Jaroslav Kvapil

Z Valašský odbojový spolek
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

* 25. září 1868 Chudenice – + 10. ledna 1950 Praha

Jaroslav Kvapil.jpg

Byl československý básník, dramatik, překladatel, libretista, divadelní režisér a odbojář. Kvapil po celý život se společensky i občansky angažoval: od roku 1888 byl činný v Sokole (1912 a 1920 vypravil sletové scény), za první svět, války byl členem ilegální organizace Mafie, z jeho podnětu a v jeho stylizaci vyšel v květnu 1917 Manifest českých spisovatelů, který radikalizoval české snahy o osamostatnění, v dubnu 1918 participoval na kolektivní národní přísaze v Obecním domě, jejíž účastníci se přihlásili k T. G. Masarykovi a zahraničnímu odboji, v letech 1918-20 byl členem Revolučního národního shromáždění, 1919-22 působil na ministerstvu školství a národní osvěty, kde ve funkci sekčního šéfa spoluutvářel divadelní poměry v samostatném státě. Zastával též funkce v řadě kulturních i veřejných institucích: člen České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění (od roku 1903), zakladatel Společnosti J. Vrchlického, předseda Společnosti A. Jiráska, Obce přátel legionářů a Kruhu přátel českého jazyka, přední člen pražské zednářské lóže. Za nacistické okupace se navzdory pokročilému věku opět zapojil do odbojové činnosti, 1944 byl zatčen gestapem a až do konce války vězněn.  Zemřel v jedenaosmdesáti letech; jako prvnímu mu byl uspořádán státní pohřeb z Národního divadla. Urna s jeho popelem byla uložena do rodinného hrobu v Chudenicích až 1955, po smrti druhé manželky.Zapojil se do příprav povstání v roce 1944, v rámci Přípravného revolučního národního výboru. Úzce spolupracoval i s třetí garniturou Obrany národa v čele s generálem Zdeňkem Novákem. V červenci 1944 byl zatčen a vězněn do konce války.

Zdroje: AVOS,https://encyklopedie.praha2.cz/osobnost/2315-jaroslav-kvapil