Rada Tří

Byla nekomunistická odbojová organizace, která se začala vy­tvářet na podzim r. 1942 z popudu 2 nezatčených funkcionářů - Petičního výboru Věrni zůstaneme na Moravě prof. dr. J. Grni a kpt. gšt. K. Veselého-Stainera. Původně se nazývala Přípravný revoluční výbor, počátkem r. 1944 se přejmenovala na Jaro (po navázání radiotelegrafického styku s Londýnem, které bylo potvrzeno heslem Jaro volá) a od léta 1944 nesla název Rada tří. V čele jejího politického vedení stál prof. dr. J. Grňa, vojenského velení na Moravě gen. V. Luza (po jeho smrti podléhalo vojenské velení na Moravě kpt. gšt. J. Robotkovi, v Čechách kpt. gšt. K. Veselému-Stainerovi). Výchozím politic­kým programem se stal návrh PVVZ „Za svobodu, do nového Československa", zpracovaný ve zkrácené podobě pod ná­zvem „Co chceme". Navázala kontakt s - Přípravným revolučním národním výbo­rem, spolupráci s některými zbytky -»Obrany národa na Moravě, se zpravodaj­skou skupinou kolem bývalého vyslance A. Heidricha a jejím prostřednictvím se slo­venskou Flórou. S pomocí Flóry byl navázán styk se zahraničním odbojovým centrem v Londýně. Většina zpráv však byla odesílána prostřednictvím ing. K. Stallera z brněnské Zbrojovky a ilegální organizace dr. V. Šrobára na Slovensku. Od podzimu 1943 se organizace usilovně snaži­la o spojení s Vojenskou rádiovou ústřed­nou ve Velké Británii pomocí vysílačky, kterou postavil MUDr. J. Motýl z Jihlavy. Tento styk byl navázán na jaře 1944, nepřekročil však v podstatě rámec pokusů. Pravidelného spojení bylo dosaženo až prostřednictvím vysílaček západních para-výsadků (- Desanty ze Západu). Na jaře 1944 se na organizaci napojila vojenská ilegální skupina pplk. J. Svatoně, působící na Litomyšlsku (J. Svatoň byl zastřelen gestapem 1. listopadu 1944), v létě téhož roku -*Zpravodajská brigáda a - Avala - Modrý kruh. Pomocí organizace Avala - Modrý kruh byl v létě 1944 rozmnožen v 10 000 výtiscích politický program „Co chceme". Styk byl navázán i s představiteli legálního Svazu hasičů, v němž odbojovou činnost organizoval ředitel J. Císař. J. Císař (též vedoucí činitel Avaly — Modrý kruh) se měl stát členem vedení R 3. Rada tří — J. Císař, J. Grňa, V. Luža — se však nikdy nesešla, neboť 2. října 1944 zahynul se svým pobočníkem por. J. Korešem gen. Luža a brzy nato, v listopadu 1944, byl zatčen gestapem J. Císař. Centrum R 3 bylo na Českomoravské vrchovině, organizace však postupně zasahovala i do dalších oblastí (Brněnsko, Moravskoslezské Beskydy, Pra­ha a okolí, severovýchodní Čechy, jižní Čechy). Vedení R 3 postupně osamostatňo­valo (vzhledem k nedostatečnému spojení) některé podřízené skupiny. Její struktura tak dostala nakonec podobu volného sdru­žení poměrně samostatných odbojových organizací a i partyzánských jednotek (-Partyzánské jednotky v českých zemích - přehled; Rada tří — Alfa, Rada tří - Delta, Rada tří — Generál LuŽa, Rada tří — Generál Svatoň. Rada tří — Tau). R 3 byla ve styku i s desanty ze Západu (Calcium, Tungsten, Carbon, Wolfram, Platinum — Pewter, Bauxite a Spelter) a využívala jejich rádiového spojení s Londýnem (vysílačky Zdena — Milada, Helena, Bety, Jarka). Jejich prostřednic­tvím byl zasílán zpravodajský materiál, požadavky na shozy zbraní, žádosti o koordinaci odbojové činnosti se záměry Rudé armády apod. Celkem bylo Radou tří odesláno několik set depeší. Ve své odbojo­vé činnosti vycházela z koncepce londýn­ského zahraničního odbojového centra, v rádiové korespondenci však nezřídka zaujímala kritická stanoviska k jeho poža­davkům a hlediskům. Ve spojení s -»> Re­volučním odborovým hnutím ilegálním a IV. prozatímním ilegálním ústředním vedením KSČ (-Komunistická strana Čes­koslovenska — ústřední vedení ilegální) se podílela na vytvoření vrcholného koordi­načního orgánu odbojového hnutí — -České národní rady. Přispěla i k rozvoji partyzánského hnutí, její příslušníci se v rámci -*Květnového povstání českého lidu účastnili závěrečných bojů s nacisty.

Jednotlivé partyzánské oddíly spadající pod Radu tří :

Rada tří — Alfa —jednotka, která se zformovala na počátku r. i944 v rámci odbojové organizace Jaro, později přejme­nované na  Radu tří. Vytvořila se kolem ilegální skupiny škpt. O. Nováka, která měla spojení mj. s ilegálními sítěmi organi­zace KSČ Moravská rovnost a západního paravýsadku- Carbon. V jejím čele byl škpt. O. Novák. Působila na Kyjovsku, do jara 1945 však výraznější aktivitu nevyvíjela (20. února 1945 měla zabezpečovat shoz zbraní ze Západu, neuskutečnil se však a byl proveden 8. dubna 1945 u Nenkovic). Provedla 1 destrukční a 3 bojové akce, koncem války se podílela na místních osvobozovacích bojích po boku Rudé armády. Měla 36 členů, 2 padlé, 2 raněné; jeden její člen byl zatčen gestapem.

Rada tří — Delta —jednotka, jež působila od července 1944 do května 1945 na Tišnovsku, zčásti i na Brněnsku. Navazova­la na předchozí ilegální činnost skupiny KK (Komenda—Kochta), na jaře 1944 se napo­jila na organizaci Jaro a přijala název Delta. Základnou jednotky, spolupracující s od­dílem  Rada tří — Generál Luža a později s brigádou Jermak, byla Veverská Bítýška. Jednotce se 160 příslušníky (patrně i s pomocníky) velel škpt. A. Komenda, jeho zástupcem byl J. Kochta. Aktivní činnost zahájila na podzim 1944 — v říjnu přepadla německou hlídku u Hradčan. Podílela se na zabezpečování shozů zbraní z Velké Británie (po 16. dubnu 1945 zachránila všech 8 spojeneckých letců ze stroje sestřeleného u Tišnova). V dubnu a květnu 1945 provedla řadu sabotáží, destrukcí a přepadových akcí proti okupan­tům. Přibližně na počátku 2. poloviny r. 1943 se rozdělila na 2 jednotky. Delta II pod vedením A. Římana (zástupce F. Potocký) se základnou v Protivanově ope­rovala východně od Boskovic v prostoru Protivanov—Žďárná—Horní Štěpánov—Sloup—Němčíce—Ludíkov. Spolupracovala hlavně s jednotkami Juraj a Jermak — Porošin, zejména v dubnu 1945 přepadala menší nacistické vojenské útvary. Za podpory desantu Platinum — Pewter přijala ze 16. na 17. a z 24. na 25. dubna 19452 shozy zbraní, jež zčásti předala i jiným partyzánským skupinám a vyzbroji­la jimi též revoluční bojovníky z Boskovic, Protivanova, Žďárné, Suchého, Benešova, Velenova, Ludíkova a dalších míst.

Rada tří — Generál Luža (též Severní Morava) — jednotka, jež působila od března 1944 do května 1945 na Velkobítešsku, Zábřežsku, Tišnovsku a Brněnsku. Začala se formovat na výzvu gen. V. Luži v dubnu 1943, jedním z jejích prvních členů by F. Cikrle, člen ¨KSČ od r. 1921 (aktivně se podílel na vytvoření česko-sovětského oddílu — lesního jádra jedné z nejaktivnějších složek jednotky). Jednotka, spolupra­cující postupně s mnoha partyzánskými skupinami a oddíly (Čapajev, Rada tří — Delta, Rada tří — Tau, Dr. Miroslav Tyrš a Zarevo), vykazovala po válce 11 oddílů s více než 1100 členy a pomocníky (jejich počet se různí); jejím velitelem byl pplk. dr. B. Indra. Někteří její příslušníci se zúčastnili přepadu četnické stanice v Přiby­slavi 26. října 1944. 16. dubna 1945 zajišťovali shoz zbraní z Velké Británie. Vedle organizátorské aktivity prováděli partyzáni z této jednotky v dubnu a květnu 1945 destrukce, přepadové a jiné bojové akce.

Rada tří — Generál Svatoň — jednotka působící od jara 1944 v prostoru Nové Město na Moravě — Brno — Chrudim. Vytvořila se kolem ilegální skupiny plk. J. Svatoně, jež se stala součástí Přípravného revolučního výboru (později Jaro a Rada tří). Po rozbití -*Obrany národa organizoval plk. Svatoň na Vysokomýtsku vojenský odboj, od r. 1942 udržoval i styk s ilegální sítí ¨KSČ v této oblasti. V dubnu až květnu 1944 začal formovat partyzánskou jednotku, jejímž velitelem byl do 1. listopa­du 1944 (zahynul v obklíčení v Pasekách, nedaleko Proseče u Skutče; generálem byl jmenován in memoriam). Poté vedl oddíl, rozčleněný na několik podskupin, O. Kafka-Bříza. Za jeho první akci je uváděn obranný boj u Netína v červnu 1944. Jednotka mj. zabezpečovala přesun vy­sílačky desantu Calcium, spolupracovala též s výsadky Tungsten, Platinum—Pewter a Bauxite ( Desanty ze Západu). Připra­vované shozy zbraní z Velké Británie v okruhu její působnosti se však neuskuteč­nily. Vedle této aktivity pomáhala i uprchlým sovětským válečným zajatcům a od března 1945 prováděla také záškodnickou činnost proti nacistům. Spolupracovala při ní s jednotkami Jermak, Jan Kozina, Dr. Miroslav Tyrš, Zarevo a Prokop Holý. Během bojového nasazení ztratila z 210 členů 19 bojovníků, 14 jich bylo zatčeno - gestapem.

Rada tří — Tau — jednotka, která se vytvořila z ilegální skupiny, napojené na Radu tří — Generál Svatoň. Rada tří — Tau působila na Velkomeziříčsku od ledna 1945. Zaměřovala se především na přípravu ploch pro shozy zbraní z Velké Británie (uskutečněny byly dva), na sabo­tážní akce a drobné diverze. V květnových dnech r. 1945 se zúčastnila povstání ve Velkém Meziříčí. V čele jednotky byl škpt. M. Vetiška, zástupcem velitele byl kpt. K. Bezecný, Vykazovala 170 příslušníků (včet­ně pomocníků), 14 jejích členů padlo a 5 bylo popraveno.