Jaroslav Nechanský

4. prosince 1916 se v Praze narodil Jaromír Nechanský. Po obecné škole absolvoval reálné gymnázium, kde maturoval v roce 1935. V červenci 1935 nastupuje základní vojenskou službu u jezdeckého pluku 1 v Terezíně. Prochází jezdeckým učilištěm v Pardubicích a potom vojenskou akademií v Hranicích. Tu ukončil v srpnu 1937 v hodnosti poručíka jezdectva. Službu nastupuje u 2. Dragounského pluku v Olomouci. V červnu 1938 odchází k milovickému pluku útočné vozby 1. V září 1938 se stává velitelem čety obrněných automobilů u pluku útočné vozby 4 v Kolíně. Po okupaci je z armády propuštěn. 28. prosince 1939 utíká přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii, Turecko a Sýrii do Francie. Zde se ihned hlásí k československé zahraniční armádě. Do bojů o Francii nezasáhne a po její porážce je evakuován do Anglie. Zde žádá o přijetí k letectvu. Pro jeho krátkozrakost je však odmítnut. Dobrovolně se tedy přihlásí do výcviku pro plnění zvláštních úkolů. Absolvuje řadu kurzů a cvičení. Po výcviku je povýšen do hodnosti kapitána a přesunut do Itálie do vyčkávacího střediska. Zde je pověřen velením výsadku Platinum - Pewter. Desant tvořili velitel kapitán Jaromír Nechanský, rotný Jaroslav Pešán, radista rotný Alois Vyhňák a radista četař Jaroslav Klemeš. Jejich úkolem byla zpravodajská činnost a příjem dalších osob a materiálu. Dále měli organizovat domácí odboj a získané zprávy předávat do Anglie. Vybaveni byli dvěma radiovými komplety. V říjnu a prosinci 1944 proběhly neúspěšné pokusy o vysazení. Úspěšný byl až třetí pokus. Skupina seskočila v noci na 17. února 1945 nedaleko od obce Javorné v okrese Chrudim. Výsadkářům se při seskoku utrhly nožní vaky, čímž došlo ke zničení části materiálu, včetně obou vysílaček. Postupně se skupině podařilo spojit se s Radou tří a se skupinou Tungsten. Prostřednictvím jejich vysílačky zažádali o nový radiomateriál. Ten jim byl dopraven v rámci operace Bauxite. Skupina se rozdělila na dvě části, které pracovaly víceméně samostatně. Do konce války zajistí několik shozů výzbroje a výstroje. V dubnu 1945 se Nechanský s radistou Klemešem přesouvají do Prahy. Během Pražského povstání spolupracují s velitelstvím Bartoš generála Kutlvašra. Během povstání udržují spojení nejen s Anglií, ale i s Košicemi a Plzní. Účastní se také dojednávání německé kapitulace. Po 9. květnu 1945 byl pověřen organizováním likvidační skupiny při MNO. Už v roce 1945 se objevují tlaky ze sovětské strany na jeho odvolání. Sověti mu zazlívají, že přijetím kapitulace německých jednotek umožnil společně s dalšími členy ČNR odchod půl milionu německých vojáků do amerického zajetí (a tím údajně umožnil posílení nepřítele, za nějž již byly Spojené státy Sovětským svazem pokládány) a z přijetí pomoci od ROA. Za to byl společně s dalšími představiteli ČNR prohlášen za nepřítele SSSR. Postupně je povyšován až do hodnosti majora. Vstupuje do sociální demokracie. Od roku 1945 udržuje kontakty s britskými a americkými zpravodajskými důstojníky. Zároveň pracuje pro vojenskou kontrarozvědku OBZ. Po únoru 48 se dává „západní“ rozvědce k dispozici jako dvojitý agent. Zakládá odbojovou skupinu H-S. V srpnu 1949 je jeden ze členů skupiny zatčen STB. 4. září 1949 byl zatčen Nechanský a obviněn z velezrady, vyzvědačství a spolčení proti republice. 22. dubna 1950 je odsouzen k trestu smrti, ztrátě hodnosti a vyznamenání. 16. června 1950 je rozsudek vykonán.