22. 8. 2023, 20:58, kterou vytvořil DanielGargulak (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „1. 2. 1913, Brno - ? V roce 1938 promoval na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Po krátké soudní praxi byl za nacistické okupace od…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

1. 2. 1913, Brno - ?


V roce 1938 promoval na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Po krátké soudní praxi byl za nacistické okupace od června 1939 zaměstnancem knihkupectví Tisk, které bylo koncernovou společností Baťových závodů ve Zlíně. V roce 1941 přešel do velkoobchodní a exportní společnosti Kotva, kde pracoval do konce války jako fakturant a korespondent. V této době měl údajně spolupracovat s německými bezpečnostními složkami. Podle našich zjištění, byl agentem SD od roku 1939, ovšem čerpali jsme z materiálů StB a proto je tato informace sporná. Od roku 1943 byl činný v komunistickém odboji a po osvobození vstoupil do Komunistické strany Československa (KSČ). Dne 14. 5. 1945 byl jmenován národním správcem firmy Baťa a v březnu 1946 se stal ředitelem podniku. Působil také jako člen Místního národního výboru Velkého Zlína, člen okresního a krajského výboru KSČ a poslanec Národního shromáždění (NS, 1946−1951). Po komunistickém únorovém převratu v roce 1948 byl na doporučení Ludvíka Frejky jmenován generálním ředitelem Československých závodů kožedělných a gumárenských, n. p. a předsedou subkomise „kůže-guma“ v Ústřední národohospodářské komisi Ústředního výboru KSČ (NHK ÚV KSČ). V srpnu 1948 se stal také generálním ředitelem Československých textilních závodů, n. p., a v roce 1949 náměstkem ministra průmyslu, jímž byl až do května 1951. V důsledku kritiky související s hledáním „nepřátel uvnitř strany“ byl v květnu 1951 vyloučen z KSČ, vzdal se všech funkcí a nastoupil zaměstnání v Dechtochemě, n. p., v Praze. Dne 30. 6. 1951 byl zatčen.

Po odsouzení dne 7. 8. 1954 k 18 letům odnětí svobody byl vězněn v Leopoldově a na Pankráci. V důsledku zdravotních obtíží mu byl koncem září 1956 přerušen výkon trestu. Novým projednáním případu byl v roce 1958 odsouzen na sedm let a v důsledku amnestie z roku 1960 mu byl prominut zbytek neodpykaného trestu. V roce 1963 byl rehabilitován.


Zdroj: Politické procesy, ARCHIV VOS