Vladimír Vepřek

*19. duben 1891 - ?

Československý voják a odbojář.

Pocházel z rodiny drobného živnostníka. Vystudoval matiční reálku v Olomouci a v roce 1909 maturoval. Zapsal se na pražskou techniku - odbor zeměměřičství, ale v roce 1912 musel studium přerušit, kvůli úmrtí otce. Začal vypomáhat matce s vedením hostince a staral se o rodinu sestávající ještě z dvou sester.

V říjnu 1912 nastoupil službu v R-U armádě, jako jednoroční dobrovolník. Byl veden jako politicky nespolehlivý a byla mu zabavena sokolská legitimace. Po absolvování dvouleté vojenské služby, opět pomáhal v domácnosti těžce nemocné matce a připravoval se na státnice. Ovšem jeho plány byly přerušeny vypuknutím první světové války. 2.srpna 1914 byl mobilizován a odeslán na ruskou frontu. V březnu 1915 byl zajat. Pracoval v hospodářství a ve zbrojním závodě na výrobu min, než se v červnu 1917 se přihlásil do Československých legií. Působil jako instruktor 7. střeleckého pluku na Ukrajině v Berezani. Absolvoval anabázi na východ Ruska a domů se vrátil až v roce 1920.

Mezitím mu v roce 1917 zemřela matka. Po návratu se chytal na zkoušky ze zeměměřičství, ale musel se též starat o obživu a nastoupil jako pomocný učitel v Postřelmově. Tam učil do kvěna 1922. Poté na výzvu Ministerstva národní obrany nastoupil službu u hospodářsko-správního odboru nemocnice v Brně. Po šestiměsíčním praxi složil odbornou zkoušku a 1. 6 1922 byl opět aktivován jako voják z povolání. Působil u útvarů v Šumperku, Valašském Meziříčí, Hranicích, Josefově a Hodoníně.

Po rozpuštění armády v roce 1939 byl přeřazen k min. školství a národní osvěty jako vrchní aktuárský tajemník na vyšší odborné škole strojní ve Vsetíně.