Robert Tarbuk

18. dubna 1892, Vídeň - ?

Narodil se do rodiny Srbochorvatského technického důstojníka, který se usadil ve Vídni. V roce 1880 se oženil s Matildou rozenou Bayrhammerovou s níž měl devět dětí. Zemřel v roce 1919 jako divizní generál v Salcburgu, kde bydlel na odpočinku od r.1912. Obecnou školu navštěvoval v Olomouci. Poté absolvoval čtyři třídy nižší vojenské reálky ve Fiechau u Nového Vídeňského Města. V roce 1912 byl jmenován poručíkem dělostřelectva a umístěn na vlastní žádost do Olomouce. V roce 1914 byl převelen do Lince, kde byl zformován nový pluk. Bojoval mimo jiné na italské frontě, kde byl v roce 1917 raněn. V květnu 1918 byl povýšen na kapitána a stal se důstojníkem rakouského pluku v Cařihradě. Po válce se přeškolil na bankovního úředníka a pracoval v Linci. Jeho banka však zkrachovala. Oženil se s jistou slečnou Oblešákovou. V roce 1925 se stává vedoucím filiálky pivovaru Zipf. A.G v Linci.

Po Anšlusu jej oslovuje hrabě Marogna – Redwitz, který buduje vojenskou zpravodajskou agenturu. 1. června 1938 nastoupil u obranného zpravodajství generálního štábu ve Vídni. Od 1.ledna 1939 byl přijat do ozbrojených sil Třetí říše a byl povýšen na majora německé armády. Ve zpravodajské službě podléhal zpočátku majoru Schmalschlagerovi, asistoval při rozbití ČSR a poté byl k dispozici zpravodajskému oddělení velení 14. armádního sboru, kdy pátral po zpravodajském materiálu polské armády.

Bude doplněno.