Max Rausch

Z Valašský odbojový spolek
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

*14. října 1898 Georgenthal, Gotha - †1. března 1947 Brno - poprava

Německý nacista, příslušník SS. Velitel bezpečnostní policie - KdS - na Moravě.

Narodil se Ernstu Rauschovi a Georgině Rauschové (rozené Pruschildové). Maxův otec, Ernst Rausch pracoval na dráze jako železniční zmocněnec  Od roku 1904 do roku 1908 navštěvoval obecnou školu v Georgenthalu a kvůli absenci navazující školy v obci musel mladý Max mezi léty 1908 a 1913 chodit do reálné školy v nedalekém městečku Ohrdruf v Durynsku.  

Od jara roku 1913 začal chodit do hudební školy v Ilmenau v Durynsku , ovšem školu musel kvůli vypuknutí první světové války přerušit. Vypukla první světová válka. V srpnu 1914 školský personál poslali po mobilizaci na frontu. Rausch se přihlásil do armády.

Od 30. května 1915 bojoval v pluku jízdních myslivců č. 6 (Jager-Regiment zu PfeldNr. 6)71 na ruské frontě . Patrně v důsledku zranění došlo 10. listopadu 1915 k jeho přeřazení k dragounskému pluku č. 14   Kromě Ruska, bojoval také v Rumunsku a Francii. Dále také prošel 2. hornorýnským pěším plukem č. 99 (2. Oberrheinisches Infanterie-Regiment Nr. 99) a 4. lotrinským pěším plukem č. 136

Během celé první světové války byl třikrát zraněn - a to průstřelem bérce a odraženou střelou do ruky a břicha, za což  si vysloužil během své služby odznak za zranění, 3. třídy  Konec války jej zastihl ve Francii, a to již jako zkušeného a vyznamenaného poddůstojníka v hodnosti Vizefeldwebel u pěšího pluku č. 136.

Během první světové války získal několik vyznamenání, kupříkladu železný kříž 1. třídy a 2. třídy , či další zemská vyznamenání.

Z armády byl propuštěn počátkem ledna 1919. Jednadvacetiletý válečný veterán, vyznamenaný hrdina první světové války, Max Rausch se podle svých slov ocitl doslova před úplnou prázdnotou, uprostřed existenční tísně a v problematické společenské situaci, způsobené následky prohrané války. Proto se navrátil domů do rodného Durynska, kde necelý rok přechodně pracoval v zemědělství v obci Schwabhausen na půl cesty mezi Gothou a jeho rodnou vsí.

1. listopadu 1919 se jednadvacetiletý Max Rausch stal policejním úředníkem. Začal pracovat jako strážník u policejní správy v Gotě . 1. dubna 1920 složil zkoušky, aby se následně přidal ke kriminální policii v Gotě , zároveň svým přeřazením Rausch získal hodnost kriminálního strážmistr. O necelý rok později, 12. února 1921, se Max Rausch oženil s dvacetiletou Helenou Seifarthovou. Brzy na to, 27. prosince 1921 se manželům Rauschovým v Gotě narodila dcera Ingeborg.

Během roku 1923 ve městě Výmaru vznikl nový policejní úřad v rámci Durynské zemské kriminální policie - Zemský úřad kriminální policie ve Výmaru (Landeskriminalpolizeiamt in Weimar), ke kterému byl 1. prosince 1923 Rausch přeřazen.  A již v říjnu 1924 se na nové pozici dočkal povýšení do hodnosti kriminálního tajemníka (Kriminalsekretár).

Jeho pracovní činnosti nesestávaly jen z vyšetřování vražd, ale také v práci v zemské pátrací službě, či v politickém oddělení, kde jako kriminalista musel mít zajisté přehled o činnostech politických skupin. Lze předpokládat, že z tohoto důvodu byl dobře obeznámen s místní polickou situací, včetně znalosti vedení jednotlivých stran a hnutí. V neposlední řadě sloužil v centrále proti zahraniční a obchodní špionáži. Dle svých slov mu i přes nedokončené vzdělání byla přislíbena dráha kriminálního komisaře (Kriminalkomissar), a proto si začal doplňovat své všeobecné vzdělání, jak po stránce samostudia, tak chodil i na soukromé vyučování.

V letech 1925-26 začal koketovat s NSDAP – zřejmě na něj mělo vliv seznámení Patrně se v tomto   s vrstevníkem, členem NSDAP, gothajským právníkem, pomocným soudcem na Zemském soudu Výmar (Hilfsrichter am Landgerich Weimar) dr. Walthrem jenž v budoucnu hrál velkou roli v jeho kariéře.


Archiv bezpečnostních složek - fond 325 - 136- 3, Diplomová práce o Maxi Rauschovi - Martin Petr Tlustoš