Augustin Schramm
*2. března 1907, Liberec – †27. května 1948, Praha
Československý politik a odbojář německé národnosti.
.jpg)
Augustin Schramm se narodil 2. března 1907 v Liberci do rodiny německého železničního zřízence. Dětství strávil u prarodičů v Orlických horách, později se vrátil k rodičům do Liberce, kde se vyučil strojním zámečníkem a absolvoval průmyslovou školu. Jeho život však poznamenala světová hospodářská krize, nezaměstnanost a rostoucí politické napětí v Evropě.
Mládí a politické angažmá
Schramm pocházel z levicově orientované rodiny a již v mládí se zapojil do aktivit rudých skautů a Federace dělnické tělocvičné jednoty, která sdružovala Čechy i Němce. V roce 1931 vstoupil do Komunistické strany Československa (KSČ), ovlivněn bojem dělníků proti nezaměstnanosti. Díky svému vzdělání a organizačním schopnostem se stal v severních Čechách předsedou mládežnické organizace „Komsomol“. V roce 1936 byl zvolen do Ústředního výboru KSČ, kde se zaměřil na sjednocování antifašistických mládežnických organizací. V Teplicích založil „Deutscher Jugendbund in der ČSR“, organizaci německé mládeže bojující proti rostoucímu nacionalismu sudetoněmecké strany Konrada Henleina, čímž si vysloužil nenávist fašisticky orientovaných kruhů.
Po Mnichovské dohodě v roce 1938, kdy bylo Československo donuceno odstoupit pohraničí Německu, se Schramm pokusil vytvořit ilegální „Národní hnutí pracující mládeže“ ve spolupráci se sociálně demokratickou a národně socialistickou mládeží. Pomáhal německým antifašistům v útěku do exilu a sám zůstal v Praze až do 15. března 1939, kdy nacistická vojska obsadila zbytek republiky. V poslední chvíli uprchl do Sovětského svazu.
Druhá světová válka a odboj
V SSSR Schramm zpočátku pracoval ve stalingradském závodě na výrobu traktorů a později zbraní. Po zvládnutí ruštiny absolvoval důstojnickou školu Rudé armády a působil jako politický instruktor. Navštěvoval zajatecké tábory, kde německým vojákům vysvětloval pravdu o Hitlerově agresi, a od roku 1944 byl zařazen k ukrajinskému štábu partyzánského hnutí ve Svjatošinu u Kyjeva. Jako major organizoval parašutistické výsadky na území bývalého Československa, zejména na Slovensko, a spolupracoval s Rudolfem Slánským.
Po válce a tragický konec
Po osvobození se Schramm vrátil do Československa s maďarskou manželkou, kterou poznal mezi partyzány. Pracoval na Ústředním výboru KSČ, kde vedl oddělení pro otázky odboje a partyzánského hnutí, a později působil na ministerstvu národní obrany. Věnoval se pomoci válkou postiženým občanům – sirotkům, vdovám a obětem nacistických lágrových hrůz.
Jeho život však skončil tragicky. Ráno 27. května 1948 byl ve věku 41 let zastřelen neznámým pachatelem před svým bytem v Praze na Horních Stromkách. Případ jeho vraždy nebyl nikdy objasněn. Spekulovalo se o politických motivech – někteří naznačovali pomstu sudetoněmeckých fašistů, kterým Schramm v době před válkou překážel, jiní hovořili o vnitrostranických rozporech. Podle svědectví souseda Schramm před smrtí zašeptal: „Tušil jsem to.“
Odkaz
Augustin Schramm zůstává symbolem odvahy a odporu proti fašismu. Jako sudetský Němec, který se postavil nacismu, riskoval svůj život za ideály spravedlnosti a rovnosti. Jeho příběh je připomínkou složitosti československých dějin a obětí těch, kteří bojovali za svobodu, ať už za cenu vlastního života.
Zdroje: