Pavel Beňovský

Z Valašský odbojový spolek
Verze z 7. 3. 2025, 18:00, kterou vytvořil DanielGargulak (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „=== 15. 7. 1913, ČADCA -? === Pavel BEŇOVSKÝ, slovenské národnosti a československé státní příslušnosti, se narodil v Čadci. Působil jako tec…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

15. 7. 1913, ČADCA -?

Pavel BEŇOVSKÝ, slovenské národnosti a československé státní příslušnosti, se narodil v Čadci. Působil jako technický úředník v n. p. Obchodní zařízení Bratislava a bydlel na adrese Židovská 61, Bratislava IV. Jeho manželkou byla Dagmar, rozená PECHLOVÁ. V rámci své činnosti sloužil jako informátor III. oddělení SD v Bratislavě pod vedením Dr. Herberta BÖHRSCHE.

Pocházel z úřednické rodiny. Jeho otec, Jan BEŇOVSKÝ (7. 7. 1883), byl za první republiky náčelníkem okresního úřadu v Bánovcích nad Bebravou a později v Trnavě. Po vzniku Slovenského státu v roce 1939 byl přeložen do Nitry, následně do Bratislavy na župní úřad, kde v roce 1942 zastával pozici zástupce župana a vedl bratislavskou župu. V roce 1943 přešel na post přednosty II. odboru. Po válce byl v roce 1945 vězněn v Leopoldově, po propuštění žil v Trnavě bez zaměstnání a zemřel v roce 1955. Matka Pavla, Margita, rozená SKOTNICKÁ (28. 2. 1886), po manželově smrti žila v Trnavě u syna Gabriela (11. 12. 1916), který pracoval v Okresním průmyslovém kombinátu v Seredi a později ve Výzkumném ústavu stavebnictví v Horním Srní. Další bratr, Jan (18. 1. 1925), žil v Ústí nad Labem a od roku 1961 byl zaměstnancem n. p. Uhelné doly v Teplicích-Šanově, předtím Ústavu anorganické chemie.

Pavel BEŇOVSKÝ absolvoval lidové školy v Púchově a Bánovcích, gymnázium v Trenčíně a Trnavě a vysokou školu práv v Bratislavě. V letech 1936–1938 studoval mezinárodní právo v Paříži, což mu poskytlo široké vzdělání a kontakty. Jeho role informátora SD naznačuje zapojení do zpravodajských aktivit během války, avšak další podrobnosti o jeho poválečném osudu nejsou známy.

Zdroj: Archiv bezpečnostních složek