Ladislav Prokeš
17. května 1910 ve Znojmě – † 4. května 1945 v Plattlingu ( Existují i prameny v nichž je uvedeno 3.5)
Ladislav Prokeš byl důstojník československé armády a později osobnost odbojového hnutí na Vsetínsku.
V letech 1934–1936 absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích a aktivní službu zahájil jako poručík dělostřelectva. V roce 1938 byl přeložen k Hraničářskému pluku 19 a v rozestavěné dělostřelecké tvrzi Adam vykonával funkci pozorovatele. V kontextu pevnostního systému šlo o mimořádně exponované zařazení: Hraničářský pluk 19 (zřízený k 1. lednu 1938) zajišťoval úsek od dělostřelecké tvrze Bouda přes Mlynek až po Velkou Zdobnici. Jeho velitelem byl plk. pěch. František Podhrázký a z důvodů utajení spadal přímo pod velitelství II. sboru; v mobilizaci se jeho rámec označoval přes útvar hraniční pásmo XII a hraniční oblast 35. Pod tento pluk spadaly tři tvrze – Adam, Bouda a Hanička – přičemž osádku tvrze Adam tvořil mimo jiné VI. hraničářský prapor (původně „zvláštní útvar Am“) s velitelem mjr. děl. Bedřichem Pustějovským.
Po mnichovské dohodě byl stažen do vnitrozemí a převeden do civilní služby. Získal místo cestmistra a působiště si vědomě vybral právě na Vsetíně: v den vypuknutí druhé světové války nastoupil jako zaměstnanec okresního úřadu. Protože vyrostl v sokolské rodině, hledal první oporu ve zdejším Sokole; tam se také seznámil se svou budoucí manželkou. Svatbu měli 26. října 1940 a v prosinci 1941 se jim narodila dcera Blanka.
Právě zaměstnání mu zároveň umožnilo něco, co bylo pro odboj nenahraditelné: volný pohyb po kraji i v době stanného práva. Měl na starosti opravy a stavby horských silnic, znal terén, setkával se s pasekáři a využil i znalost jazyků – začal organizovat převádění lidí přes hranice na Slovensko nebo do Polska. Pro svou činnost využíval cestářský domek pod Dušnou, strategicky položený na spojnici mezi Vsetínem, Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm. Pod podlahou stodoly měl úkryt s kavalci a se zásobami léků a obvazů a v roce 1943 nechal poblíž vybudovat bunkr, který sloužil partyzánům i lidem ukrývajícím se před gestapem; rodina jim zajišťovala i potraviny.
Postupně se stal spojkou „karlovských“ partyzánů a blízkým spolupracovníkem Josefa Sousedíka. Od léta 1944 byl napojen i na parašutistickou skupinu CLAY–EVA a spolupracoval s 1. československou partyzánskou brigádou Jana Žižky. Když Sousedíkova organizace na podzim 1944 zesílila a uvažovalo se o ozbrojeném vystoupení v okrese Vsetín (s plánovaným zázemím ve Zbrojovce), dostal Prokeš na starost zajištění a převzetí plánovaného leteckého výsadku zbraní v prostoru Vsacký Cáb; akce se však neuskutečnila a po zradě konfidenta a následném rozkrytí sítě začalo rozsáhlé zatýkání.
Dne 5. ledna 1945 ve čtyři hodiny ráno byl zatčen doma, po tvrdých výsleších ve Vsetíně převezen do Kounicových kolejí v Brně. V polovině ledna poslal rodině tužkou psaný dopis, v němž prosil, aby byl na okresní úřad včas předán výkaz práce a výpočet mezd, aby dělníci nepřišli o výdělek; manželce byla povolena ještě jedna návštěva. Z přiložené německé karty k převzetí věcí navíc vyplývá, že 26. ledna 1945 byl veden v evidenci KT Flossenbürg s předáním „od“ KdS Brünn a s vězeňským číslem 44457. Dne 20. února 1945 byl deportován do koncentračního tábora v Plattlingu, kde v noci z 3. na 4. května 1945 zemřel – právě v den, kdy byl Vsetín osvobozen 4. brigádou 1. československého armádního sboru. Po válce byl sice uznán jako politický vězeň, komunistický režim jej však neuznal jako odbojáře.
Zdroje:MLÝNEK, Mikuláš. Historie hraničářského pluku 19 aneb Hraničáři od Žamberk. SOČ, obor 16 – Historie. Gymnázium Brno, Vídeňská. Brno, 2022.
Osobní rozhovory s Blankou Andělovou, Paměť národa - rozhovory s Blankou Anělovou konané v Prlově 4. a 5. července 2019 - natáčení proběhlo díky našemu zprostředkování.