Longin Fedorovič Ira
(Ира, Лонгин Фёдорович)
22. října 1896, Jekatěrinodar – †20. července 1987, Mnichov
Také uváděn jako Leonid Fjodorovič či Longin Francevič; vystupoval pod krycím jménem/pseudonymem Ilja Fjodorovič Lang.
Ruský emigrant a bělogvardějský důstojník, který se za druhé světové války stal klíčovou postavou tzv. Klattova úřadu (Klatt Bureau) napojeného na Abwehr. Je mu připisováno autorství podstatné části depeší známých jako „Maxovy“ (a spolu s nimi „Moritzovy“) zprávy – zpravodajských hlášení, jimž německá strana dlouho věřila, avšak poválečná šetření je hodnotila jako z velké části fabulované / dezinformační. Discovery National Archives+2Wikipedia+2
Původ, občanská válka a emigrace
Podle ruské Wikipedie bojoval v občanské válce v řadách Dobrovolnické armády, měl se účastnit 1. kubáňského („Ledového“) tažení a v bojích u Černihiva (1919) přišel o pravé oko; po porážce bílých byl evakuován do tábora Gallipoli. Wikipedia
V meziválečném období pobýval v Československu (studium v Praze nedokončil; působil mj. v Mukačevu) a pohyboval se v prostředí bělogvardějských organizací kolem generála A. V. Turkula; po připojení Podkarpatské Rusi k Maďarsku (1939) měl být zatčen maďarskými úřady. Wikipedia
Pozn.: U jeho původu kolují různé verze (včetně domněnky o „rusifikovaných Češích“); to je v literatuře uváděno spíše jako hypotéza než doložený fakt. Wikipedia
„Max“ a „Moritz“: Klattova kancelář a Abwehr
Podle dobových a poválečných zpravodajských materiálů byl Ira v okruhu **Richarda Kaudera (alias „Klatt“) **hlavním zdrojem (resp. „zdrojem“) hlášení, která Klattův aparát odesílal přes Vídeň do struktur Abwehru. Katalog The National Archives (Kew) přímo zmiňuje Iru Longina jako Kauderova klíčového agenta v Sofii. Discovery National Archives
Schéma fungování („Max“ pro sovětské bojiště, „Moritz“ pro středomoří) je popisováno i v odborné literatuře a souvisejících studiích.
Za důležité se považuje, že bulharské prostředí (do r. 1944 bez formální války se SSSR) umožňovalo přístup k otevřeným informacím – a právě poválečné výslechy připouštěly variantu, že „síť“ byla do velké míry inscenovaná a zprávy vznikaly syntézou tisku, map a fám.
Poválečné výslechy a sporný bod: dezinformace vs. sovětské řízení
Po válce se Klattův okruh dostal do hledáčku spojenců; v ruské i západní literatuře se opakují dvě hlavní interpretace:
- „velký podvod“ (Ira hlášení záměrně a dlouhodobě vymýšlel),
- „řízený kanál“ (alespoň část sítě mohla být pod kontrolou sovětských služeb).
Ruská Wikipedie i publicistika (např. pořad RFE/RL) uvádějí, že Ira při výslechu tvrdil, že zprávy fabuloval a že chtěl nacistům škodit.
Na druhé straně katalogový záznam The National Archives shrnuje poválečné závěry vyšetřování Kaudera tak, že jeho „principal agent“ Ira Longin (a snad i Turkul) měl být pod sovětskou kontrolou. Discovery National Archives
Zajímavý detail k britské linii vyšetřování: výslechy byly spojovány s okruhem MI5, v jehož kontextu se objevuje jméno Jona („Klop“) von Ustinov (známý spolupracovník MI5).
Závěr života
Po válce Ira zůstal v emigraci; zemřel v Mnichově (1987)