Štěpán Gavenda
*25. června 1920, Vizovice – †28. června 1954, Praha
Československý bojovník proti totalitám .Nemanželský syn Jana Zlocha a Rosalie, roz. Gavendové, římský katolík. (Vlastní rodina:Jeho otec byl nádeník (byl nemajetný) Štěpán Gavenda narozený 27.1.1844, měl sestry Rozáru 12.2.1882 a Janu 25.4.1886 a Bratra Jana 11.3.1879, matka Kateřina roz. Gavendová nar.13.8.1956.)
Štěpán Gavenda byl československý odbojář, který se významně zapojil do protinacistického i protikomunistického odboje. Narodil se 25. června 1920 ve Vizovicích jako nemanželský syn Jana Zlocha a Rosalie, roz. Gavendové. Jeho dětství nebylo ideální, v 6 letech mu zemřela matka a nevlastní otec ho dal na vychování ke svému strýci. Vychodil 5 obecných a 3 třídy měšťanské školy, poté se vyučil zámečníkem. Byl dlouho členem Sokola v Tečovicích. V roce 1938 nastoupil u firmy Bata ve Zlíně, v údržbě strojů.
V období okupace, s níž se nikdy nesmířil, byl nejprve zaměstnán v zemědělství, potom u firmy Heinkel ve Vídni. Pro svévolné prodloužení dovolené byl dán do výchovného tábora v Kundičkách. Mezitím byl při pokusu přejít do československé zahraniční armády chycen na Slovensku, předán Gestapu a vězněn do podzimu 1943. Pravděpodobně strávil čas i ve věznici v Uherském Hradišti. V roce 1944 se rozhodl připojit k partyzánské skupině Kovařík, která působila v okolí Zlína a v Bílých Karpatech. Tato skupina se podílela na ozbrojených akcích proti nacistickým okupantům. V prosinci 1944 však při jedné z operací utrpěl těžké zranění levé nohy, které ho vyřadilo z možností pokračovat v boji.
Po osvobození byl zaměstnán ve Slezsku ve Vrbně u firmy Grohmann. V červenci 1946 konal v Jihlavě a ve Vyškově vojenskou presenční službu. Poté působil opět u firmy Grohmann do jara 1947, následně pracoval u firmy Hoffmann, stavební závod v Jirkově u Chomutova. Zde se seznámil se svou milenkou, Němkou Selmou Harthan, a tento poměr vyvrcholil později narozením nemanželského dítěte. Až do svého přechodu hranic byl členem Sokola v Tečovicích u Gottwaldova.
dubna 1948 k němu přišel jeho známý František Slavěna z Gottwaldova, který chtěl ilegálně uprchnout za hranice, a sváděl Gavendu sebou. Tento odmítl. Krátce po něm navštívil Gavendu další známý, jistý Tauchmann, který týden předtím prchl do Německa. Gavenda byl spatřen, poznán a hlídkou SNB po něm zahájeno pátrání. Byl za účelem výslechu předveden na stanici SNB a ponechán v předsíni. Využil momentální nepřítomnosti člena SNB, prchl a upozornil Slavěnu, aby se připravil k ilegálnímu přechodu československé hranice. Mezitím zjistil, že Tauchmann byl i se svou milenkou a její matkou zadržen a zajištěn v městském vězení v Jirkově. Gavenda se rozhodl, že je osvobodí, drátem a nožem otevřel dveře vězení, načež společně uprchli přes malý háj a horu sv. Kateřiny do sovětské okupační zóny Německa, do Oberlochmühle. Tauchmannova milenka se svou matkou, které tam měly známé, opatřily pomocí jich jízdenky do Lipska a povolení k jízdě, platící až na hranice britské zóny. Z Lipska přešli ilegálně hranice sovětsko-britské zóny do Göttingen a odtud do americké zóny, do Kasselu. Zde byli poprvé zastaveni německým policistou, který je po zjištění, že jsou českými uprchlíky, odevzdal nějakému Američanovi, který je ubytoval v americkém hotelu v Kasselu, dne 9. dubna 1948 večer. Příštího dne, 10. dubna 1948, byli uprchlíci vyslechnuti orgány CIC, kteří se ptali na různé aspekty jejich přechodu a situace v ČSR.
Po několika dnech, kdy byl Gavenda v táboře, se rozhodl vrátit do Československa, aby si opatřil nějaké peníze. Po návratu do Německa začal organizovat ilegální přechody lidí přes hranice a za tuto činnost dostával peněžité odměny. V září 1948 se celý tábor přestěhoval do Ludwigsburgu. Tam se Gavenda seznámil s jedním studentem, který mu sdělil, že zná Františka Bogataje z Uherského Ostrohu na Moravě, který by se chtěl dostat do Německa. Gavenda souhlasil, že mu pomůže. V říjnu 1948 převedl několik dalších osob přes hranice. Včetně Karla Surého, který pocházel z Hošťálkové u Vsetína a uprchl do Německa.
Gavedna byl spolu se Zemánkem zatčen 8.8 1949.
Zdroje: ABS, Wikipedie, Arolsen Archive