Alois Petráš: Porovnání verzí

Z Valašský odbojový spolek
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
 
<nowiki>*</nowiki>6.listopad 1888, Zářičí okr. Kroměříž - ?
 
<nowiki>*</nowiki>6.listopad 1888, Zářičí okr. Kroměříž - ?
  
Československý voják a odbojář. Ihned po příchodu okupantů a demobilizaci se zapojil do formování odboje. Byl ve spojení s plk. Čeňkem Hajdou (Malenovice), Skokánkem aj. Mimo to měl vazby na další, menší odbojové  organizace v Kokorách (Habáň) a Hněvotíně(škpt. Krobot). Později v roce 1939 byl osloven pplk. Františkem Martinákem - Pichlerem aby omezil svoji vlastní iniciativu a působil pouze jako člen ON což akceptoval. Nejprve byl jmenován důstojníkem pro přejímku dopravních prostředků pro případ mobilizace - povstání a později dostal na starost velení praporu. Obětavě pomáhal rodinám perzekuovaných a pomáhal udržovat optimismus a národní hrdost. Po první vlně zatýkání, ztratil kontakt s velením Obrany národa, ale přesto pokračoval ve svých odbojových aktivitách v okolí Olomouce. V Doloplazích se angažoval v organizaci jistého Miloše Šnajdra - řídícího učitele. Jelikož se mu nepodařilo navázat ztracené spojení, založil partyzánskou jednotku, které velel.  V srpnu 1944 se jeho skupině podařilo několik útoků na železnice a sloupy el. vedení. Nacisté na zvýšenou aktivitu reagovali na počátku srpna, kdy 11. 8 1944 zřídili Sonderkampfgruppe Schill, které před svým převelením na Slovensko, působilo právě v regionu, kde působil oddíl majora Petráše. Po válce mu bylo uznáno působení od 1. října 1943 do konce války s tím, že od září 1944 byl československým politickým vězněm. V únoru 1947 byl povýšen na podplukovníka.
+
Československý voják, legionář a odbojář. V první světové válce se připojil k čs. legiím, kde sloužil v 6. střeleckém pluku. Ihned po příchodu okupantů a demobilizaci se zapojil do formování odboje. Byl ve spojení s pplk. [[Metoděj Šimek|Metodějem Šimkem]], plk. Čeňkem Hajdou (Malenovice),škpt. Janem Skokánkem aj. Mimo to měl vazby na další, menší odbojové  organizace v Kokorách (Habáň) a Hněvotíně(škpt. Krobot). Později v roce 1939 byl osloven pplk. Františkem Martinákem - Pichlerem aby omezil svoji vlastní iniciativu a působil pouze jako člen ON což akceptoval. Nejprve byl jmenován důstojníkem pro přejímku dopravních prostředků pro případ mobilizace - povstání a později dostal na starost velení praporu. Obětavě pomáhal rodinám perzekuovaných a pomáhal udržovat optimismus a bojového ducha. Po první vlně zatýkání, ztratil kontakt s velením Obrany národa, ale přesto pokračoval ve svých odbojových aktivitách v okolí Olomouce. V Doloplazích se angažoval v organizaci jistého Miloše Šnajdra - řídícího učitele. Jelikož se mu nepodařilo navázat ztracené spojení, založil partyzánskou jednotku, které velel.  V srpnu 1944 se jeho skupině podařilo několik útoků na železnice a sloupy el. vedení. Nacisté na zvýšenou aktivitu reagovali na počátku srpna, kdy 11. 8 1944 zřídili Sonderkampfgruppe Schill, které před svým převelením na Slovensko, působilo právě v regionu, kde působil oddíl majora Petráše.  8. září 1944 byl zajat v Doloplazích. Po válce mu bylo uznáno působení od 1. října 1943 do konce války s tím, že od 8. září 1944 byl československým politickým vězněm. V únoru 1947 byl povýšen na podplukovníka. Období působení v Obraně národa mu komise v šedesátých letech neuznala. Informace o pplk. Petrášovi jsou velmi kusé a o jeho mládí nevíme téměř nic. Přivítáme jakékoli informace.

Aktuální verze z 13. 8. 2023, 19:29

*6.listopad 1888, Zářičí okr. Kroměříž - ?

Československý voják, legionář a odbojář. V první světové válce se připojil k čs. legiím, kde sloužil v 6. střeleckém pluku. Ihned po příchodu okupantů a demobilizaci se zapojil do formování odboje. Byl ve spojení s pplk. Metodějem Šimkem, plk. Čeňkem Hajdou (Malenovice),škpt. Janem Skokánkem aj. Mimo to měl vazby na další, menší odbojové organizace v Kokorách (Habáň) a Hněvotíně(škpt. Krobot). Později v roce 1939 byl osloven pplk. Františkem Martinákem - Pichlerem aby omezil svoji vlastní iniciativu a působil pouze jako člen ON což akceptoval. Nejprve byl jmenován důstojníkem pro přejímku dopravních prostředků pro případ mobilizace - povstání a později dostal na starost velení praporu. Obětavě pomáhal rodinám perzekuovaných a pomáhal udržovat optimismus a bojového ducha. Po první vlně zatýkání, ztratil kontakt s velením Obrany národa, ale přesto pokračoval ve svých odbojových aktivitách v okolí Olomouce. V Doloplazích se angažoval v organizaci jistého Miloše Šnajdra - řídícího učitele. Jelikož se mu nepodařilo navázat ztracené spojení, založil partyzánskou jednotku, které velel. V srpnu 1944 se jeho skupině podařilo několik útoků na železnice a sloupy el. vedení. Nacisté na zvýšenou aktivitu reagovali na počátku srpna, kdy 11. 8 1944 zřídili Sonderkampfgruppe Schill, které před svým převelením na Slovensko, působilo právě v regionu, kde působil oddíl majora Petráše. 8. září 1944 byl zajat v Doloplazích. Po válce mu bylo uznáno působení od 1. října 1943 do konce války s tím, že od 8. září 1944 byl československým politickým vězněm. V únoru 1947 byl povýšen na podplukovníka. Období působení v Obraně národa mu komise v šedesátých letech neuznala. Informace o pplk. Petrášovi jsou velmi kusé a o jeho mládí nevíme téměř nic. Přivítáme jakékoli informace.