František Aubrecht

*10. října 1896-†1985

Československý voják a odbojář.

František Franjo Aubrecht /major jezdectva v.v./ se narodil v Gjurgjavči v Jugoslávii dne 10. října 1896. Z prvé světové války získal sedmkrát válečné medaile. Po návratu z l.světové války byl přidělen k jezdeckému pluku č.5 do Nových Zámků, tam získal své prvé jezdecké zkušenosti, později pak k jezdeckému pluku v Košicích /gen.Šnejdárek/. Ve druhé světové válce pracoval v ilegalitě od roku 1939 ve vojenské skupině generála Eliáše u plk.Josefa Tacla. Dále pracoval ve skupině „Obrana národa" /Úvod/, za heydrichiády ve skupině „Bílá Hora" až do revoluce roku 1945.

Jako zpravodajský důstojník spolupracoval s para-skupinou -Silver A, jejímž velitelem byl npor.Alfréd Bartoš, a s výsadkem M.Jan Hus /velitel A.Fomin/. Působil jako velitel vojenského hnutí ve východních Čechách, v době revoluce bojoval se zbraní v obvodu Holic, Býště, Sezemic a Seče. Za druhé světové války bydlel v Bohdanči u Pardubic čp.81 se svou ženou, dcerou a synem. Poprvé se objevuje ve Velké pardnbické škpt Aubrecht v roce 1928 na polokrevné klisně Datli, patřící vlastnictvém mjr.Šáralovi. Tato klisna neměla velké šance proti tehdejší extratřídě německých jezdců. Byla oceněna 62 kg a končila bez velkých chyb v cíli jako desátá.

Již krátce po 15. březnu 1939 jej oslovil zpravodajský důstojník bývalého MNO pplk.Třebízký, který založil celostátní kartotéku zrádců a odpadlíků z armády (jistě v ní figuroval na čelném místě býv. plk.gen. štábu Emanuel Moravec, který jako vojenský publicista Stanislav Yester byl považován za specialistu ve věci vojenské doktríny bývalé ČSR). Třebízký požádal Aubrechta o spolupráci ve východních Čechách a v Pardubicích. Vyslal sem i agentku, již Aubrecht obstaral místo mixérky v restauraci bohdanečských lázní, kde byli ubytováni i němečtí důstojníci. Později prý byla zaměstnána u dětí německého nuceného správce lázní a stýkala se prý i s J. Valčíkem na Veselce v Pardubicích. Její jméno však bohužel neznáme, Aubrecht je neuvádí. Předal Třebízkému seznam defektorů z Pardubicka, jež Třebízký uložil do zinkové krabice. Tu – bezpostředně před svým zatčením – zakopal. Třebízký zemřel při nacistickém výslechu.

Po válce na žádost mjr.Aubrechta vdova krabici našla a předala přednostovi 2. oddělení MNO gen. Karlu Palečkovi, který ji postoupil šéfu OBZ (obranné zpravodajství) gen. B. Reicinovi. 3) Roku 1949 byl již Aubrecht spolupracovníkem Obrany národa (dále jen ON) řízené arm.gen.ing.Aloisem Eliášem a jejího krajského velitelství pro východní Čechy. Krajským velitelem ON byl plk. Josef Tacl a zpravodajským důstojníkem škpt. Zdeněk Tvrz. F. Aubrecht a Oldřich Beneš měli pro plk.Tacla zhotovit seznam spolehlivých lidí. Aubrecht dodal do Semtína pár koní na povoznické práce po dohodě se správcem Čížkem.

Proto byl vhodným mužem pro sjednání vstupu ON do Semtína. Brzy předal plk.Taclovi plán semtínských skladů, který byl odeslán do Švýcarska pomocí spojky, číšníka mezinárodních železnic. V Pardubicích byl také rozšiřován ilegální časopis V BOJ tištěný v Praze. Tento časopis a letáky byly hektografovány v rodině Josefa Horáka ze Svítkova. Ilegální skupina se tu scházela díky řídícímu učiteli v Habrmanově škole. Docházel sem jako spojka K.Kratochvíl z Chrudimě, který doručil přes Prahu mnoho zpráv, plánků a dalšího zpravodajského materiálu do Anglie. Činnost ON v kraji byla ukončena nástupem R. Heydricha a zatčením krajského velení (včetně plk.J. Tacla a škpt. Z. Tvrze popravených za heydrichiády roku 1942).

Samostatnou a slavnou kapitolou protinacistického odboje v Pardubicích a také odbojové činnosti F.Aubrechta byla pomoc paravýsadku SILVER A. Aubrecht vzpomíná , že Alfréd Bartoš, velitel SILVERU, a radista J. Potůček přišli do Bohdanče „v noci kolem Silvestra“ (1941). První noc přespali v chatě plk. K. Tillera mezi rybníky. Aubrecht pokračuje: „Ráno jsem promluvil se správcem sádek o jejich ubytování. Ten mi řekl, že to může udělati jen se souhlasem ředitele ing. Jánského, který byl jeho nadřízeným. Jelikož jsem se s ním blíže neznal, ale věděl jsem, že je přítelem hoteliéra Erny Košťála z Veselky, zajel jsem k němu do Pardubic a společně s ním jsme šli k Jánskému. Objasnil jsem mu celou pravdu, načež ing. Jánský řekl: Pro nás je to rozkaz! Ale rád bych si s nimi dříve, než je ubytujeme, promluvil. Tak bylo ujednáno, že večer v 5 hodin je přivedu na sádky… Pak se teprve p. Hraba dozvěděl, že jsou to parašutisté z Anglie. Když jsem ho prvně žádal o ubytování, řekl jsem, že utekli z prací v Německu. Po krátkém čase jsem shledal, že jsem pozorován (roz. sledován-pozn. J. K.) a také jsem byl upozorněn správcem Věříšem, že se několikrát promenoval před mým domem (čp. 81–pozn. J. K.) gestapák. Proto jsem upozornil A. Košťála na nebezpečí a ještě týž den navečer přijel Košťál do Bohdanče na sádky s ing. Jánským, naložili vysílačku a mne poslali napřed na kole, abych je mohl včas upozornit, kdyby byla na cestě nějaká překážka. Když jsem dojížděl v Bohdanči na náměstí, stál tam čet. prap. Jan Dřínek. Právě tam přijelo auto s Košťálem a Jánským, jenž zastavil. Řekl jsem Dřínkovi, že vezou ryby (byly naloženy v plachtě na vysílačce). Jmenovaný nás upozornil, že je nařízená zvýšená pohotovost a že na Labském mostě je přísná německá kontrola. Proto jsem doporučil převoz auta po pramici přes Labe u Rybitví. Tak jsme se dostali bezpečně do Pardubic. Podotýkám, že první zprávy byly vysílány Jirkou z Bohdanče-Sádek.“ Vysílačka pak byla umístěna k Chrbolkům do Mnětic , odtud do věže kostela v Mikulovicích a pak do lomu v Ležákách. Do Ležák vozil zprávy J. Valčík a některé spojky A.Bartoše včetně Marie Horákové, jejíž matka pocházela z Tisovce. Potravinové lístky pro parašutisty obstaral na radnici v Pardubicích Luděk Matura ze Svítkova.

Zdroje: Klub přátel Pardubic - musí se upravit