Karel Veselý - Štainer: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| + | [[Soubor:Karel Veselý - Štajner.png|náhled|Karel Steiner - Veselý]] | ||
<nowiki>*</nowiki>2. prosinec 1906 Vídeň- †26. listopad 1993, Praha | <nowiki>*</nowiki>2. prosinec 1906 Vídeň- †26. listopad 1993, Praha | ||
| Řádek 9: | Řádek 10: | ||
Absolvoval reálné gymnázium v Nymburce, aplikační školu v Olomouci, vojenskou akademii v Hranicích a Vysokou školu válečnou v Praze. V armádě před válkou sloužil jako dělostřelec v Domažlicích. | Absolvoval reálné gymnázium v Nymburce, aplikační školu v Olomouci, vojenskou akademii v Hranicích a Vysokou školu válečnou v Praze. V armádě před válkou sloužil jako dělostřelec v Domažlicích. | ||
| − | Jako jeden z vůdčích představitelů domácího protifašistického odboje za 2. světové války strávil většinu doby německé okupace (léta 1940-1945) v ilegalitě. Patřil k předním funkcionářům [[Obrana národa|Obrany národa]] a [[Petiční výbor Věrni zůstaneme|Petičního výboru Věrni zůstaneme]]. Byl také spoluzakladatelem [[Rada Tří|Rady tří]] (gen. V. Luža, prof. dr. J. Grňa a J. Císař), která svou činností obsáhla většinu Moravy a značnou část Čech včetně Prahy. Podařilo se mu vybudovat významnou odbojovou organizaci, věrnou československé vládě v Londýně, měl spojení téměř se všemi výsadky československých vojáků ze Západu. Spolu s Josefem Kubátem z ilegálních odborů položil základy České národní rady, vrcholného orgánu domácího odboje. Spolu s L. Krčou přispěl ke vzniku odbojové skupiny Niva. Podílel se na přípravách Květnového povstání. Před válkou byl důstojníkem dělostřelectva v Domažlicích, počátkem války z města odešel. Na jaře 1943 pověřil své kamarády npor. Jana Havla (rodáka z Milavčí) a por. Josefa Fahrnera organizováním odbojové skupiny pro jihozápadní Čechy, nazvané Niva (bylo to jméno posledního koně K. Štainera-Veselého u domažlických dělostřelců). Kromě důstojníků-junáků J. Havla a J. Fahrnera v ní bylo dvacet mladých chlapců, z nichž osmnáct bylo junáky. Pracovali na sabotážích a podvratných akcích proti okupantům, opatřovali střelivo a zbraně. Když se na konci války přiblížila spojenecká vojska, navázali spojení s americkou armádou. V padesátých letech byl K. Štainer-Veselý komunisty pronásledován a vězněn, v sedmdesátých pak odstaven z veřejného života. Je autorem publikace Cestou národního odboje (P., Sfinx 1947). V roce 1966 mu byl udělen Řád práce. | + | Jako jeden z vůdčích představitelů domácího protifašistického odboje za 2. světové války strávil většinu doby německé okupace (léta 1940-1945) v ilegalitě. Patřil k předním funkcionářům [[Obrana národa|Obrany národa]] a [[Petiční výbor Věrni zůstaneme|Petičního výboru Věrni zůstaneme]]. Byl také spoluzakladatelem [[Rada Tří|Rady tří]] (gen. [[Vojtěch Luža|V. Luža]], prof. dr. [[Josef Grňa|J. Grňa]] a J. Císař), která svou činností obsáhla většinu Moravy a značnou část Čech včetně Prahy. Podařilo se mu vybudovat významnou odbojovou organizaci, věrnou československé vládě v Londýně, měl spojení téměř se všemi výsadky československých vojáků ze Západu. Spolu s Josefem Kubátem z ilegálních odborů položil základy České národní rady, vrcholného orgánu domácího odboje. Spolu s L. Krčou přispěl ke vzniku odbojové skupiny Niva. Podílel se na přípravách Květnového povstání. Před válkou byl důstojníkem dělostřelectva v Domažlicích, počátkem války z města odešel. Na jaře 1943 pověřil své kamarády npor. Jana Havla (rodáka z Milavčí) a por. Josefa Fahrnera organizováním odbojové skupiny pro jihozápadní Čechy, nazvané Niva (bylo to jméno posledního koně K. Štainera-Veselého u domažlických dělostřelců). Kromě důstojníků-junáků J. Havla a J. Fahrnera v ní bylo dvacet mladých chlapců, z nichž osmnáct bylo junáky. Pracovali na sabotážích a podvratných akcích proti okupantům, opatřovali střelivo a zbraně. Když se na konci války přiblížila spojenecká vojska, navázali spojení s americkou armádou. V padesátých letech byl K. Štainer-Veselý komunisty pronásledován a vězněn, v sedmdesátých pak odstaven z veřejného života. Je autorem publikace Cestou národního odboje (P., Sfinx 1947). V roce 1966 mu byl udělen Řád práce. |
Zdroj: AVOS, Wikipedie, ABS - 305-762-4 | Zdroj: AVOS, Wikipedie, ABS - 305-762-4 | ||
Aktuální verze z 21. 5. 2024, 17:58
*2. prosinec 1906 Vídeň- †26. listopad 1993, Praha
Československý voják a odbojář.
Původním jménem Karel Steiner, na počátku okupace požádal o nové jméno Šteiner. Po válce připojil jméno Veselý jako připomínku falešných dokladů, které během války používal.
Otec byl kupeckým příručím, pak invalidou a přivydělával si jako zřízenec v cukrovaru.
Absolvoval reálné gymnázium v Nymburce, aplikační školu v Olomouci, vojenskou akademii v Hranicích a Vysokou školu válečnou v Praze. V armádě před válkou sloužil jako dělostřelec v Domažlicích.
Jako jeden z vůdčích představitelů domácího protifašistického odboje za 2. světové války strávil většinu doby německé okupace (léta 1940-1945) v ilegalitě. Patřil k předním funkcionářům Obrany národa a Petičního výboru Věrni zůstaneme. Byl také spoluzakladatelem Rady tří (gen. V. Luža, prof. dr. J. Grňa a J. Císař), která svou činností obsáhla většinu Moravy a značnou část Čech včetně Prahy. Podařilo se mu vybudovat významnou odbojovou organizaci, věrnou československé vládě v Londýně, měl spojení téměř se všemi výsadky československých vojáků ze Západu. Spolu s Josefem Kubátem z ilegálních odborů položil základy České národní rady, vrcholného orgánu domácího odboje. Spolu s L. Krčou přispěl ke vzniku odbojové skupiny Niva. Podílel se na přípravách Květnového povstání. Před válkou byl důstojníkem dělostřelectva v Domažlicích, počátkem války z města odešel. Na jaře 1943 pověřil své kamarády npor. Jana Havla (rodáka z Milavčí) a por. Josefa Fahrnera organizováním odbojové skupiny pro jihozápadní Čechy, nazvané Niva (bylo to jméno posledního koně K. Štainera-Veselého u domažlických dělostřelců). Kromě důstojníků-junáků J. Havla a J. Fahrnera v ní bylo dvacet mladých chlapců, z nichž osmnáct bylo junáky. Pracovali na sabotážích a podvratných akcích proti okupantům, opatřovali střelivo a zbraně. Když se na konci války přiblížila spojenecká vojska, navázali spojení s americkou armádou. V padesátých letech byl K. Štainer-Veselý komunisty pronásledován a vězněn, v sedmdesátých pak odstaven z veřejného života. Je autorem publikace Cestou národního odboje (P., Sfinx 1947). V roce 1966 mu byl udělen Řád práce.
Zdroj: AVOS, Wikipedie, ABS - 305-762-4
https://biblio.hiu.cas.cz/records/b5810983-c715-48a2-909c-3f7a510c0f01