Ján Ušiak

Z Valašský odbojový spolek
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ján Ušiak

*5. října 1914, Budiná, okr. Lučenec – †3. listopadu 1944, Čeladná

Čs. voják, partyzán.

Narodil se 5. října 1914 v obci Budiná (okres Lučenec). Po skončení základní ško­ly byl jako příležitostný dělník zaměstnán v Baktě u Rimavská Soboty, kam se i s rodinou přestěhovali. Vojenskou službu vykonával v Mostě. V roce 1939 žil na slovenském území, které v důsledku vídeňské arbitráže připadlo Maďarsku. Jako československý vlastenec nechtěl být občanem Maďarska a zažádal o změnu občanství. Žádost byla vyřizována tak dlouho, až jej zastihl povolávací roz­kaz do maďarské armády. Jako maďarský voják se dostal na území SSSR. Nevíme, kde byla dislokována jednotka, u které sloužil, nemáme poznatky o okolnostech zajetí a nevíme, kdy se tak stalo. Ján Ušiak se po určitou dobu nacházel v zajateckém táboře. Do čs. vojenské jednotky v SSSR byl odveden dne 22. 12. 1943 v Buzuluku. Někdy se mylně uvádí, že byl běloruským partyzánem.Velmi těžce nesl rozbiti Československa a následnou okupaci jižního Slovenska horthyovským Maďarskem, musel však narukovat do ma­ďarské armády, s niž byl v roce 1941 odve­len na východní frontu. Ale již v lednu 1942 se mu podařilo přejít k sovětským partyzánům.

Od prosince 1944 zařazen a vycvičen u oddílu Zvláštního určení U v Jefremově a Sadaguře. 21.7.1944 předán k dispozici HŠPHU v Kyjevě. Po absolvování dalšího diverzního výcviku ve Svjatošinu, byl potom jmeno­ván velitelem organizátorské skupiny par­tyzánů, která byla 21. srpna 1944 vysazena na základnu 1. československé partyzánské brigády M. R. Štefánika u Sklabině. Pod velením J. Ušiaka bojovali členové skupiny na počátku Slovenského národního povstá­ní u Strečna a Vrútek, ale v prvním zářijo­vém týdnu dostali z Ukrajinského štábu partyzánského hnutí rozkaz k přemístění na Moravu. Překročili Váh u Považské Teplé a usadili se v Javorníkách u morav­ských hranic.

Původní oddíl se velmi rozrostl, až na vice než tři sta členů, a byl pojmenován 1. československým partyzánským oddílem Jana Žižky. Rozkaz k překročeni Sloven­sko—moravských hranic vydal Ján Ušiak večer 21. záři 1944; u Velkých Karlovic se rozpoutaly těžké boje a partyzáni byli do­nuceni ustoupit před nacistickou přesilou zpět na Slovensko. Pokus o překročení hra­nic se opakoval i 25. záři, avšak opět se mu­seli partyzáni po celodenním boji stáhnout zpět.

Na poradě štábu oddílu se Ján Ušiak rozhodl změnit taktiku a přejit na Moravu v menších skupinkách za pomoci místních průvodců. Jako první odešla skupina pod velením náčelníka štábu D. Murzina, ale mezitím fašisté zaútočili velkou přesilou na Ušiakův oddíl a v prudkých bojích v pro­storu Štiavniku jej rozprášili na menší sku­piny. Z nich se pak na Moravu podařilo přejít jen Ušiakovým druhům a některým dalším oddílům (celkem 140 osobám), ostatní skupiny musely zůstat na Sloven­sku. 16. října se na Moravě rozptýlené sku­piny spojily, a Ján Ušiak se stal velitelem největšího partyzánského oddílu v českých zemích.

Poručík Ján Ušiak začal budovat první partyzánskou oblast v českých zemích, a proto fašisté soustředili velké vojenské sí­ly k její likvidaci. Nacistům se podařilo, za přispění gestapáckých agentů, vylákat par­tyzánský štáb na schůzku s fingovaným představitelem odboje. Při zásahu policejní hlídky byl velitel J. Ušiak 2. listopadu 1944 v boji u Čertova mlýna pod Kněhyní těžce raněn — měl prostřelené obé ruce. Jeho úkryt v Čeladné (okr. Frýdek-Místek) byl prozrazen, 3. listopadu fašisty obklíčen, a tak Ján Ušiak raději zvolil smrt, než by měl upadnout do rukou nepřítele. Vedení 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky pře­vzal potom Ušiakův náčelník štábu, sovět­ský partyzán D. B. Murzin.

21.7.1944   byl vysazen 21.8.1944 u Sklabině jako velitel skupiny JAN ŽIŽKA II, jenž se do konce války konstituovala na 1. čs. party­zánskou brigádu Jana Žižky. Po průniku do Beskyd byl 2.11.1944 těžce zraněn u Čer­tova mlýna pod Kněhyní. Nalezl úkryt v domě rodiny Machandrových v Čeladné. okr. Valašské Meziříčí, kde se v obklíčení zastřelil.


Zdroje: Na každém kroku boj - M.Hrošová, J.Šolc - Za frontou na Východě, Nedokončené životopisy - J.Bartoš