Josef Adolf Urban
1897 nebo 1901 – 15. února 1973
Bývalý důstojník SS a SD, poválečný zpravodajec a obchodník s informacemi, klíčová postava nacistického podzemí v Rakousku.
Josef Adolf Urban pocházel z českého Žatce a v meziválečné době se postupně etabloval jako člen německých zpravodajských struktur. Poprvé byl zaznamenán v kruzích německé výzvědné služby v roce 1936, údajně během olympijských her v Berlíně. Urban tvrdil, že od té doby byl nepřetržitě aktivní ve zpravodajské činnosti, i když bez speciálního výcviku.
V roce 1938 vstoupil do SS a posléze do bezpečnostní služby SD. Od roku 1939 působil v rámci Říšského hlavního úřadu bezpečnosti (RSHA), konkrétně v oddělení VI/E, jež se zabývalo zahraniční rozvědkou pro jihovýchodní Evropu. Urban zde zastával funkci „hlavního zástupce pro Maďarsko“ a v roce 1944 dosáhl hodnosti SS-Obersturmbannführera.
Po roce 1945 se Urban pohyboval na pomezí zpravodajství a ilegálních aktivit. Podle historiků Petera a Michaela Müllerových se z něj stal „potulný žoldák rozvědky“. V letech 1946–1947 pracoval pro americkou kontrarozvědku CIC v Braunau a Linci, později pro rakouskou státní policii a od roku 1948 do přelomu let 1950/51 pro britské zpravodajské služby v Rakousku. Od roku 1951 měl kontakt s tzv. Gehlenovou organizací – předchůdkyní západoněmecké BND, která jej vedla pod krycím jménem „ARTHUR“.
V 60. letech předával (nebo tvrdil, že předává) informace o Jižním Tyrolsku italským službám, údajně prostřednictvím zkorumpovaných úředníků rakouské státní policie. Jeho zpravodajská činnost podle dokumentů skončila na jaře 1972, kdy se jeho psychický i fyzický stav výrazně zhoršil. Zemřel 15. února 1973 v Mnichově.
Urban nebyl pouze agentem, ale i aktivním šiřitelem nacistické ideologie po válce. Podle novinářky Gaby Weberové prodával často smyšlené informace nejprve výměnou za beztrestnost, později za peníze. Jeho „zpravodajská činnost“ zaměstnávala CIA i evropské zpravodajské služby celé roky, přestože většina jeho tvrzení byla považována za bluf.
Významně se angažoval v poválečných nacistických sítích – včetně tzv. spiknutí Rößner–Souček, kde vystupoval pod krycím jménem „Uhu“ jako jakási „duchovní hlava“ nad ilegálními nacistickými strukturami v Rakousku a jižním Německu. Podporoval přípravu útěků bývalých nacistických důstojníků (např. Viktora Nagelera alias Trenka), poskytoval falešné doklady a povzbuzoval členy podzemí k další aktivitě.
Urban byl zatčen 1. září 1948 v Linci, ale již 3. září byl nečekaně vyzvednut z vazby zástupcem americké CIC na základě pokynu z Vídně. Jeho údajný přínos spočíval v organizování sítě zpravodajských kontaktů a skupiny mladých mužů, které měl připravovat na budoucí ozbrojený konflikt mezi Západem a Sovětským svazem.
Navzdory jeho pestré kariéře a styku s mnoha zpravodajskými službami zůstává Urban kontroverzní postavou – na pomezí šarlatána, oportunisty a nebezpečného ideologa, který i po válce zůstával loajální nacistickému světonázoru.
https://oesterreichterrorismus.blogspot.com/2015/08/vagabundisierender-geheimdienstsoldner.html