Obrana národa: Porovnání verzí

Z Valašský odbojový spolek
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
 
(Není zobrazeno 15 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
Nekomunistická odbojová organizace, která působila na území protektorátu. Vytvářet se začala ve 2. polovině března 1939 a dobudována byla v letních měsících téhož roku. Jádrem jejího politického programu bylo osvoboze­ní Československa od nacistických okupan­tů za pomoci západních velmocí a jeho obnova na buržoazně demokratickém zá­kladě a v předmnichovských hranicích.
+
Obrana národa, byla největší nekomunistickou, převážně vojenskou odbojovou organizací, zasahující nejen území protektorátu Čechy a Morava. Jejím úkolem, bylo zřídit a vést odbojové  hnutí proti nacismu.
  
−
Zakladatelem ON byla část generality a vyšších důstojníků bývalé čs. armády. Podnět k jejímu založení vzešel od tzv. Rady starších (tvořené generály [[Josef Bílý|J. Bílým]], S. Vojcechovským, [[Alois Eliáš|A. Eliášem]] a [[Hugo Vojta|H. Vojtou)]] a z porad uskutečněných po 20. březnu 1939 mezi generály J. Bílým. S. Vojcechovským a [[Sergej Ingr|S. Ingrem]]. V čele ON bylo ústřední velení se štábem a podřízená zemská velitelství. Zprvu byla vytvořena zemská velitelství pouze pro Čechy a Moravu, později bylo zřízeno i samostat­né velitelství Velká Praha'. Zemská velitel­ství vytvořila nižší řídící složky — krajská velitelství, ta pak okresní velitelství, jež organizovala místní jednotky. Struktura vycházela ze správního územního rozdělení z let 1938—1939. Velitelem ON byl arm. gen. J. Bílý a zástupcem [[Bedřich Neumann|gen. B. Neumann]]. (Po zatčení gen. J. Bílého se stal velitelem [[Bedřich Homola|gen. B. Homola]]). Náčelníkem štábu byl [[Čeněk Kudláček|plk. gšt. Č. Kudláček]], jeho zástupcem [[Václav Kropáček|pplk. gšt. V. Kropáček]]. Štáb se členil na oddělení organizační, řízené [[František Coufal|pplk. gšt. F. Coufalem]] a [[Bohumír Černohorský|mjr. gšt. B. Černohorským]], zpravodajské, v čele s [[Jaroslav Hájíček|mjr. gšt. J. Hájíčkem]], finanční, řízené [[Viktor Spěváček|gen. V. Spěváčkem]] a mjr. F. Raškou, a zásobovací, vedené [[Bruno Sklenovský|plk. gšt. B. Sklenovským]]. Postupně přibývala i oddělení další —jako vnitřního radiospojení v čele s [[Štěpán Adler|plk. gšt. Š. Adlerem]]. Existoval i odbor pro odchod vojáků a pronásledovaných odbojových pracovníků do zahraničí - na tom se zpočátku podílel [[Jaroslav Vedral|plk.Jaroslav Vedral]]. V čele zemského velitelství v Čechách stál v době jeho vytvoření gen. H.Vojta (od září 1939 [[Josef Kohoutek|plk. gšt. J. Kohoutek]]), na Moravě gen. S. Ingr (od července 1939 gen. [[Bohuslav Všetička|B. Všetička]] a od začátku léta 1940 [[Josef Ejem|pplk. J. Ejem)]] a zemského velitelství v Praze gen. B. Homola. Zvláštní pozornost byla věnována přípravě ozbroje­ného vystoupení v závěru nacistické okupa­ce. Vedoucí činitelé ON věřili v brzké propuknutí války a vítězství západních velmocí. V takovém případě a za předpo­kládaného podpůrného zásahu ze zahraničí měla vystoupit proti nacistickým okupan­tům v českých zemích z ilegality podzemní armáda budovaná ON. Měla též zabezpečit obnovu politickomocenského systému předmnichovské republiky prostřednictvím přechodné vojensko-prezidentské diktatu­ry, která se měla ustavit bezprostředně po porážce nacistů. Členskou základnu (podle hlášení krajských velitelství z června 1939 se údajně počítalo s 90 000 osobami a dalšími 200 rámcovými prapory připravenými v pohotovosti) tvořili především vojáci a důstojníci bývalé čs. armády, příslušníci Stráže obrany státu a členové polovojenských organizací jako Národní střelecké gardy, Svazu brannosti. Významnou složku v ní tvořili členové Československé obce sokolské, rovněž členové dalších tělový­chovných jednot, legionáři a mnozí státní zaměstnanci, především pošt, telekomuni­kací a železnic. Nenávist proti okupantům a snaha podílet se na boji s nimi přispěla rovněž k tomu, že se do ON zapojilo i značné množství lidí z řad řemeslníků, obchodníků, učitelů a dělníků. Odbojová činnost řízená ON se zaměřovala především na shromažďování zbraní, střeliva a výbušnin, opatřování finančních prostředků pro ilegální práci a pro pomoc rodinám perzekvovaných, na sledování osob, o nichž bylo známo, že spolupracují s nacistickými okupanty, na přípravu a provádění sabotáží, na protinacistickou agitaci (rozšiřování letáků, ilegálních časo­pisů jako Republiky československé či -V boj). Velmi intenzívní bylo též organi­zování ilegálních odchodů důstojníků a vojáků bývalé čs. armády do zahraničí (- Přechody hranic ilegální) a zvláště zpra­vodajská činnost. U jednotlivých velitelství ON byly ustavovány tajné zpravodajské orgány, k získávání informací byly budo­vány speciální pětičlenné buňky. Údaje byly shromažďovány v ústředí a předávány buď kurýrní cestou, či prostřednictvím rádio­vého spojení (-»Spojení odboje domácího se zahraničním) představitelům čs. politické a vojenské emigrace na Západě. ON spolupracovala s dalšími nekomunistickými odbojovými organizacemi, určité kontakty především na úrovni nižších orgánů existo­valy též mezi ní a ilegální KSČ. Nedostatek konspirace mezi jednotlivými složkami ON a budování ilegální organizace podle tra­dičního vojenského schématu umožnily však gestapu brzké rozbití první garnitury.  
+
Podnět k založení ON, vzešel z aktivit tzv. Rady starších, tvořené generály Josefem Bílým, Sergejem Vojcechovským<ref>Generál Sergej Vojcechovský, se  od budování ON dobrovolně odpojil, kvůli svým protisovětkým postojům, jelikož ON úzce spolupracovala se zpravodajskými službami SSSR, navíc  byl stále sledován gestapem</ref> a Aloisem Eliášem. Dalším důležitým prvkem vzniku ON, bylo budování četných důstojnických skupin, spotánně vytvořených tzv.zdola, následně sloučených do tělesa podzemní armády.  
  
−
Druhá garnitura
 
  
−
Nejprve se vůdci druhé iterace ON snažili obnovit ji jako podzemní armádu, ale když se ukázalo, že válka bude trvat déle, než se očekávalo, opustili myšlenku mít velkou, pevně strukturovanou organizaci. Místo toho byla tato druhá iterace skupiny ve své organizaci více rozptýlená. Do čela organizace se postavil generál Bedřich Homola.  
+
Ke vzniku a stabilizaci ON, výrazně přispělo Ministerstvo národní obrany v likvidaci, zejména jeho  rozmisťovací komise, která systematicky dosazovala spolehlivé důstojníky,  na místa využitelná k práci v odboji.<ref>Velké dějiny  zemí Koruny české - ISBN: 978-80-7432-033-0.</ref> Organizační struktura ON, byla budována podle územního uspořádání země z doby před okupací, v kombinaci s organizačními základy československé armády. Členská základna byla kromě vojáků, tvořena příslušníky tělovýchovných a branných spolků.<ref>Sokol, Orel, DTJ, Branný svaz čs.motoristů, Svaz záložníků, Národní střelecká garda aj.</ref>
  
−
Třetí garnitura
+
V odstoupeném pohraničí, se odbojové formace, vytvářely již od podzimu 1938, kdy existovalo propojení, s příhraničními vojenskými posádkami v okleštěné Druhé republice. Na území tzv. protektorátu a na Slovensku,  se Obrana národa začala konstituovat ve druhé polovině března 1939 a dobudována byla v letních měsících téhož roku.<ref>Štramberk, Kopřivnice, Opava, viz. např.ABS - 325- 152-17</ref>
  
−
Ještě před zatčením generál Homola vydal rozkaz generálu Novákovi, aby utlumil činnost a nenavazoval žádné další kontakty. Činnost se více aktivizovala až na sklonku roku 1943.
+
Za vlastní zakládací akt, se považuje schůzka z 22. nebo 23. března 1939, kdy se v bytě generála Bílého v Miklandské ulici č.4 , sešel generál Bílý, s generály  Sergejem Ingrem a Vojcechovským<ref>ABS - 325 - 156-13, ČERNÝ, Vladimír. Zemské velitelství odbojové organizace Obrana národa na Moravě v letech 1939 a 1940. In Aleš Binar a kol. Ozbrojené síly a československý stát. 1. vyd. Brno: Univerzita obrany, 2020. s. 81-110. Vojenská historie, svazek 1. <nowiki>ISBN 978-80-7582-353-3</nowiki>.</ref>. Na místě se dohodli na základních rysech a směřování vznikající organizace.
  
 +
'''Primární úkoly byly vytýčeny následovně:'''
  
−
Tehdy se zbylé skupiny, například [[Obrana národa Vsetín|ON Vsetín]]  zaktivizovat svou činnost a dosáhnout obnovy kompaktnější organizace což se podařilo až v roce 1943, ale v létě 1944 bylo velení opět rozbito, když připravovalo povstání. V r. 1940 se stala ON součástí - [[ÚVOD|Ústředního vedení odboje do­mácího]], po zmíněných úderech nacistů však nedosáhla již svého významu z r. 1939.
+
Podchytit všechny spolehlivé osoby, připravené zúčastnit se odporu.
−
[[Soubor:IMG FULL (2).jpeg|náhled|http://www.digitalniknihovna.cz/dsmo/view/uuid:a6f6b613-f137-4ea1-8e43-d328fbb1db45?article=uuid:514e772d-cef0-412d-bcb5-31ad8014ca58]]
 
  
 +
Organizovat propagandu, zpravodajství, sabotáže, provádět místní akce proti Němcům.
  
−
Zdroj: Český antifašismus a odboj, AVOS, Historie a vojenství,ABS
+
Připravit vybudování vojenské jednotky, která by reprezentovala Československo za hranicemi.
 +
 
 +
Jako konečný cíl ON, byla určena příprava povstání ve vhodný okamžik.
 +
 
 +
Hlavní pozornost byla věnována,  přípravě ozbroje­ného vystoupení proti okupantům. Vedoucí činitelé ON, věřili v brzké propuknutí války, a v takovém případě,  za předpo­kládaného podpůrného zásahu ze zahraničí, měla  proti nacistickým okupan­tům zasáhnout i Obrana národa. Měla zabezpečit obnovu politického systému předmnichovské republiky, prostřednictvím přechodné vojensko-prezidentské diktatu­ry, která se měla ustavit bezprostředně po porážce nacistů. Členskou základnu (podle hlášení krajských velitelství z června 1939 ) tvořilo 90 000 mužů ve 200 rámcových praporech.
 +
 
 +
Velmi intenzívní bylo též organi­zování ilegálních odchodů důstojníků a vojáků bývalé čs. armády do exilu.  Další důležitou aktivitou, bylo získávání zpravodajských informací. U jednotlivých velitelství, byly zřízovány zpravodajské orgány, k získávání informací, které byly zasílány do ústředí, buď kurýrní nebo radiotelegrafickou cestou. Z ústředí se získaný materiál vyhodnocoval a důležité zprávy, byly odesílány do zahraničí.
 +
 
 +
'''Struktura velení'''
 +
 
 +
V čele ON, bylo ústřední velení s hlavním štábem a jim byla podřízená zemská velitelství ZVV. Zprvu byla vytvořena zemská velitelství pouze pro Čechy a Moravu, později bylo zřízeno i samostat­né velitelství Velká Praha. V rámci Zemských velitelství, se konstituovala  krajská velitelství KVV, odpovídající vyšší vojenské jednotce.(divizi).  V Čechách bylo sedm krajských velitelství, na Moravě pět. Krajská vojenská velitelství se dělila na několik Okresních vojenských velitelství(pluky, prapory) a ty byly rozděleny na okrsky a místní oddíly(roty, čety,družstva).
 +
 
 +
Velitelem ON byl nejprve generál  [[Sergej Ingr]], který však záhy odešel do exilu a na jeho místo nastoupil armádní generál Josef Bílý, jehož zástupcem byl generál Bedřich Neumann. Náčelníkem štábu byl plk. Čeněk  Kudláček, jeho zástupcem pplk.Václav Kropáček.
 +
 
 +
V čele zemského velitelství v Čechách stál v době jeho vytvoření gen. Hugo Vojta (od září 1939 plk. gšt. Josef Kohoutek), na Moravě gen. S. Ingr (od července 1939 gen. [[Bohuslav Všetička]] a od začátku léta 1940 pplk. Josef Ejem). V čele Zemského vojenského velitelství Praha byl gen. Bedřich Homola.
 +
 
 +
 
 +
==== Hlavní štáb ====
 +
Náčelník štábu ústředního velení: plk. Čeněk Kudláček
 +
 
 +
Zástupce Náčelníka ústředního velení: pplk. Václav Kropáček
 +
 
 +
I. oddělení (''organizační''): pplk. František Coufal, mjr. Bohumír Černohorský
 +
 
 +
II. oddělení (''zpravodajské''): mjr. Jaroslav Hájíček, plk. Jaroslav Vedral
 +
 
 +
V rámci II. oddělení byly zpočátku tyto podsekce, z nichž některé se časem osamostantily:
 +
 
 +
* skupina sběru zpráv
 +
* skupina radiospojení - plk. Štěpán Adler
 +
* skupina pro přechody do zahraničí (tzv. ''exportní'')
 +
* skupina pro propagandu
 +
* skupina pro sabotáže (tzv. ''cukráři'')- gen. Jaroslav Čihák, pplk. Josef Mašín
 +
 
 +
III. oddělení (''finanční''): gen. Viktor Spěváček, mjr. František Raška
 +
 
 +
IV. oddělení (''materiální a zásobovací''): plk. Bruno Sklenovský
 +
 
 +
V. oddělení (''operační''): plk. Josef Pták
 +
 
 +
Skupina pro vnitřní radiospojení a zvláštní komise: pplk. Kropáček, pplk. Coufal, mjr. Černohorský
 +
 
 +
V létě 1939 vznikl i politický program , který sloužil i při navazování styků s civilními skupinami mimo rámec Obrany národa.
 +
 
 +
1.      Akce domácí a zahraniční tvoří jeden celek, přičemž akce domácí je hlavní, akce zahraniční ji podporuje, má úplnou volbu cesta a prostředků, nesmí však v zásadních věcech trvale zavázat národ doma.
 +
 
 +
2.      Provedení převratu, zajištění území a udržení pořádku do svobodného rozhodnutí lidu, je  akcí vojenskou. Hlavním velitelem vojenských sil a vojenské akce je generál Ingr, nebo jeho zástupce. Ten také povede správu země do příchodu Dr.Beneše nebo do ustavení řádné vlády.
 +
 
 +
3.      Cílem není jen obnovení ČSR  předmnichovské nýbrž republiky sice demokratické v duchu Masarykově, ale zbavené všech vad, nedostatků a chyb, které se ukázaly před válkou a hlavně v době krize.
 +
 
 +
4.      Přírodní  bohatství/doly, zřídla atp/ a klíčový těžký průmysl budou zestátněny, bude provedena revize pozemkové reformy.
 +
 
 +
5.      Německé státní občanství, udělené Hitlerem našim Němcům bude jim ponecháno a budou proto posuzováni jako občané nepřátelského státu. Jen aktivní účastníci boje proti Hitlerovi, budou moci žádat o udělení čs. státního občanství.
 +
 
 +
6.      Veškerý majetek německých příslušníků bude zkonfiskován jako první splátka náhrady za způsobené škody.
 +
 
 +
7.      Počet politických stran bude omezen. Postavení a funkce politických stran budou upraveny tak, aby byla umožněna lepší demokratizace veřejného života, větší vliv občanstva na vedení státu, zamezena politická korupce a omezena moc sekretariátů politických stran.
 +
 
 +
8.      Předmnichovští vůdcové politických stran kompromitovaní Mnichovem nebudou postaveni na vedoucí místa ani v odboji, ani po válce.
 +
 
 +
----
 +
 
 +
 
 +
 
 +
'''ZVV Morava'''
 +
 
 +
Bohuslav Všetička
 +
 
 +
Na  Moravě vedl zemské velitelství brig. generál Bohuslav Všetička a náčelníkem štábu stal se plk. gšt. Ladislav Kotík . Ve štábu ZVV pracovalo ještě 8 aktivních a 8 záložních důstojníků a 16 dalších civilních osob.
 +
 
 +
Politická sekce štábu, dr. Jan Uher, dr.Vladimír Groh, dr. Josef Hrubý, Ferdinand Richter a dr. Josef Kudela, navázala současně spojení s Politickým ústředím v Praze, vedené dr. Přemyslem Šámalem, Prokopem Drtinou a j. Skoro všichni členové tohoto štábu bylí popraveni neb zemřeli v koncentrácích. — K práci byli získáni spolupracovnici ze všech bývalých politických stran, sdružených v Národním souručenství; uskutečněna i úzká spolupráce s činovníky ilegální strany komunistické, kteří zde měli větší smysl pro soustředěni všech odbojových skupin, než komunisté v Čechách. Do hnutí začleněny odborové organisace (hlavně pošťáků a železničářů), dělnictvo velkých továren a podniků, tělocvičné jednoty Sokol, Orel i DTJ (zde se uplatnil již z doby prvého převratu známý organizátor dobrovolnických oddílů major v z. Sylvestr Voda), legionáři, dobrovolci 1918-19, hasiči.<ref>Jaroslav Ryšavý - Hlas revoluce 1946</ref>
 +
 
 +
 
 +
'''ON na jihovýchodní Moravě'''
 +
 
 +
V našem regionu vznikla řada aktivních středisek odboje ve Zlíně, Val. Kloboukách, Vizovicích, Vsetíně, Val. Meziříčí, Rožnově p. Radhoštěm a mnoha dalších místech.
 +
 
 +
Zlínská část ON,  vznikla krátce po okupaci Čech a Moravy, německou Třetí říší.  Na konci března,  se sešli zástupce Civilní protiletecké obrany npor.v.z František Bendl, bývalý velitel Branné brigády města Zlína, velitel městské policie JUC. mjr. Jaroslav Durdík, škpt. v.z Antonín Kvasnička ředitel městských úřadú a velitel Národní střelecké gardy 99, a  také npor.v.z Vlastimil Filip – vrchchní tajemník městského úřadu a správce městských vodáren.(uváděna i hodnost kpt.)
 +
 
 +
Pro spolupráci získali stavitele Aloise Gebauera, který měl velmi dobré kontakty s firmou Baťa – stavebním oddělením. Dalšími zakladateli zlínské ON byli ing. Arch. Miroslav Lorenc a osobní tajemník  starosty Dominika Čipery, Josef Spáčil.  Ze zlínské ON se vytvořila i vizovická větev prostřednictvím  ing. Emila Ženatého a stavitele Rostislava Fojtíka. Švagrem ing. Ženatého,  byl pplk. Gustav Dufka, zástupce velitele KVV Uh. Hradiště plk. Vladimíra Štěrby. Právě pod KVV Uh. Hraniště spadalo Okresní velitelství ON ve Zlíně. Ve zlínském okrese vznikly do konce června 1939, tři rámcové prapory.
 +
 
 +
Ve Vsetínském okrese se Obrana  národa vytvořila též  krátce po 15. březnu 1939. Ovšem výraznou aktivitu na zachování státnosti, vyvíjeli zdejší vlastenci již od května 1938 a během X. všesokolského sletu. Hlavní postavou byl Josef Sousedík, který ve svých projevech stvrzoval přísahu republice za Valašský lid. Obrana národa se ve Vsetíně konstituovala ze tří skupin - ze sociálně demokratické, komunistické a vojenské. Sociálně demokratickou zastupovali František Hrňa, František Suldovský a Alois Šimurda, komunistickou Julius Donáth a Bohumi(Bohuslav?) Klícha. Vojenskou složku a zároveň velitelskou pozici v nově vzniklé ON, reprezentoval řídící učitel, legionář a kapitán v.z Vladimír Drápala.   Nejprve byla  ON Vsetín podřízena KVV Moravská Ostrava v čele s plk.Edmundem Klimkem, ale pravděpodobně vhodnější personální, administrativní a logistické vazby, vedly v srpnu k přenosu kompetencí ke KVV Uh. Hradiště plukovníka Vladimíra Štěrby.  V květnu a červnu byla díky MUC. Karlu Esteřákovi a Vl.Drápalovi, rozvinuta spolupráce se ZVV v Brně. Spojovacím článkem, ke škpt. Čestmíru Jelínkovi do štábu ZVV ON Morava, byl pplk. Gustav Dufka.
 +
 
 +
První schůzky probíhaly v hospodě „U Sušilů“ na Ohradě, později i v „Americe – U Šťastných“ v Rokytnici.  Na druhém jmenovaném místě proběhla v srpnu větší schůze zástupců ON Vsetín, Zlín a Uherské Hradiště, kde byly vytýčeny hlavní cíle – příprava podzemní armády a rozhodlo se i o výše zmíněném podřízení ON Vsetín pod KVV Uh.Hradiště.
 +
 
 +
Vizovickou skupinu, jejíž jádro tvořili  členové Sokola, vedl ing. Jan Němec kapitán v záloze - učitel ovocnářské školy a jeho zástupcem byl Rostislav Fojtík, stavební technik, který byl rovněž spojkou k ON Zlín.
 +
 
 +
Valašské Meziříčí
 +
 
 +
Rožnov
 +
 
 +
# Generál Sergej Vojcechovský, se  od budování ON dobrovolně odpojil, kvůli svým protisovětkým postojům, jelikož ON úzce spolupracovala se zpravodajskými službami SSSR, navíc  byl stále sledován gestapem
 +
# [[Obrana národa|↑]] Velké dějiny  zemí Koruny české - ISBN: 978-80-7432-033-0.
 +
# [[Obrana národa|↑]] Sokol, Orel, DTJ, Branný svaz čs.motoristů, Svaz záložníků, Národní střelecká garda aj.
 +
# [[Obrana národa|↑]] Štramberk, Kopřivnice, Opava, viz. např.ABS - 325- 152-17
 +
# [[Obrana národa|↑]] ABS - 325 - 156-13, ČERNÝ, Vladimír. Zemské velitelství odbojové organizace Obrana národa na Moravě v letech 1939 a 1940. In Aleš Binar a kol. Ozbrojené síly a československý stát. 1. vyd. Brno: Univerzita obrany, 2020. s. 81-110. Vojenská historie, svazek 1. <nowiki>ISBN 978-80-7582-353-3</nowiki>.
 +
# Jaroslav Ryšavý - Hlas revoluce 1946
 +
 
 +
= TEXT NENÍ KOMPLETNÍ - BRZY DOJDE K NÁPRAVĚ =

Aktuální verze z 14. 1. 2023, 02:23

Obrana národa, byla největší nekomunistickou, převážně vojenskou odbojovou organizací, zasahující nejen území protektorátu Čechy a Morava. Jejím úkolem, bylo zřídit a vést odbojové  hnutí proti nacismu.

Podnět k založení ON, vzešel z aktivit tzv. Rady starších, tvořené generály Josefem Bílým, Sergejem Vojcechovským[1] a Aloisem Eliášem. Dalším důležitým prvkem vzniku ON, bylo budování četných důstojnických skupin, spotánně vytvořených tzv.zdola, následně sloučených do tělesa podzemní armády.


Ke vzniku a stabilizaci ON, výrazně přispělo Ministerstvo národní obrany v likvidaci, zejména jeho  rozmisťovací komise, která systematicky dosazovala spolehlivé důstojníky,  na místa využitelná k práci v odboji.[2] Organizační struktura ON, byla budována podle územního uspořádání země z doby před okupací, v kombinaci s organizačními základy československé armády. Členská základna byla kromě vojáků, tvořena příslušníky tělovýchovných a branných spolků.[3]

V odstoupeném pohraničí, se odbojové formace, vytvářely již od podzimu 1938, kdy existovalo propojení, s příhraničními vojenskými posádkami v okleštěné Druhé republice. Na území tzv. protektorátu a na Slovensku,  se Obrana národa začala konstituovat ve druhé polovině března 1939 a dobudována byla v letních měsících téhož roku.[4]

Za vlastní zakládací akt, se považuje schůzka z 22. nebo 23. března 1939, kdy se v bytě generála Bílého v Miklandské ulici č.4 , sešel generál Bílý, s generály  Sergejem Ingrem a Vojcechovským[5]. Na místě se dohodli na základních rysech a směřování vznikající organizace.

Primární úkoly byly vytýčeny následovně:

Podchytit všechny spolehlivé osoby, připravené zúčastnit se odporu.

Organizovat propagandu, zpravodajství, sabotáže, provádět místní akce proti Němcům.

Připravit vybudování vojenské jednotky, která by reprezentovala Československo za hranicemi.

Jako konečný cíl ON, byla určena příprava povstání ve vhodný okamžik.

Hlavní pozornost byla věnována,  přípravě ozbroje­ného vystoupení proti okupantům. Vedoucí činitelé ON, věřili v brzké propuknutí války, a v takovém případě,  za předpo­kládaného podpůrného zásahu ze zahraničí, měla  proti nacistickým okupan­tům zasáhnout i Obrana národa. Měla zabezpečit obnovu politického systému předmnichovské republiky, prostřednictvím přechodné vojensko-prezidentské diktatu­ry, která se měla ustavit bezprostředně po porážce nacistů. Členskou základnu (podle hlášení krajských velitelství z června 1939 ) tvořilo 90 000 mužů ve 200 rámcových praporech.

Velmi intenzívní bylo též organi­zování ilegálních odchodů důstojníků a vojáků bývalé čs. armády do exilu.  Další důležitou aktivitou, bylo získávání zpravodajských informací. U jednotlivých velitelství, byly zřízovány zpravodajské orgány, k získávání informací, které byly zasílány do ústředí, buď kurýrní nebo radiotelegrafickou cestou. Z ústředí se získaný materiál vyhodnocoval a důležité zprávy, byly odesílány do zahraničí.

Struktura velení

V čele ON, bylo ústřední velení s hlavním štábem a jim byla podřízená zemská velitelství ZVV. Zprvu byla vytvořena zemská velitelství pouze pro Čechy a Moravu, později bylo zřízeno i samostat­né velitelství Velká Praha. V rámci Zemských velitelství, se konstituovala  krajská velitelství KVV, odpovídající vyšší vojenské jednotce.(divizi).  V Čechách bylo sedm krajských velitelství, na Moravě pět. Krajská vojenská velitelství se dělila na několik Okresních vojenských velitelství(pluky, prapory) a ty byly rozděleny na okrsky a místní oddíly(roty, čety,družstva).

Velitelem ON byl nejprve generál  Sergej Ingr, který však záhy odešel do exilu a na jeho místo nastoupil armádní generál Josef Bílý, jehož zástupcem byl generál Bedřich Neumann. Náčelníkem štábu byl plk. Čeněk  Kudláček, jeho zástupcem pplk.Václav Kropáček.

V čele zemského velitelství v Čechách stál v době jeho vytvoření gen. Hugo Vojta (od září 1939 plk. gšt. Josef Kohoutek), na Moravě gen. S. Ingr (od července 1939 gen. Bohuslav Všetička a od začátku léta 1940 pplk. Josef Ejem). V čele Zemského vojenského velitelství Praha byl gen. Bedřich Homola.


Hlavní štáb

Náčelník štábu ústředního velení: plk. Čeněk Kudláček

Zástupce Náčelníka ústředního velení: pplk. Václav Kropáček

I. oddělení (organizační): pplk. František Coufal, mjr. Bohumír Černohorský

II. oddělení (zpravodajské): mjr. Jaroslav Hájíček, plk. Jaroslav Vedral

V rámci II. oddělení byly zpočátku tyto podsekce, z nichž některé se časem osamostantily:

  • skupina sběru zpráv
  • skupina radiospojení - plk. Štěpán Adler
  • skupina pro přechody do zahraničí (tzv. exportní)
  • skupina pro propagandu
  • skupina pro sabotáže (tzv. cukráři)- gen. Jaroslav Čihák, pplk. Josef Mašín

III. oddělení (finanční): gen. Viktor Spěváček, mjr. František Raška

IV. oddělení (materiální a zásobovací): plk. Bruno Sklenovský

V. oddělení (operační): plk. Josef Pták

Skupina pro vnitřní radiospojení a zvláštní komise: pplk. Kropáček, pplk. Coufal, mjr. Černohorský

V létě 1939 vznikl i politický program , který sloužil i při navazování styků s civilními skupinami mimo rámec Obrany národa.

1.      Akce domácí a zahraniční tvoří jeden celek, přičemž akce domácí je hlavní, akce zahraniční ji podporuje, má úplnou volbu cesta a prostředků, nesmí však v zásadních věcech trvale zavázat národ doma.

2.      Provedení převratu, zajištění území a udržení pořádku do svobodného rozhodnutí lidu, je  akcí vojenskou. Hlavním velitelem vojenských sil a vojenské akce je generál Ingr, nebo jeho zástupce. Ten také povede správu země do příchodu Dr.Beneše nebo do ustavení řádné vlády.

3.      Cílem není jen obnovení ČSR  předmnichovské nýbrž republiky sice demokratické v duchu Masarykově, ale zbavené všech vad, nedostatků a chyb, které se ukázaly před válkou a hlavně v době krize.

4.      Přírodní  bohatství/doly, zřídla atp/ a klíčový těžký průmysl budou zestátněny, bude provedena revize pozemkové reformy.

5.      Německé státní občanství, udělené Hitlerem našim Němcům bude jim ponecháno a budou proto posuzováni jako občané nepřátelského státu. Jen aktivní účastníci boje proti Hitlerovi, budou moci žádat o udělení čs. státního občanství.

6.      Veškerý majetek německých příslušníků bude zkonfiskován jako první splátka náhrady za způsobené škody.

7.      Počet politických stran bude omezen. Postavení a funkce politických stran budou upraveny tak, aby byla umožněna lepší demokratizace veřejného života, větší vliv občanstva na vedení státu, zamezena politická korupce a omezena moc sekretariátů politických stran.

8.      Předmnichovští vůdcové politických stran kompromitovaní Mnichovem nebudou postaveni na vedoucí místa ani v odboji, ani po válce.


ZVV Morava

Bohuslav Všetička

Na  Moravě vedl zemské velitelství brig. generál Bohuslav Všetička a náčelníkem štábu stal se plk. gšt. Ladislav Kotík . Ve štábu ZVV pracovalo ještě 8 aktivních a 8 záložních důstojníků a 16 dalších civilních osob.

Politická sekce štábu, dr. Jan Uher, dr.Vladimír Groh, dr. Josef Hrubý, Ferdinand Richter a dr. Josef Kudela, navázala současně spojení s Politickým ústředím v Praze, vedené dr. Přemyslem Šámalem, Prokopem Drtinou a j. Skoro všichni členové tohoto štábu bylí popraveni neb zemřeli v koncentrácích. — K práci byli získáni spolupracovnici ze všech bývalých politických stran, sdružených v Národním souručenství; uskutečněna i úzká spolupráce s činovníky ilegální strany komunistické, kteří zde měli větší smysl pro soustředěni všech odbojových skupin, než komunisté v Čechách. Do hnutí začleněny odborové organisace (hlavně pošťáků a železničářů), dělnictvo velkých továren a podniků, tělocvičné jednoty Sokol, Orel i DTJ (zde se uplatnil již z doby prvého převratu známý organizátor dobrovolnických oddílů major v z. Sylvestr Voda), legionáři, dobrovolci 1918-19, hasiči.[6]


ON na jihovýchodní Moravě

V našem regionu vznikla řada aktivních středisek odboje ve Zlíně, Val. Kloboukách, Vizovicích, Vsetíně, Val. Meziříčí, Rožnově p. Radhoštěm a mnoha dalších místech.

Zlínská část ON,  vznikla krátce po okupaci Čech a Moravy, německou Třetí říší.  Na konci března,  se sešli zástupce Civilní protiletecké obrany npor.v.z František Bendl, bývalý velitel Branné brigády města Zlína, velitel městské policie JUC. mjr. Jaroslav Durdík, škpt. v.z Antonín Kvasnička ředitel městských úřadú a velitel Národní střelecké gardy 99, a  také npor.v.z Vlastimil Filip – vrchchní tajemník městského úřadu a správce městských vodáren.(uváděna i hodnost kpt.)

Pro spolupráci získali stavitele Aloise Gebauera, který měl velmi dobré kontakty s firmou Baťa – stavebním oddělením. Dalšími zakladateli zlínské ON byli ing. Arch. Miroslav Lorenc a osobní tajemník  starosty Dominika Čipery, Josef Spáčil.  Ze zlínské ON se vytvořila i vizovická větev prostřednictvím  ing. Emila Ženatého a stavitele Rostislava Fojtíka. Švagrem ing. Ženatého,  byl pplk. Gustav Dufka, zástupce velitele KVV Uh. Hradiště plk. Vladimíra Štěrby. Právě pod KVV Uh. Hraniště spadalo Okresní velitelství ON ve Zlíně. Ve zlínském okrese vznikly do konce června 1939, tři rámcové prapory.

Ve Vsetínském okrese se Obrana  národa vytvořila též  krátce po 15. březnu 1939. Ovšem výraznou aktivitu na zachování státnosti, vyvíjeli zdejší vlastenci již od května 1938 a během X. všesokolského sletu. Hlavní postavou byl Josef Sousedík, který ve svých projevech stvrzoval přísahu republice za Valašský lid. Obrana národa se ve Vsetíně konstituovala ze tří skupin - ze sociálně demokratické, komunistické a vojenské. Sociálně demokratickou zastupovali František Hrňa, František Suldovský a Alois Šimurda, komunistickou Julius Donáth a Bohumi(Bohuslav?) Klícha. Vojenskou složku a zároveň velitelskou pozici v nově vzniklé ON, reprezentoval řídící učitel, legionář a kapitán v.z Vladimír Drápala.   Nejprve byla  ON Vsetín podřízena KVV Moravská Ostrava v čele s plk.Edmundem Klimkem, ale pravděpodobně vhodnější personální, administrativní a logistické vazby, vedly v srpnu k přenosu kompetencí ke KVV Uh. Hradiště plukovníka Vladimíra Štěrby.  V květnu a červnu byla díky MUC. Karlu Esteřákovi a Vl.Drápalovi, rozvinuta spolupráce se ZVV v Brně. Spojovacím článkem, ke škpt. Čestmíru Jelínkovi do štábu ZVV ON Morava, byl pplk. Gustav Dufka.

První schůzky probíhaly v hospodě „U Sušilů“ na Ohradě, později i v „Americe – U Šťastných“ v Rokytnici.  Na druhém jmenovaném místě proběhla v srpnu větší schůze zástupců ON Vsetín, Zlín a Uherské Hradiště, kde byly vytýčeny hlavní cíle – příprava podzemní armády a rozhodlo se i o výše zmíněném podřízení ON Vsetín pod KVV Uh.Hradiště.

Vizovickou skupinu, jejíž jádro tvořili  členové Sokola, vedl ing. Jan Němec kapitán v záloze - učitel ovocnářské školy a jeho zástupcem byl Rostislav Fojtík, stavební technik, který byl rovněž spojkou k ON Zlín.

Valašské Meziříčí

Rožnov

  1. Generál Sergej Vojcechovský, se  od budování ON dobrovolně odpojil, kvůli svým protisovětkým postojům, jelikož ON úzce spolupracovala se zpravodajskými službami SSSR, navíc  byl stále sledován gestapem
  2. ↑ Velké dějiny  zemí Koruny české - ISBN: 978-80-7432-033-0.
  3. ↑ Sokol, Orel, DTJ, Branný svaz čs.motoristů, Svaz záložníků, Národní střelecká garda aj.
  4. ↑ Štramberk, Kopřivnice, Opava, viz. např.ABS - 325- 152-17
  5. ↑ ABS - 325 - 156-13, ČERNÝ, Vladimír. Zemské velitelství odbojové organizace Obrana národa na Moravě v letech 1939 a 1940. In Aleš Binar a kol. Ozbrojené síly a československý stát. 1. vyd. Brno: Univerzita obrany, 2020. s. 81-110. Vojenská historie, svazek 1. ISBN 978-80-7582-353-3.
  6. Jaroslav Ryšavý - Hlas revoluce 1946

TEXT NENÍ KOMPLETNÍ - BRZY DOJDE K NÁPRAVĚ

  1. ↑ Generál Sergej Vojcechovský, se  od budování ON dobrovolně odpojil, kvůli svým protisovětkým postojům, jelikož ON úzce spolupracovala se zpravodajskými službami SSSR, navíc  byl stále sledován gestapem
  2. ↑ Velké dějiny  zemí Koruny české - ISBN: 978-80-7432-033-0.
  3. ↑ Sokol, Orel, DTJ, Branný svaz čs.motoristů, Svaz záložníků, Národní střelecká garda aj.
  4. ↑ Štramberk, Kopřivnice, Opava, viz. např.ABS - 325- 152-17
  5. ↑ ABS - 325 - 156-13, ČERNÝ, Vladimír. Zemské velitelství odbojové organizace Obrana národa na Moravě v letech 1939 a 1940. In Aleš Binar a kol. Ozbrojené síly a československý stát. 1. vyd. Brno: Univerzita obrany, 2020. s. 81-110. Vojenská historie, svazek 1. ISBN 978-80-7582-353-3.
  6. ↑ Jaroslav Ryšavý - Hlas revoluce 1946
Citováno z „https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?title=Obrana_národa&oldid=2617“