Josef Šulc
26. října 1895 – 8. září 1943
důstojník, legionář, člen Obrany národa
Josef Šulc se narodil 26. října 1895 v Nymburce (německy Nimburg). Po absolvování měšťanského gymnázia byl povolán do rakousko-uherské armády, s níž bojoval na frontách první světové války. Po svém zajetí na východní frontě vstoupil jako válečný zajatec v Rusku do československých legií, s nimiž se účastnil bojů za osvobození Československa. Po návratu do vlasti pokračoval ve službě jako důstojník v československé armádě.
Po okupaci českých zemí nacistickým Německem a rozpuštění československé armády v březnu 1939 odešel v srpnu 1939 do výslužby v hodnosti majora.
Již od května 1939 byl zapojen do činnosti Obrany národa (ON) – ilegální organizace tvořené bývalými důstojníky, jejímž cílem bylo vybudovat pod okupací tajnou armádu a připravit ozbrojený odpor. ON shromažďovala zbraně, výbušniny a další materiál zbylý po československé armádě, a zároveň se věnovala vojenskému i politickému zpravodajství.
Josef Šulc ve svém okolí rekrutoval bývalé důstojníky a zadával jim úkoly související s budováním vojenských buněk. Jeho nejbližším spolupracovníkem byl František Helvín, který působil jako materiální referent a shromažďoval zbraně a výbušniny v oblasti Rakonic.
Oba byli zatčeni v březnu 1940 gestapem. Dne 27. ledna 1943 byli odsouzeni k trestu smrti 1. senátem německého Lidového soudu (Volksgerichtshof) za údajnou „přípravu velezrady“ – spolu s nimi byli souzeni a odsouzeni ještě další tři členové ON.
Josef Šulc byl popraven 8. září 1943 ve věznici Berlín-Plötzensee během tzv. Krvavých nocí, kdy nacisté ve dnech 7.–12. září 1943 hromadně zavraždili více než 250 odbojářů z celé Evropy – převážně gilotinou nebo oběšením.
Památka Josefa Šulce je připomínkou věrnosti ideálům svobody a nezávislosti i v časech nejvyššího ohrožení.
https://www.gedenkstaette-ploetzensee.de/totenbuch/recherche/person/sulc-josef