Emil Lány: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „<nowiki>*</nowiki>6. července 1879 Černilov – 5. května 1945 Praha Byl český šlechtic a jeden z nejvýznamnějších právníků první republiky.…“) Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <nowiki>*</nowiki>6. července 1879 Černilov – | + | <nowiki>*</nowiki>6. července 1879 Černilov – †5. května 1945 Praha |
| − | |||
| − | |||
| + | Byl český šlechtic a jeden z nejvýznamnějších právníků první republiky. Zapojil se do obou odbojů. Člen zednářské lóže. | ||
Pocházel z české černilovské větve původem uherského rodů Lányiů. Vystudoval práva na Karlově univerzitě. Od roku 1920 působil na ministerstvu spravedlnosti ČSR a od roku 1926 rovněž na právnické fakultě Karlovy univerzity. | Pocházel z české černilovské větve původem uherského rodů Lányiů. Vystudoval práva na Karlově univerzitě. Od roku 1920 působil na ministerstvu spravedlnosti ČSR a od roku 1926 rovněž na právnické fakultě Karlovy univerzity. | ||
| − | V roce 1928 byl jmenován delegátem československé vlády v Mezinárodní komisi trestní a vězeňské a roku 1937 byl jmenován prezidentem Vrchního zemského soudu ČSR v Praze. | + | V roce 1928 byl jmenován delegátem československé vlády v Mezinárodní komisi trestní a vězeňské a roku 1937 byl jmenován prezidentem Vrchního zemského soudu ČSR v Praze. |
| − | |||
| − | |||
V letech 1932–1937 byl členem Synodní rady Českobratrské církve evangelické. Také se věnoval studiu historie: zajímal se o specifické výpovědní prameny městských hrdelních soudů, o tzv. smolné knihy. Zpracoval edice Knih černých jinak smolných z měst Bystrého, Dobrušky, Solnice a Smidar ze 16.–18. století. | V letech 1932–1937 byl členem Synodní rady Českobratrské církve evangelické. Také se věnoval studiu historie: zajímal se o specifické výpovědní prameny městských hrdelních soudů, o tzv. smolné knihy. Zpracoval edice Knih černých jinak smolných z měst Bystrého, Dobrušky, Solnice a Smidar ze 16.–18. století. | ||
| + | Za druhé světové války působil v odboji, byl ve styku s československou exilovou vládou v Londýně a spoluzakladatelem (spolu s bývalým ministrem zahraničí [[Kamil Krofta|Kamilem Kroftou]] a básníkem [[Jaroslav Kvapil|Jaroslavem Kvapilem]]) odbojové organizace [[Přípravný revoluční národní výbor|PRNV]]. Spolupracoval také s domácí ilegální bojovou skupinou československého důstojnictva Obrana národa, zejména s garniturou generála [[Zdeněk Novák|Zdeňka Nováka]]. Byl odhalen, 24. června 1944 zatčen gestapem a umístěn do vazby na Pankráci. Začátkem Pražského povstání měl být převezen do zámečku na Jenerálce, kde byli internování další představitelé odboje. Zahynul v průběhu útoku německých letadel na Soudní náměstí. | ||
| − | + | Zdroje: Internet, Archiv bezpečnostních složek | |
Aktuální verze z 2. 1. 2022, 14:30
*6. července 1879 Černilov – †5. května 1945 Praha
Byl český šlechtic a jeden z nejvýznamnějších právníků první republiky. Zapojil se do obou odbojů. Člen zednářské lóže.
Pocházel z české černilovské větve původem uherského rodů Lányiů. Vystudoval práva na Karlově univerzitě. Od roku 1920 působil na ministerstvu spravedlnosti ČSR a od roku 1926 rovněž na právnické fakultě Karlovy univerzity.
V roce 1928 byl jmenován delegátem československé vlády v Mezinárodní komisi trestní a vězeňské a roku 1937 byl jmenován prezidentem Vrchního zemského soudu ČSR v Praze. V letech 1932–1937 byl členem Synodní rady Českobratrské církve evangelické. Také se věnoval studiu historie: zajímal se o specifické výpovědní prameny městských hrdelních soudů, o tzv. smolné knihy. Zpracoval edice Knih černých jinak smolných z měst Bystrého, Dobrušky, Solnice a Smidar ze 16.–18. století.
Za druhé světové války působil v odboji, byl ve styku s československou exilovou vládou v Londýně a spoluzakladatelem (spolu s bývalým ministrem zahraničí Kamilem Kroftou a básníkem Jaroslavem Kvapilem) odbojové organizace PRNV. Spolupracoval také s domácí ilegální bojovou skupinou československého důstojnictva Obrana národa, zejména s garniturou generála Zdeňka Nováka. Byl odhalen, 24. června 1944 zatčen gestapem a umístěn do vazby na Pankráci. Začátkem Pražského povstání měl být převezen do zámečku na Jenerálce, kde byli internování další představitelé odboje. Zahynul v průběhu útoku německých letadel na Soudní náměstí.
Zdroje: Internet, Archiv bezpečnostních složek