Vladimír Šimák
*29. únor 1925, Zlín (28.únor?)- ?
Československý partyzán. Syn Karla Šimáka.
Škola obecná o 4.tř. měšťanky ve Zlíně. Od srpna 1940 učen elektromechanikem u fy. Baťa, Zlín.
V den nástupu do učení v poledne zatklo jeho otce Gestapo a odvezlo do Uh. Hradiště. Při bytových prohlídkách hledalo Gestapo vysílačku, kterou již v r. 39 sestavil otec pro nár. odboj. Měl doma ukrytou ještě jednu vysílačku, věděla o ní celá rodina /tj. i matka a sestry/ i cenné součástky pro ni. Úkryt otevřeli, vysílačku rozebrali, některé věci dali do úschovy ke spolehlivým známým, ostatní věci zničili. Otec byl 13.8.42 souzen v Brně jako velezrádce říše, odsouzen na 15 let káznice. Matka zemřela na vleklou chorobu 28.6.43 a otec pak 7.5.44 v káznici Brieg.
Asi týden po otcově smrti chtěl Vladimír Šimák s kamarádem utéci za hranice. Dopadla je nádražní policie na švýcarské hranici. Byli bez dokladů i bez propustky, vymluvili se, že se neumí dobře německy, chtěli se dostat do Mnichova na práci, ale zbloudili. Byli pro neoprávněné přestoupení hranice na několik dní uvězněni, pak předáni úřadu práce a přiděleni fr. Johann Stern v Rosenheimu. Po 2 měsících utekl domů a 5.12.44 navázal spojení s partyzány. To k nim přišli ruští partyzáni Ivan, Michal, Zachar, Karel a malý Ivan, kteří Šimáka s jeho kamarády [Hondyskem?], Souředíkem, Melkusem odvedli na Velký Ořechov. Tam došlo k přestřelce s Němci, při níž byli jeho zlínští kamarádi Němci zajati. Šimákovi s Ivanem se podařilo utéci na prlovské paseky a tam byl přijat kpt. Petrem /Budkem/.
Vladimír Šimák, Zlín
Narodil se 20. 2. 1925 ve Zlíně. Absolvoval obecnou školu a čtyři třídy měšťanské školy ve Zlíně. Od srpna 1940 se učil elektromechanikem u firmy Baťa ve Zlíně.
V den nástupu do učení, v poledne, zatklo jeho otce gestapo a odvezlo jej do Uherského Hradiště. Při bytových prohlídkách hledalo gestapo vysílačku, kterou již v roce 1939 sestavil otec pro národní odboj. Měl doma ukrytou ještě jednu vysílačku; věděla o ní celá rodina, to jest i matka a sestry, stejně jako o cenných součástkách pro ni. Úkryt otevřeli, vysílačku rozebrali, některé věci dali do úschovy ke spolehlivým známým, ostatní věci zničili. Otec byl 13. 8. 1942 souzen v Brně jako velezrádce Říše a odsouzen na 15 let káznice. Matka zemřela na vleklou chorobu 28. 6. 1943 a otec pak 7. 5. 1944 v káznici Brieg.
Asi týden po otcově smrti chtěl Vladimír Šimák s kamarádem utéci za hranice. Dopadla je nádražní policie na švýcarských hranicích. Byli bez dokladů i bez propustky, vymluvili se, že neumějí dobře německy, chtěli se dostat do Mnichova na práci, ale zabloudili. Byli pro neoprávněné přestoupení hranice na několik dní uvězněni, poté předáni úřadu práce a přiděleni k Johannu Sternovi v Rosenheimu. Po dvou měsících utekl domů a 5. 12. 1944 navázal spojení s partyzány. K nim přišli ruští partyzáni Ivan, Michal, Zachar, Karel a malý Ivan, kteří Šimáka a jeho kamarády Randyška, Sousedíka a Melkuse odvedli na Velký Ořechov. Tam došlo k přestřelce s Němci, při níž byli jeho zlínští kamarádi Němci zajati. Šimákovi a Ivanovi se podařilo utéci na prlovské paseky a tam byl přijat kapitánem Petrem Budkem.
Vlad. Šimák v. r.
Bojová charakteristika
Ve Zlíně dne 27. 8. 1945
Od 5. 12. 1944 byl Vladimír Šimák ve spojení s Janem Rufajem. Začátkem ledna 1945 se zúčastnil boje o vysílačku u Velkého Ořechova. S jihoslovanem Matysou roznášel po okolí protifašistické letáky a přestřihoval telefonní a telegrafní dráty na Zlínsku. Cestou přepadli maďarské vojáky a vzali jim zbraně.
Na Ploštině jich bylo celkem devět partyzánů. Ve Vysokém Poli přepadli transport Maďarů a odzbrojili je. Když se skupina partyzánů musela stáhnout k Valašským Kloboukám, nocovala v Lipině a tam byla přepadena a obklíčena Němci. Při přestřelce byl zabit kamarád Karel Hutík a další čtyři partyzáni byli raněni.
Šimák se zúčastnil bojů ve Veselé, Lužkovicích, Žádveřicích a jinde. Také přepadávali německé motorizované oddíly. Když se přiblížila fronta k Vizovicím, ustupovali Němci před ruským vojskem přes horu Barák. Tam jim partyzáni znemožňovali ústup a zajímali je. Po osvobození Vizovic se zúčastnil pohřbu padlých kamarádů partyzánů a odešel na Ublo. Tam byl postřelen do pravé nohy a je v nemocničním ošetření na úrazovém oddělení Baťovy nemocnice ve Zlíně.
Vlad. Šimák v. r.
Zdroje: SOkA Vsetín, AVOS